ECLI:CZ:NSS:2020:4.AFS.195.2018:94
sp. zn. 4 Afs 195/2018 - 94
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Mirko Möllen, advokát,
se sídlem Barthstrasse 16, Mnichov, Spolková republika Německo, insolvenční správce dlužníka
VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft, se sídlem Germeringer Str. 1, Krailling, Spolková
republika Německo, podnikajícího na území České republiky prostřednictvím
VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft – organizační složka, se sídlem Pražská 636,
Dolní Břežany, zast. JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem, se sídlem Šaldova 466/34, Praha 8,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2015, č. j. 25642/15/5200-10424-706807, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018,
č. j. 8 Af 55/2016 - 47,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Specializovaný finanční úřad (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím
ze dne 10. 2. 2015, č. j. 33109/15/4000-50711-208880, stanovil dlužníku za část zdaňovacího
období od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2014 k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a z funkčních požitků ve výši 265.833 Kč.
[2] Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání dlužníka a rozhodnutí správního
orgánu prvního stupně potvrdil.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze (dále
jen „městský soud“), který ji v záhlaví specifikovaným rozsudkem zamítl.
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní napadá tento rozsudek městského soudu kasační
stížností.
[4] Jelikož stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek, vyzval
jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 9. 2019, č. j. 4 Afs 195/2018 – 70, k jeho úhradě
ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Dne 10. 10. 2019 stěžovatel požádal
o osvobození od soudních poplatků. V reakci na stěžovatelovu žádost mu Nejvyšší správní
soud zaslal dne 8. 11. 2019 přípis, v němž jej vyzval, ať doloží majetkové poměry
dlužníka, k čemuž mu stanovil lhůtu 2 týdny od doručení tohoto přípisu. Stěžovatel
však na výzvu soudu nikterak nereagoval a kasační soud tudíž usnesením ze dne 13. 12. 2019,
č. j. 4 Afs 195/2018 – 88, stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a opět
jej vyzval k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek
za kasační stížnost, a poučil jej o následcích nevyhovění této výzvě.
[5] Naposledy uvedené usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele
dne 19. 12. 2019. Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku
tedy počala stěžovateli plynout dne 20. 12. 2019 (pátek) a uplynula dne 3. 1. 2020 (pátek).
Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.
[6] Podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci
zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“),
který v §9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení,
odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou
mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud
řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[7] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[8] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu