ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.423.2019:28
sp. zn. 3 As 423/2019 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: M. M., zastoupený
advokátem JUDr. Janem Stančíkem, se sídlem Hemy 855, Valašské Meziříčí, proti žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 10. 2019,
č. j. 65 A 84/2018 – 63, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku
Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“) ze dne 23. 10. 2019,
č. j. 65 A 84/2018 – 63, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 28. 6. 2018, č. j. KUZL 42448/2018. Žalovaný uvedeným rozhodnutím
zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín ze dne 9. 11. 2017,
č. j. MUVS-S9574/2013/OÚPSŘ-330/Hrn-33, jímž bylo rozhodnuto o odstranění staveb
rekreačního objektu a skladu dřeva na pozemku par. č. X (před pozemkovými úpravami pozemky
parc. č. X a X) v katastrálním území X, provedených bez rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu
vyžadovaného zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon).
[2] Stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti navrhl, aby jí byl přiznán odkladný
účinek. Tento návrh odůvodnil tím, že mu výkonem rozhodnutí hrozí nepoměrně větší újma,
než jaká hrozí jiným osobám či žalovanému. Poukázal na to, že bez ohledu na podání kasační
stížnosti mu běží šestiměsíční lhůta pro odstranění výše specifikovaných staveb, které mají
hodnotu několika milionů Kč. Na bourací práce by nadto stěžovatel vynaložil další prostředky
v řádu statisíců Kč. V případě odstranění staveb a následného úspěchu v řízení před Nejvyšším
správním soudem by vzniklá újma již nemohla být odčiněna. Stěžovatel je přesvědčen o tom,
že přiznání odkladného účinku není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Závěrem
stěžovatel uvedl, že v důsledku výkonu napadeného rozsudku by dotčené stavby fakticky zanikly
ještě před tím, než kasační soud posoudí zákonnost rozhodnutí krajského soudu. Případný
úspěch v řízení před zdejším soudem by tak měl pouze formální charakter bez reálného dopadu.
Nakonec podotkl, že na základě stejné argumentace došlo již dvakrát k přiznání odkladného
účinku žalobám podaným ve věci odstranění dotčených staveb, a to v řízení před Krajským
soudem Ostrava sp. zn. 22 A 1/2015 a v řízení před krajským soudem sp. zn. 65 A 84/2018.
K důkazu stěžovatel navrhl spisový materiál týkající se uvedené věci a případně jeho výslech.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pouze uvedl, že jeho
posouzení ponechává na uvážení Nejvyššího správního soudu.
[4] Kasační stížnost zásadně nemá podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije
přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou dle výše citovaných ustanovení s. ř. s. splněny.
Soud vycházel především ze skutečnosti, že stěžovateli nenahraditelná újma hrozí, neboť nelze
vyloučit, že by důsledky plynoucí z toho, že by napadené rozhodnutí žalovaného bylo vykonáno
a stavby by byly odstraněny, nešlo v budoucnu zhojit. Jedná se o závažnou a reálně hrozící újmu,
spočívající především v případném znehodnocení vynaložené práce a materiálu na provedení
staveb, stejně jako v nákladech na jejich odstranění a rovněž újmu spočívající ve ztrátě účelu
a využití staveb.
[6] Dále je významné, že krajský soud usnesením ze dne 26. 9. 2018, č. j. 65 A 84/2018 – 18,
přiznal odkladný účinek podané správní žalobě. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
(pozastavující účinky napadeného rozsudku krajského soudu) lze tedy reálně dosáhnout
dočasného odkladu účinku napadeného správního rozhodnutí o zamítnutí odvolání stěžovatele
proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nařizujícímu odstranění dotčených staveb.
Ze spisového materiálu dále nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
bezprostředně hrozilo způsobením újmy jiným osobám ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
[7] Pokud jde o kritérium veřejného zájmu, vycházel Nejvyšší správní soud z toho,
že se žalovaný, u nějž se předpokládá, že bude veřejný zájem hájit, k návrhu stěžovatele věcně
nevyjádřil. Ani Nejvyšší správní soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s., ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku
se do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku
krajského soudu.
[9] Kasační soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu