ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.330.2020:45
sp. zn. 3 As 330/2020 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: Telemedia
Interactv Production Home Limited, se sídlem Arch. Makarios III, 195 Neocleus House P.C.
3030, Limasol, Kyperská republika, zastoupena Mgr. Danielem Maškem, advokátem se sídlem
Opletalova 1535/4, Praha 1, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem
Škrétova 44/6, Praha 2, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 1. 10. 2020, č. j. 10 A 216/2017 – 68,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Včasnou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2017, č. j. RRTV/14977/2017-rud,
sp. zn. /ident. RRTV/2017/467/rud.
[2] Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku a svůj návrh
odůvodnila tím, že s ohledem na výši uložené pokuty by neprodlený výkon rozhodnutí pro ni
znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Pro žádnou jinou osobu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neznamená vznik
újmy a to není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. 3 As 330/2020 – 26
stěžovatelku vyzval, aby do 1 týdne od doručení usnesení doplnila návrh na přiznání odkladného
účinku o konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje důvody pro přiznání odkladného účinku
s poučením, že je to právě ona, kdo má povinnost tvrdit a osvědčit možný vznik újmy.
[4] Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku doplnila dne 6. 11. 2020 a uvedla,
že, že pokuta ve výši 500.000,- Kč, kterou ji žalovaná svým rozhodnutím uložila, může ohrozit
její ekonomické fungování, neboť se jedná o velmi vysoký nečekaný výdaj. Neprodlený výkon
rozhodnutí jí může způsobit nenahraditelnou újmu – minimálně ve výrazném zhoršení její
ekonomické situace a „v případě opakujících se pokut až ve formě pro žalobkyni likvidační.“ Žalobkyně je
přesvědčena, že pro žádnou jinou osobu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
neznamená vznik újmy a že odkladný účinek není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Žalovaná nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Ve svém vyjádření
odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2017, č. j. 9 As 54/2017,
ve kterém soud deklaroval, že kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví
představuje mimořádný opravný prostředek. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím odnímá právní účinky pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu, na které je však třeba hledět jako na zákonné a věcně správné,
dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být
vyhrazeno pro ojedinělé a výjimečné případy. Žalovaná odkazem na usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 připomněla, že pro přiznání
odkladného účinku musí být splněny tři podmínky: a) výkon nebo jiné právní následky musí
pro stěžovatele znamenat újmu, b) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám a c) přiznání odkladného účinku
nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Splnění těchto podmínek však stěžovatelka
neprokázala, neboť se ve svém návrhu omezila pouze na nepodložená tvrzení, že úhrada pokuty
může ohrozit její ekonomické fungování. Údajný likvidační dopad pokuty pak nezdůvodnila
vůbec.
[6] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[7] Ačkoli tedy kasační stížnost zásadně nemá odkladný účinek, může jí Nejvyšší správní
soud takový účinek přiznat, pokud stěžovatel dostatečně konkrétně uvede, že mu hrozí
nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a pokud zároveň toto tvrzení prokáže (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). Stěžovatelka ve svém návrhu pouze obecně uvedla,
že pokuta v uložené výši může ohrozit její ekonomické fungování, neboť se jedná o velmi vysoký
jednorázový výdaj, který je nucena nečekaně uhradit. Ve výrazném zhoršení své ekonomické
situace pak stěžovatelka spatřuje hrozící nenahraditelnou újmu, neboť případné opakující
se pokuty mohou být pro ni likvidační. Toto své tvrzení však stěžovatelka nepodložila žádnými
listinami, ze kterých by Nejvyšší správní soud mohl ověřit, že pokuta v uložené výši opravdu
ohrozí její fungování (např. účetní závěrkou, výpisy ze všech svých bankovních účtů, uloženými
pokutami, apod.). Samotné zhoršení ekonomické situace spočívající v odlivu finančních
prostředků vynaložených na zaplacení pokuty nemůže bez dalšího znamenat takovou újmu,
která odůvodní odkladný účinek kasační stížnosti, jenž je přiznáván pouze v mimořádných
případech. Pokuta, která u jednoho může vzhledem k jeho ekonomické situaci vést k úpadku,
druhého nemusí vůbec ohrozit. Nezáleží proto pouze na výši uložené pokuty, ale i na aktuálních
výsledcích hospodaření toho, kdo o odkladný účinek žádá.
[8] Nejvyšší správní soud rovněž pochybuje o tom, že by pokuta mohla být tři roky po jejím
uložení pro stěžovatelku neočekávaným výdajem. Ačkoli se žalovaná proti rozhodnutí bránila
žalobou a jistě proto spoléhala na to, že městský soud toto rozhodnutí zruší, musela na druhou
stranu rovněž počítat i s variantou, že ve sporu neuspěje a že po nabytí právní moci rozsudku
bude povinna pokutu uhradit. Na tuto variantu se stěžovatelka měla připravit. To, že tak
neučinila, nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[9] Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka je povinna hrozící újmu nejen tvrdit,
ale i prokázat. To se jí však navzdory poučení soudu nepodařilo. Nejvyšší správní soud proto
nemohl jejímu návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhovět, proto kasační
stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 19. listopadu 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu