ECLI:CZ:NSS:2020:3.ADS.111.2020:23
sp. zn. 3 Ads 111/2020 – 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: J. Ch., zastoupený JUDr.
Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem Jičínská 2348/10, Praha 3, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2020, č. j. 1 Ad
18/2019 – 23,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, JUDr. Mgr. Slavomíru Hrinkovi, advokátu,
se n ep ři zn áv á odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností, která byla Nejvyššímu správnímu
soudu doručena dne 30. 3. 2020, domáhá zrušení rozsudku Městského soudu (dále jen „městský
soud“) v Praze ze dne 3. 2. 2020, č. j. 1 Ad 18/2019 – 23.
[2] Výše uvedeným rozsudkem městský soud zamítl žalobu, kterou stěžovatel brojil proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2019, č. j. MPSV-2019/102921-911. Tímto rozhodnutím
žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajské pobočky
pro hl. m. Prahu, kterým stěžovateli nebyl přiznán příspěvek na zvláštní pomůcku (motorové
vozidlo).
[3] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval formální náležitosti kasační stížnosti. Podle
§106 odst. 2, věty první soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost
podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle §40 odst. 2, věty první
s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[4] Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovateli
doručen na adresu místa jeho pobytu dne 13. 2. 2020 (viz doručenka založená v soudním spise
na č. l. 27). Dne 17. 2. 2020 pak stěžovatel zaslal Nejvyššímu správnímu soudu podání obsahující
návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti a jeho zastupování
v následném řízení o kasační stížnosti. O této žádosti Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením
ze dne 5. 3. 2020, č. j. Na 26/2020 - 18 (všechna judikatura tohoto soudu je dostupná
na www.nssoud.cz), tak, že stěžovateli ustanovil zástupcem advokáta JUDr. Mgr. Slavomíra Hrinka.
Toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 3. 2020. Dne 30. 3. 2020 ustanovený zástupce stěžovatele
podal kasační stížnost datovou schránkou (viz doručenka na č. l. 3 spisu Nejvyššího správního
soudu).
[5] Již ve zmiňovaném usnesení č. j. Na 26/2020 - 18, Nejvyšší správní soud upozornil
na to, že za situace, kdy navrhovatel požádá o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti,
dochází ke stavení lhůty pro její podání (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 22. 8. 2007, č. j. 2 As 81/2006 – 165). V projednávaném případě tedy dvoutýdenní lhůta
pro podání kasační stížnosti počala běžet dnem doručení rozsudku městského soudu stěžovateli
(§106 odst. 2 věta první s. ř. s.); stavila se pak okamžikem podání návrhu na ustanovení zástupce
(dnem 17. 2. 2020) a počala zase běžet nabytím právní moci rozhodnutí o tomto návrhu (dnem
10. 3. 2020). Lhůta k podání kasační stížnosti proto skončila v pátek 20. 3. 2020. Kasační stížnost
stěžovatele byla podána teprve v pondělí 30. 3. 2020. Zjevně tedy byla podána až po uplynutí
zákonné lhůty a soud ji proto odmítl jako opožděnou [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s.].
[6] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
[7] Ustanovený zástupce učinil ve věci dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě
zastoupení a doplnění kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)].
Nejvyšší správní soud mu však odměnu za tyto úkony nepřiznal, jelikož kasační stížnost, kterou
jménem stěžovatele učinil, podal opožděně (o více než týden). Je proto zřejmé, že zástupce
adekvátním způsobem nesplnil hlavní účel svého ustanovení, jímž je řádná ochrana práv svého
klienta, jelikož opožděným podáním kasační stížnosti mu znemožnil možnost soudního přezkumu
napadeného rozsudku Nejvyšším správním soudem. Nejvyšší správní soud proto rozhodl,
že se ustanovenému zástupci odměna za zastupování nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu