ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.57.2019:29
sp. zn. 3 As 57/2019 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce J. D., zastoupeného
Mgr. Bc. Janem Palečkem, advokátem se sídlem Brno, Pražákova 1008/69, proti žalovanému
Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 449/3, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2019, č. j. 41 A
49/2018-26,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Městského úřadu Hustopeče ze dne 18. 7. 2017, č. j. MUH/49167/17/306,
byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. d) zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, za který mu byla uložena pokuta
ve výši 40.000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Odvolání žalobce
zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 7. 2018, č. j. JMK 96743/2018, a prvoinstanční
rozhodnutí potvrdil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který
ji usnesením ze dne 30. 1. 2019, č. j. 41 A 49/2018-26, odmítl. Krajský soud ze spisu žalovaného
ověřil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 12. 7. 2018, dvouměsíční lhůta
pro podání žaloby podle §72 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) tak uplynula
dne 12. 9. 2018. Žalobce však žalobu, datovanou dnem 12. 9. 2018, podal k poštovní
přepravě teprve dne 13. 9. 2018 a soudu byla doručena dne následujícího. Krajský soud proto
dospěl k závěru, že žaloba ze dne 12. 9. 2018 byla podána opožděně, a proto ji v souladu
s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
[3] Proti tomuto usnesení podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, kterou opírá
o důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[4] Stěžovatel namítá, že dne 10. 9. 2018 odeslal krajskému soudu prostřednictvím
poskytovatele poštovních služeb obyčejným způsobem žalobu ze dne 7. 9. 2018; obálku
s podacím razítkem si na pobočce pošty z procesní opatrnosti vyfotil, což dokládá fotografie
přiložená ke kasační stížnosti. Krajský soud však existenci tohoto podání pominul a vzal v potaz
toliko doplnění žaloby zaslané soudu dne 13. 9. 2018. Stěžovatel tak má za to, že žalobu podal
v rámci zákonné dvouměsíční lhůty; krajský soud naopak postupoval nezákonně a upřel
mu právo na spravedlivý proces.
[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[6] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasační stížnosti
(§109 odst. 3 věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§109 odst. 4, věta před
středníkem s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících
z §109 odst. 2 věty první s. ř. s.
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu ověřil, že stěžovatel adresoval krajskému
soudu podání datované dnem 12. 9. 2018, označené jako „Žaloba správní proti rozhodnutí Krajského
úřadu Jihomoravského kraje, sp. zn. S-JMK 144283/2017/Bo, č. j. JMK 96743/2018, ze dne 2. 7. 2018,
kterým se potvrzuje rozhodnutí Městského úřadu Hustopeče, odboru dopravy, sp. zn. dop/7303/17/306,
č. j. MUH/49167/17/306, ze dne 18. 7. 2017, a Návrh na přiznání odkladného účinku.“ Toto podání
bylo předáno k poštovní přepravě jako doporučená zásilka dne 13. 9. 2018 a doručeno bylo
krajskému soudu dne 14. 9. 2018 (viz čl. 1 a 5 soudního spisu). Na čl. 11 spisu krajského soudu
je dále založena žaloba ze dne 7. 9. 2018 s vylepenými kolky v hodnotě 3.000 Kč, jíž stěžovatel
brojí proti témuž rozhodnutí žalovaného; podání nese stejný název jako žaloba ze dne
12. 9. 2018, obsahově se však nejedná o totožné podání. Tato žaloba byla krajskému soudu
doručena až dne 24. 9. 2018. Ve spisu krajského soudu je dále založena nežurnalizovaná obálka
adresovaná krajskému soudu, kde je jako odesílatel uveden stěžovatel. Dle razítka pošty byla tato
zásilka předána poštovní přepravě dne 10. 9. 2018 (jako prostá zásilka). Na žalobě ze dne
7. 9. 2018 je otisk razítka podatelny krajského soudu, ze kterého se podává, že žaloba byla přijata
dne 24. 9. 2018, a to cestou poštovní přepravy; žádná jiná poštovní obálka, adresovaná
stěžovatelem krajskému soudu ve spise založena není. Nelze proto vyvrátit tvrzení stěžovatele,
že předmětná žaloba byla předána poštovní přepravě v uvedené obálce, tzn. dne 10. 9. 2018. Dne
9. 10. 2018 odeslal stěžovatel krajskému soudu podání ze dne 30. 9. 2018, označené jako
„Doplnění správní žaloby ze dne 7. 9. 2018 a ze dne 12. 9. 2018“ (čl. 22 spisu krajského soudu), které
tomuto soudu došlo 10. 10. 2018.
[9] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené shledal, že stěžovatel podal v téže věci
ke krajskému soudu dvě různé žaloby, a to žalobu ze dne 7. 9. 2018 a žalobu ze dne 12. 9. 2018,
které však tomuto soudu došly v pořadí opačném, než ve kterém byly předány k poštovní
přepravě. Obě tato podání totiž byla stěžovatelem jako žaloba označena, obsahově nejsou
identická a podání ze dne 12. 9. 2018 na podání ze dne 7. 9. 2018 neodkazuje, jako by tomu bylo
v případě doplnění žaloby. V případě podání ze dne 12. 9. 2018 se tedy nejedná o doplnění
žaloby ze dne 7. 9. 2018, jak tvrdí stěžovatel, ale o samostatnou žalobu, byť proti stejnému
rozhodnutí jako v předcházející žalobě. Za doplnění žaloby je třeba považovat až podání
stěžovatele ze dne 30. 9. 2018, jímž doplnil žalobu ze dne 7. 9. 2018 i ze dne 12. 9. 2018.
S ohledem na to měly být tyto žaloby krajským soudem zapsány jako dvě samostatné věci
a vedeny ve dvou různých spisech. Není přitom podstatné, že žaloba ze dne 12. 9. 2018, která
krajskému soudu došla dříve, zakládala ve vztahu k žalobě ze dne 7. 9. 2018 překážku
litispendence.
[10] Podle §72 odst. 1 s. ř. s. činí lhůta pro podání správní žaloby 2 měsíce, přičemž její
zmeškání nelze prominout (§72 odst. 4 s. ř. s.). Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle
týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty. Lhůta je zachována, byla-li zásilka posledního dne lhůty podána k poštovní
přepravě.
[11] Nejvyšší správní soud ze správního spisu žalovaného zjistil, že stěžovateli bylo napadené
správní rozhodnutí doručeno dne 12. 7. 2018 (viz doručenka připojená k napadenému
rozhodnutí na čl. 4 spisu žalovaného), lhůta pro podání správní žaloby tak uplynula ve středu
12. 9. 2018. Žaloba datovaná dnem 12. 9. 2018 však byla podána k poštovní přepravě teprve
ve čtvrtek 13. 9. 2018, a byla tedy opožděná. Za této situace postupoval krajský soud správně,
pokud tento návrh podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
[12] Krajský soud je ovšem nutno upozornit, že u žaloby ze dne 7. 9. 2018, zaevidované
na čl. 11 soudního spisu, byla lhůta podle §72 odst. 1 s. ř. s. zjevně zachována, neboť byla
krajskému soudu odeslána již dne 10. 9. 2018. O této žalobě krajský soud evidentně dosud
nerozhodl, ač jejímu projednání nebrání ani překážka litispendence v podobě dříve zahájeného
řízení o žalobě ze dne 12. 9. 2018; Nejvyšší správní soud připomíná, že napadeným usnesením
bylo rozhodnuto toliko „o žalobě ze dne 12. 9. 2018 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2018,
č. j. JMK 96743/2018, sp. zn. S-JMK 144283/2017/Bo“. Žalobu ze dne 7. 9. 2018 by proto měl
krajský soud zapsat jako samostatnou věc (měl tak učinit již v době, kdy mu došla)
a v samostatném řízení o ní rozhodnout. Zda bude možné tuto žalobu věcně projednat, případně
s jakým výsledkem, kasační soud nikterak nepředjímá.
[13] Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost není
důvodná. Za podmínek vyplývajících z §110 odst. 1 in fine s. ř. s. ji proto rozsudkem zamítl.
[14] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 1, věty první s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti procesně
neúspěšný, právo na náhradu nákladů řízení mu nenáleží. Pokud jde o procesně úspěšného
účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v soudním řízení před
Nejvyšším správním soudem jakékoliv důvodně vynaložené náklady vznikly; soud tak
žalovanému náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2020
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu