ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.57.2020:36
sp. zn. 2 Azs 57/2020 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudců
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: S. O. A., zastoupený
Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti
rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2019, č. j. CPR-41065-2/ČJ-2019-930310-V241, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2020,
č. j. 41 A 81/2019 - 47,
takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2020, č. j. 41 A 81/2019 – 47,
se zru š u je a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi se p ři zn áv á odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 13 188,67 Kč, která mu bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobci bylo rozhodnutím Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor
cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán
I. stupně“) ze dne 23. 9. 2019, č. j. KRPB-207855-48/ČJ-2019-060022-SVZ, uloženo správní
vyhoštění dle §119 odst. 1 písm. b) bod 1, 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“),
a zároveň stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské
unie, v délce pět let. Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaná v záhlaví
označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla.
[2] Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí dne 29. 11. 2019 žalobu, již Krajský soud
v Brně (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem dne 24. 1. 2020 zamítl
(dále jen „napadený rozsudek“). V odůvodnění uvedl, že rozhodl ve věci v souladu s §51 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) bez nařízení ústního jednání,
neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a krajský soud nepovažoval ústní projednání
věci za nezbytné.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž namítá jinou vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí
o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Krajský soud podle stěžovatele nedodržel lhůtu dvou
týdnů podle §51 odst. 1 s. ř. s., a rozhodl bez nařízení jednání, aniž by s tím stěžovatel vyjádřil
souhlas.
[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že stěžovatel je osobou oprávněnou k jejímu podání, neboť byl účastníkem
řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§102 s. ř. s.). Kasační stížnost byla podána včas
(§106 odst. 2 s. ř. s.) a stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
[6] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně
navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů
od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.
[7] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, čj. 8 As 49/2008 - 62,
„rozhodl-li soud bez jednání v době, kdy ještě neuplynula lhůta, již stanovil účastníkům řízení k vyjádření,
zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé.“
[8] Ze spisu krajského soudu vyplývá, že tento soud přípisem ze dne 16. 1. 2020 (č. l. 44)
žalobce vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání.
Poučil jej, že pokud do dvou týdnů od doručení této výzvy svůj nesouhlas s takovým
projednáním věci nevyjádří, má se dle §51 odst. 1 s. ř. s. za to, že souhlas je udělen. Tato výzva
byla dle doručenky na č. l. 43a doručena do datové schránky zástupce žalobce v pátek 17. 1. 2020.
[9] Běh lhůty pro vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání ze strany žalobce měl tedy
skončit v pátek dne 31. 1. 2020. Ačkoliv tato lhůta ještě neuplynula, krajský soud o žalobě
rozhodl napadeným rozsudkem dne 24. 1. 2020.
[10] Spis krajského soudu neobsahuje žádné podání žalobce, jež by obsahovalo jeho vyjádření,
že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání, není proto jasné, o co se opírá konstatování
v odstavci 16 napadeného rozsudku, kde krajský soud uvádí, že „účastníci řízení s tímto postupem
souhlasili“.
[11] Jelikož bylo rozhodnuto ve věci před uplynutím lhůty zakládající fikci souhlasu a žalobce
svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání nevyjádřil, zatížil krajský soud řízení o žalobě vadou,
jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
[12] Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou
a v souladu s větou první před středníkem §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil napadený rozsudek
krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[13] Pokud krajský soud ani nadále nebude považovat nařízení jednání za potřebné, vyzve
stěžovatele znovu v souladu s §51 odst. 1 s. ř. s. k tomu, aby vyjádřil souhlas s takovým
postupem, případně vyčká uplynutí lhůty, po němž nastane fikce výslovného souhlasu.
Poskytnout stejnou příležitost znovu žalované není nezbytné, neboť procesní situace,
v níž se po zrušení prvního rozsudku krajského soudu ocitne, se neliší od té, za níž udělila svůj
souhlas s rozhodnutím věci bez jednání. To ovšem neznamená, že by ho již nemohla vzít zpět
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j. 5 Azs 3/2010 - 92). Právním
názorem vysloveným v tomto rozsudku je krajský soud vázán (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[14] Stěžovateli byl usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. 41 A 81/2019 - 24, zástupcem
ustanoven Mgr. Ladislav Bárta, advokát. V takovém případě platí jeho odměnu včetně hotových
výdajů stát (§35 odst. 10 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.). Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif),
náleží ustanovenému zástupci stěžovatele v řízení o kasační stížnosti odměna za dva úkony
právní služby, a to písemné podání ve věci samé – kasační stížnost a další poradu přesahující
jednu hodinu ze dne 20. 4. 2020 [§11 odst. 1 písm. d) a c) advokátního tarifu], za něž přísluší
částka 6 200 Kč (§7 ve spojení s §9 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů
ve výši 600 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Dále soud přiznal ustanovenému zástupci
na základě §13 odst. 1 advokátního tarifu jako náhradu za cestovní výdaje spojené s cestou
z Ostravy do Prahy a zpět, na celkovou vzdálenost 784 km, při spotřebě 6 l/100 km a průměrné
ceně motorové nafty 31,80 Kč/l celkem 1495,87 Kč. Náhrada za použití silničního motorového
vozidla pro celkovou vzdálenost 784 km činí 3 292,80 Kč [podle §1 písm. b) vyhlášky
č. 358/2019 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel
a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních
náhrad je sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel
4,20 Kč]. Náhradu za promeškaný čas určil soud ve výši 1600 Kč (celkem 16 započatých
půlhodin, přičemž cesta osobním automobilem z Ostravy do Prahy trvala 3 hodiny a 39 minut;
každá započatá půlhodina je po 100 Kč dle §14 odst. 3 advokátního tarifu). Celková částka
odměny včetně nákladů tedy činí 13 188,67 Kč. Tato částka bude ustanovenému zástupci
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku
na účet, který uvedl ve svém podání.
[15] V novém rozhodnutí ve věci krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů tohoto řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu