ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.52.2018:27
sp. zn. 3 As 52/2018 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: R. S.,
zastoupený JUDr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245,
Hradec Králové, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2016, č. j. KUKHK
16016/DS/2016/Er, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Hradci Králové ze dne 7. 6. 2018, č. j. 28 A 17/2016 – 32,
takto:
I. Kasační stížnost se z amí t á.
II. Žádnému z účastníků se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského
soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2016. Tímto rozhodnutím bylo podle §92 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí
Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku
podle §125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních
komunikacích v souvislosti s porušením §18 odst. 4 téhož zákona. Za to mu byla uložena pokuta
ve výši 2 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
[2] Při posouzení věci vycházel krajský soud z následujícího skutkového stavu. Rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně bylo žalobci doručeno dne 12. 2. 2016. Dne 29. 2. 2016
(v poslední den odvolací lhůty) předal žalobce České poště elektronickou formou ke zpracování
do podoby listinné zásilky elektronický soubor obsahující odvolání v rámci služby „Hybridní
pošta“. Tuto skutečnost doložil žalobce i podacím lístkem pošty. Podle výpisu „Skladování
zásilek“ byla však tato zásilka podána k poštovní přepravě až dne 1. 3. 2016.
[3] Při hodnocení výše u vedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že odvolání
v dané věci nebylo žalobcem podáno včas, neboť datum uvedené na podacím lístku označovalo
pouze den elektronické objednávky hybridní služby České pošty, nikoliv den předání zásilky
k poštovní přepravě. Ve svých závěrech přitom krajský soud vyšel z usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2017, č. j. 10 As 20/2017 – 49, který stanovil, že „den
elektronické objednávky služby Dopis Online přes webovou stránku http:online.postservis.cz není okamžikem
podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu §40 odst. 1 písm. d) správního řádu.“ Podle Nejvyššího
správního soudu „není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby DopisOnline, která je službou
ryze soukromé povahy, má být za okamžik podání zásilky k poštovní přepravě považovat z hlediska veřejného
práva již den objednání této služby, bez ohledu na to, kdy pošta skutečnou zásilku zpracuje a předá ve smyslu
zákona o poštovních službách k poštovní přepravě.“ Jestliže ke zpracování elektronické objednávky
žalobce do podoby listinné zásilky a předání této zásilky obsahující odvolání proti rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně k poštovní přepravě došlo až dne 1. 3. 2016, bylo takto podané
odvolání opožděné. Krajský soud proto vyhodnotil napadené rozhodnutí žalovaného
jako zákonné.
[4] Kasační stížnost podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) z důvodu uvedeného
v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., konkrétně pro nesprávné posouzení právní otázky „kdy dojde
k podání ve smyslu §40 odst. 1 správního řádu“. V textu kasační stížnosti obsáhle polemizuje s výše
uvedenými závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu a dovozuje, že rozhodující
pro posouzení dne podání je datum uvedené na podacím lístku, nikoliv razítko pošty na obálce.
Na podporu svých závěrů především uvádí, že názor rozšířeného senátu porušuje princip priority
ústavně konformní varianty výkladu, neboť výkladové varianty se nabízely dvě, přičemž rozšířený
senát se přiklonil k té pro účastníky nepříznivější, čímž v projednávaném případě znemožnil
věcné projednání přestupku v odvolacím řízení.
[5] Respektován nebyl podle stěžovatele ani požadavek na spravedlivé rozhodování soudů,
neboť žalobci byl instanční přezkum upřen pouze proto, že jej Česká pošta, s. p. uvedla v omyl
tím, že mu vystavila podací lístek s datem podání 1. 3. 2016 (stěžovatel měl zřejmě na mysli
29. 2. 2016 – pozn. soudu), ačkoliv v tento den nebylo podání údajně učiněno. Podle názoru
stěžovatele nelze zamítnout jako opožděné odvolání, jestliže je podal v poslední den lhůty, a tedy
včas, přičemž subjekt, který byl povinen je doručit, mu jako potvrzení vydal dosud akceptovaný
důkaz v podobě podacího lístku. Pro takový postup správního orgánu tak neexistuje legitimní
důvod, protože stěžovatel nic nezanedbal a byl v dobré víře, že odvolání podal včas. Nelze
pominout ani skutečnost, že podací lístek je veřejná listina. Pokud ovšem Česká pošta
při vyznačení data, kdy byla zásilka podána k poštovní přepravě, pochybila, nemůže jít podle
názoru stěžovatele toto pochybení k jeho tíži. K tomu stěžovatel poukázal na některé nálezy
Ústavního soudu.
[6] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena
krajskému soudu k dalšímu řízení.
[7] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu uplatněných stížnostních
bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. K tomu úvodem
poznamenává, že otázku nanesenou stěžovatelem v jeho kasační stížnosti ve své judikatuře
již opakovaně řešil, a to ať už ve zmiňovaném usnesení rozšířeného senátu ze dne 19. 12. 2017,
č. j. 10 As 20/2017 – 49, tak i v navazujících věcech vedených pod. sp. zn. 3 As 16/2017
a sp. zn. 3 As 43/2017. Obsah kasační stížnosti v projednávané věci je ostatně v argumentační
části téměř doslovně stejný, jako byl právě v posledně uvedené věci, kdy byl tehdejší stěžovatel
zastoupen týmž advokátem jako nynější. Nejvyšší správní soud proto ke stěžovatelově obsáhlé
polemice s názorem rozšířeného senátu na spornou právní otázku jen ve stručnosti uvádí, že jeho
rozhodnutí je pro krajské soudy i pro tříčlenné senáty Nejvyššího správního soudu závazné
a procesní předpisy neobsahují žádnou cestu, jak se od právního názoru v něm vysloveného
odchýlit. Krajský soud se v napadeném rozsudku právního názoru rozšířeného senátu na výklad
ustanovení §40 odst. 1 písm. d) správního řádu důsledně držel, a proto mu v tomto směru nelze
nic vyčíst, senát nyní rozhodující ve věci se nadto s právním názorem rozšířeného senátu v plném
rozsahu ztotožňuje a na odůvodnění jeho usnesení v plném rozsahu odkazuje.
[8] Namítá-li stěžovatel, kromě polemiky s již zaujatým právním názorem na stěžejní otázku,
dále to, že byl Českou poštou uveden v omyl a že nemůže vzhledem ke své dobré víře
a oprávněnému očekávání nést následky jejího chybného postupu v podobě zamítnutí svého
odvolání pro opožděnost, pak je nutno upozornit na to, že tato námitka nemá svůj předobraz
v námitkách uplatněných v žalobě, v níž stěžovatel postavil svoji obranu na tvrzení o včasném
podání odvolání. V důsledku toho řešil krajský soud jím uváděný rozpor mezi datem na podacím
lístku a razítku na obálce v obou svých rozsudcích jen v rámci posouzení skutečného data podání
zásilky. Stěžovatelem nově formulovaná námitka je tak podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
[9] S ohledem na výše uvedené vyhodnotil Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
jako zákonný, kasační stížnost proti němu podanou proto podle §110 odst. 1, in fine, s. ř. s.,
zamítl.
[10] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá tudíž právo na náhradu nákladů řízení ze zákona,
žalovaný byl ve věci úspěšný, nevznikly mu však náklady řízení přesahující běžný rámec jeho
úřední činnosti; Nejvyšší správní soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
žádnému z účastníků (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 29. září 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu