ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.359.2019:22
sp. zn. 3 As 359/2019 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobce: P. P.,
proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2019,
č. j. 11 A 40/2019 - 31,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) usnesení Městského
soudu v Praze specifikované v záhlaví. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení o žalobě
stěžovatele proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 2. 1. 2019, č. j. 52/2018-510-RK/3.
[2] Výrokem I. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2019,
č. j. 3 As 359/2019 – 12, byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za podání kasační
stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení uvedeného usnesení. Toto usnesení bylo stěžovateli
doručeno dne 20. 12. 2019 [viz §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“), ve spojení s §50 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu]. Lhůta
stanovená k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 21. 12. 2019 a marně uplynula dne
6. 1. 2020; stěžovatel byl současně poučen o následcích spojených s nevyhověním uvedené výzvě
(§40 odst. 2 s. ř. s.).
[3] Podle ustanovení §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková
povinnost samotným podáním kasační stížnosti. V souladu s ustanovením §7 téhož zákona
se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatel
soudní poplatek nezaplatil při podání kasační stížnosti, zdejší soud jej vyzval k zaplacení soudního
poplatku v (dodatečně) stanovené lhůtě patnácti dnů, jak předpokládá §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích. Citované ustanovení zákona o soudních poplatcích rovněž ukládá soudu
povinnost zastavit řízení po marném uplynutí (dodatečné) lhůty stanovené soudem k zaplacení
soudního poplatku, přičemž k případnému zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty
se nepřihlíží.
[4] Nejvyšší správní soud tedy podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané ustanovením
§9 odst. 1 větou druhou zákona o soudních poplatcích.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 15. ledna 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu