ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.133.2020:31
sp. zn. 3 As 133/2020 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: P. D., zastoupený
JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Polská 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Karlovy Vary, Závodní 353/88, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 4. 2020, č. j. 57 A 143/2019 –
74, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem specifikovaným v záhlaví Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“)
zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2019, č. j. KK/418/SÚ/19-3. Tímto
rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí Magistrátu Karlovy Vary, úřad územního plánování
a stavební úřad, ze dne 5. 3. 2019, č. j. 2601/SÚ/19 (dále jen „správní rozhodnutí I. stupně“),
kterým bylo žalobci nařízeno odstranění stavby „Hospodářské budovy pro chov ovcí, Andělská Hora,
na pozemku parc. č. X, X, X, X, X, X, X v katastrálním území X“ (dále též „předmětná stavba“), a to
tak, že byla prodloužena lhůta k odstranění stavby, a ve zbývající části bylo správní rozhodnutí I.
stupně potvrzeno.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační
stížností a současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s“). Svůj návrh stěžovatel odůvodnil ve shodě se svým dřívějším
návrhem na přiznání odkladného účinku jím podané žalobě. Konkrétně uvedl, že v důsledku
právní moci správních rozhodnutí reálně hrozí, že se do doby rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu stane nařízení k odstranění předmětné stavby co do lhůty k jejímu odstranění
vykonatelným. Stěžovatel zdůraznil, že aktuálně platí dvanáctiměsíční měsíční lhůta k odstranění
stavby, přičemž nebude-li odkladný účinek kasační stížnosti přiznán a daná lhůta uplyne, bude
nucen jí respektovat a předmětnou stavbu odstranit. Tím by se stala jeho kasační stížnost
zbytečnou, neboť i kdyby byla shledána důvodnou, následky v podobě odstranění stavby
již nebude možné napravit. V uvedeném tak stěžovatel spatřuje nevratnou újmu, respektive
nepoměrně větší, než jaká může vzniknout jiným osobám v souvislosti s ponecháním předmětné
stavby v současném stavu po dobu řízení o kasační stížnosti. Přiznání odkladného účinku nebude
dle názoru stěžovatele ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, který nelze spatřovat
v univerzálně daném zájmu na dodržování právních předpisů, neboť takový veřejný zájem je totiž
dán v každém případě. Institut odkladného účinku by se tak stal prakticky nepoužitelným.
V souvislosti s uvedeným stěžovatel odkázal na „obdobné usnesení “ Nejvyššího správního soudu
ze dne 14. 12. 2017, č. j. 2 As 396/2017 – 28. Závěrem poznamenal, že v této věci již byl dříve
přiznán odkladný účinek jeho žalobě, s čím žalovaný souhlasil. Podle jeho názoru proto není
důvod o jeho nynější žádosti rozhodnout odlišně.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uvedl, že podmínky pro jeho přiznání považuje v dané věci za naplněné, a to jak co do vzniku
nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele, tak z hlediska toho, že přiznání odkladného účinku
nebude v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Navrhl proto, aby byl odkladný účinek
kasační stížnosti přiznán.
[4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Po posouzení návrhu stěžovatele a všech souvisejících skutečností Nejvyšší správní soud
dospěl k závěru, že podmínky plynoucí z §73 odst. 2 s. ř. s. byly v posuzovaném případě
naplněny. Současně neshledal, že by zde byly dány jakékoli skutečnosti zřetele hodné, které
by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bránily. V této souvislosti zdejší soud rovněž
zohlednil, že v souladu s tvrzením stěžovatele přiznal krajský soud usnesením ze dne 23. 9. 2019,
č. j. 57 A 143/2019 – 46, odkladný účinek jeho žalobě. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti stěžovatele tak bude zachována kontinuita suspenzivního efektu soudního přezkumu
vůči rozhodnutí žalovaného.
[6] Nejvyšší správní soud ve shodě s odkazovaným usnesením krajského soudu dospěl
k závěru, že následky hrozící stěžovateli v případě výkonu správních rozhodnutí, tj. v konečném
důsledku odstranění předmětné stavby, by byly fakticky nevratné. V uvedeném tak lze spatřovat
nepoměrně větší újmu na straně stěžovatele, než jaká přiznáním odkladného účinku hrozí
jiným osobám. Zdejší soud v projednávané věci současně neshledal, že by přiznávání
odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Sám
žalovaný nejenže návrhu stěžovatele neodporoval, ale přiznání odkladného účinku výslovně
navrhl.
[7] Vzhledem k výše uvedenému tedy Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107 s. ř. s.,
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s., tak, že kasační stížnosti stěžovatele přiznal odkladný účinek.
[8] Zároveň soud připomíná, že podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku
pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí “. Do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku
krajského soudu, ale vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného byl
taktéž přiznán odkladný účinek (viz výše), do meritorního rozhodnutí o samotné kasační stížnosti
se obnovuje i odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.
[9] Na závěr Nejvyšší správní soud dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti žádným způsobem nepředjímá meritorní rozhodnutí ve věci (viz usnesení zdejšího
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 13. května 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu