ECLI:CZ:NSS:2020:3.AZS.52.2020:20
sp. zn. 3 Azs 52/2020 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: V. T. H., zastoupen Mgr.
Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 21. 6. 2017, č. j. MV-35619-5/SO-2017, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2020,
č. j. 31 A 29/2017 – 29,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se v r ací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4.000 Kč,
který bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení k rukám zástupce žalobce advokáta Mgr. Marka Sedláka.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 2. 2020 blanketní kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2020,
č. j. 31 A 29/2017 – 29.
[2] Podáním ze dne 18. 3. 2020, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož
dne, vzal stěžovatel svou kasační stížnost zpět.
[3] Podle §37 odst. 4 soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), aplikovaného za použití §120 téhož zákona, platí, že „[n]avrhovatel
může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl “. Podle
§47 písm. a) části věty před středníkem s. ř. s., uplatněného za použití §120 téhož zákona, dále
platí, že „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět “.
[4] S ohledem na zpětvzetí návrhu – kasační stížnosti Nejvyšší správní soud v souladu
s výše citovanými ustanoveními soudního řádu správního řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl zdejší soud na základě
§60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona, dle něhož platí, že „[ž]ádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta“.
[6] Podle §10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, dále platí, že „[s]oud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však
o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním“. Nejvyšší správní soud proto vrátil stěžovateli
část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 20. března 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu