ECLI:CZ:NSS:2020:3.ADS.128.2018:43
sp. zn. 3 Ads 128/2018 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: D. L., zastoupená
Mgr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem Dubská 356/2, Teplice, proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5 , v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 9. 2018, č. j. 42 Ad
26/2017 – 57,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Janu Vondráčkovi, advokátovi,
se ne p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 6. 2017, č. j. X (dále jen „rozhodnutí žalované o
námitkách“), zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 3. 2017, č. j. X (dále
jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdila. Prvostupňovým rozhodnutím byla
žalobkyni zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu, protože nezískala potřebnou dobu
pojištění podle §38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném
pro projednávanou věc.
[2] Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne
24. 9. 2018, č. j. 42 Ad 26/2017 – 57, zamítl žalobu, kterou žalobkyně brojila proti rozhodnutí
žalované o námitkách, jako nedůvodnou.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost (podání označila jako „odvolání“, podle obsahu jej však Nejvyšší správní soud posoudil
jako kasační stížnost). Stěžovatelka na několika stranách kasační stížnosti popisuje
své dlouhodobé zdravotní obtíže, jejichž důsledkem je, že není schopna vykonávat pracovní
činnost a má problémy s běžnými každodenními úkony (s těmi jí pomáhá její rodina).
Dále rozvádí, z jakého důvodu odmítá hospitalizaci a rozebírá rozdílné postupy několika lékařů
při její léčbě. Brojí také proti závěrům posudkových komisí, jelikož je přesvědčena, že její
zdravotní stav neposoudily dostatečně. Namítá také, že posudkoví lékaři nejsou nezávislí, protože
jsou placeni státem. Stěžovatelka nakonec namítá, že „vyjádření“ (není zřejmé, zda míní napadený
rozsudek nebo závěry posudkových komisí – pozn. soudu) je pro obyčejného člověka
nesrozumitelné.
[4] Jelikož kasační stížnost stěžovatelky neobsahovala veškeré náležitosti podle §106 odst. 1
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), konkrétně její důvody ve smyslu §103 odst. 1 téhož
zákona a petit kasační stížnosti (jak je patrné z předcházejícího odstavce, stěžovatelka v kasační
stížnosti uvedla tvrzení, která se míjí s rozhodovacími důvody napadeného rozsudku
krajského soudu) vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 7. 5. 2020,
č. j. 3 Ads 128/2018 – 35 (prostřednictvím ustanoveného zástupce), aby ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení popsané vady odstranila. Současně ji soud poučil o tom, že nebudou-li vady
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta. Usnesení bylo
zástupci stěžovatelky doručeno dne 13. 5. 2020 (viz doručenka připojená k č. l. 35 soudního
spisu), lhůta k odstranění vad kasační stížnosti proto uplynula v pondělí dne 15. 6. 2020
(§40 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §40 odst. 2 a §40 odst. 3 téhož zákona).
[5] Dne 4. 6. 2020 zaslal ustanovený zástupce soudu (tedy ve stanovené měsíční lhůtě)
podání označené jako doplnění kasační stížnosti. V tomto podání k důvodům kasační stížnosti
doslova uvádí jen následující: „Žalobkyně uplatňuje důvody kasační stížnosti dle §103 odst. písm. a), b)
a d) s. ř. s. Důvod dle písm. a) žalobkyně spatřuje v tom, že v důsledku nesprávně zjištěného skutkového stavu
došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci soudem. Důvod dle písm. b) žalobkyně spatřuje v tom,
že, jak vyplývá z jí podané kasační stížnosti, nebyl dostatečně zjištěn její zdravotní stav, zdravotní stav žalobkyně
nebyl popsán úplně (nebylo zmíněno, že nebere léky na bolesti), v lékařských zprávách je mnoho polopravd a lží.
Toto vše dle žalobkyně vede k tomu, že skutkový stav nebyl řádně zjištěn. Důvod dle písm. d) žalobkyně spatřuje
v tom, že, jak vyplývá z jí podané kasační stížnosti, je napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem
nesrozumitelný.“
[6] Z výše uvedeného je patrné, že tvrzení, která uplatnil ustanovený zástupce v doplnění
kasační stížnosti, neobsahují žádné individualizované výtky proti závěrům krajského soudu
(v nichž stěžovatelka obdržela odpověď na jí uplatněnou žalobní argumentaci), a proto nesplňují
požadavky na dostatečné vymezení důvodů kasační stížnosti (viz například rozsudek rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78; všechna judikatura
tohoto soudu je dostupná na www.nssoud.cz). De facto se totiž jedná o „opsání“ důvodů
kasační stížnosti, jak je definuje §103 s. ř. s. [viz „důvody“ dle §103 odst. 1 písm. a) a d)
citované v předcházejícím odstavci tohoto usnesení]. Co se týče tvrzení, které
ustanovený zástupce podřadil pod §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s, jímž jsou namítány – alespoň
do jisté míry – konkretizované vady ve skutkových zjištěních (neúplné zjištění zdravotního stavu
stěžovatelky), to představuje nepřípustnou kasační námitku dle §104 odst. 4 s. ř. s.
[7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně. Dle §37 odst. 3 téhož zákona
z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být
podepsáno a datováno.
[8] Z §106 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván
k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené
a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle
však o další měsíc.
[9] Ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. pak stanoví, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno
a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný
procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[10] Jak bylo uvedeno výše, stěžovatelka byla prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvána
k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů a formulací rozsudečného výroku.
Byla rovněž poučena o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě
a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranila. Chybějící důvody
kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení o kasační stížnosti, neboť Nejvyšší správní
soud je těmito důvody vázán (§109 odst. 4 část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost podle §37 odst. s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[11] Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s.).
[12] Stěžovatelce byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2018,
č. j. 3 Ads 128/2018 – 21, ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokát
Mgr. Jan Vondráček. Soud proto zároveň s rozhodnutím ve věci rozhodl i o odměně zástupce
stěžovatelky. Ustanovený zástupce formálně učinil ve věci dva úkony právní služby spočívající
v převzetí a přípravě zastoupení a doplnění kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif)]. Nejvyšší správní soud mu však odměnu za tyto úkony nepřiznal. Doplnění
kasační stížnosti, kterou jménem stěžovatelky učinil, neobsahuje individualizované výtky proti
závěrům napadeného rozsudku (důvody kasační stížnosti), ani návrh, jak má Nejvyšší správní
soud o kasační stížnosti rozhodnout. Je proto zřejmé, že zástupce adekvátním způsobem nesplnil
hlavní účel svého ustanovení, jímž je řádná ochrana práv své klientky, neboť neodstraněním vad
kasační stížnosti na výzvu soudu jí znemožnil možnost soudního přezkumu napadeného
rozsudku Nejvyšším správním soudem. Ze stejného důvodu nelze ustanovenému zástupci přiznat
odměnu za převzetí a přípravu zastoupení stěžovatelky, jelikož je ze shora uvedeného zřejmé,
že by se nemohlo jednat o účelně vynaložený náklad. Nejvyšší správní soud proto rozhodl,
že se ustanovenému zástupci odměna za zastupování nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u přípustné opravné prostředky
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 18. června 2020
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu