ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.40.2020:25
sp. zn. 2 Azs 40/2020 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: S. M., zast. Mgr. Tomášem
Císařem, advokátem se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, ve věci žaloby
proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 10. 2019, čj. CPR+39506-7/ČJ-2018-930310-V237, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020,
čj. 44 A 78/2019 - 25,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 9. 1. 2020, čj. 44 A 78/2019 - 25, zamítl Krajský soud v Praze (dále
jen „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalované o zamítnutí odvolání žalobce a potvrzení
rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Odboru
cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, kterým bylo žalobci uloženo
správní vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a §119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 18. 9. 2016, a
stanovena doba, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie,
na 1 rok a stanovena doba k vycestování z území České republiky do 30 dnů od nabytí právní
moci rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 4. 2. 2020
kasační stížnost.
[2] Podáním ze dne 26. 3. 2020 stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že kasační
stížnost v celém rozsahu bere zpět z důvodu změny rozhodných skutečností.
[3] Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele vyjádřený v tomto podání nevzbuzuje žádné
pochybnosti o tom, že jím stěžovatel bere svou kasační stížnost zcela zpět, Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. a) věta před středníkem za použití §120 s. ř. s. zastavil.
[4] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 věty prvé ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu