ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.95.2020:27
sp. zn. 2 Azs 95/2020 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: nez. D. Ch., zákonná
zástupkyně A. A., zastoupeného Mgr. Bagratem Verdiyanem, advokátem, sídlem Rybná 9,
Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
21. 3. 2019, č. j. MV-47500-4/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, č. j. 6 A 76/2019 – 65,
takto:
I. Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á .
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto
usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
III. Soud v yz ýv á žalobce, aby
1. ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek
za kasační stížnost ve výši 5000 Kč a
2. ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu předložil plnou
moc udělenou advokátovi Mgr. Bagratu Verdiyanovi, sídlem Rybná 9, Praha 1, k jeho
zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla
odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky,
č. j. OAM-33932-10/DP-2017 ze dne 19. 3. 2018, jímž byla podle §44a odst. 3 ve spojení
s §36 odst. 3 a §38 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem strpění na území.
[2] Proti napadenému rozhodnutí žalované brojil žalobce žalobou u Městského soudu
v Praze (dále jen „krajský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem jako nedůvodnou
zamítl (dále jen „napadený rozsudek“).
[3] Rozsudek krajského soudu následně žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační
stížností ze dne 20. 3. 2020, v níž zároveň navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační
stížnosti odkladný účinek.
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel odůvodnil tím,
že ačkoliv doposud nebylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, případná nutnost
vystěhovat se by pro něj znamenala nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného
účinku mohla vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým
veřejným zájmem, jelikož stěžovatel je nezletilé šestileté dítě, které žije s matkou a chodí
v České republice do školy. Vzhledem ke svému věku nemůže vycestovat sám ze země a musí
následovat pobytový režim matky jako své zákonné zástupkyně. Otec stěžovatele žije mimo
Českou republiku.
[5] Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla,
že nepoměrně větší újma by stěžovateli vznikla až v případě rozhodnutí o správním vyhoštění
z území České republiky, o němž se vede samostatné správní řízení a v rámci něhož se zkoumají
dopady správního vyhoštění do soukromého a rodinného života stěžovatele. V případě
napadeného rozhodnutí proto žádná újma stěžovateli nehrozí.
[6] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně“.
[7] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem“.
[8] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci
samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[9] Jedná se tedy o výjimku z pravidla, aplikovatelnou pouze v případech, jež naplňují
zákonem předepsané podmínky. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy přitom má stěžovatel,
od něhož se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení
o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným
osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení
podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním
zásahem.
[10] Předmětem řízení v nyní projednávané věci je zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění na území. Důsledkem
napadeného rozhodnutí žalované tak sice bylo, že stěžovatel nedosáhl na určitou formu
pobytového statusu, bezprostředním následkem nabytí právní moci rozhodnutí však není to,
že by stěžovatel byl státní mocí nucen území České republiky opustit. Podle ustálené judikatury
Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu by k tomu mohlo dojít až při uložení správního
vyhoštění s vymezením doby, po kterou by mu nebylo umožněno vstoupit na území členských
států Evropské unie. Napadené rozhodnutí žalované v tomto řízení neukládá stěžovateli
povinnost vycestovat ani ho nenutí pobývat na území České republiky nelegálně. Neudělení
jednoho pobytového oprávnění neznamená, že stěžovatel nemůže zažádat o jiné pobytové
oprávnění, a získat tak na území České republiky legální pobytový status. (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2017, č. j. 1 Azs 156/2017 – 21, nebo ze dne
27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38; obdobně viz usnesení Ústavního soudu ze dne
24. 4. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 23/11, bod 32)
[11] S ohledem na shora uvedené nemá zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení doby
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění na území negativní vliv
ani na soukromý a rodinný život stěžovatele. Tím se bude příslušný správní orgán případně
zabývat až ve správním řízení o správním vyhoštění.
[12] Nejvyšší správní soud proto po posouzení povahy napadeného správního rozhodnutí
dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadeného rozsudku pro stěžovatele samy
o sobě nepředstavují bezprostředně hrozící újmu na právech. Není proto splněna hned první
podmínka pro přiznání odkladného účinku (§73 odst. 2 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.),
a proto nemohlo být jeho návrhu vyhověno (výrok I.)
[13] Zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však Nejvyšší
správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé; svou podstatou se jedná
o rozhodnutí předběžné povahy, proto z něj nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho,
jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[14] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá
dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti
soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
usnesení. Soudní poplatek ve výši 1000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném
místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu
správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem
na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno,
závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020509520.
[15] Podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí
být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho
zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[16] Kasační stížnost ze dne 20. 3. 2020 za stěžovatele podal advokát Mgr. Bagrat Verdiyan,
přičemž uvedl, že jako přílohu dokládá i plnou moc k zastoupení stěžovatele. Podání však plnou
moc neobsahovalo. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele prostřednictvím jím označeného
zástupce Mgr. Bagrata Verdiyana vyzývá k doložení splnění podmínky vedení řízení o kasační
stížnosti podle §105 odst. 2 s. ř. s., a to předložením plné moci udělené tomuto advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti.
[17] V souladu s §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, jež podle položky
č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí částku
5000 Kč. Stěžovatel však do dne vydání tohoto usnesení soudní poplatek neuhradil.
Proto ho Nejvyšší správní soud vyzývá ke splnění poplatkové povinnosti a stanovuje mu k tomu
přiměřenou lhůtu. Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolkových známek na přiloženém
tiskopisu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 - 46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1020509520.
[18] Veškeré písemnosti je třeba zaslat ke sp. zn. 2 Azs 95/2020 na adresu Nejvyšší správní
soud, Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu
(podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 §120 s. ř. s.).
Nebude-li poplatek za kasační stížnost (výrok III. bod 1.) ve stanovené lhůtě zaplacen, soud
řízení zas t av í . K poplatku zaplacenému po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží
[§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.].
Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovateli mohla
vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují,
a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.
Má-li stěžovatel za to, že splňuje podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních
poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození
od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.).
V případě placení kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly (neznehodnocené)
na tiskopis na vyznačeném místě, tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu.
Nebude-li ve stanovené lhůtě řádně doloženo splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s., soud
kasační stížnost o dm í t ne .
V Brně dne 16. dubna 2020
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a v kolkových známkách zasílám určený soudní poplatek 5000 Kč za kasační
stížnost.
sp. zn. 2 Azs 95/2020
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek:
Vyhovuji výzvě a v kolkových známkách zasílám určený soudní poplatek 1000 Kč za návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
sp. zn. 2 Azs 95/2020
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: