ECLI:CZ:NSS:2020:4.AFS.480.2019:33
sp. zn. 4 Afs 480/2019 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: R. M., zast. Mgr. Janem
Kocinou, advokátem, se sídlem Malá 43/6, Plzeň, proti žalovanému: Odvolací finanční
ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.
7. 2017, č. j. 31630/17/5200-10422-711473, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2019, č. j. 30 Af 44/2017 - 58,
takto:
I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zam í t á.
II. Žalobci se uk l á d á zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení České
republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 7. 2017 č. j. 31630/17/5200-10422-711473, zamítl
odvolání a potvrdil rozhodnutí ze dne 16. 9. 2016, č. j. 1666876/16/2311-50523-402080, kterým
Finanční úřad pro Plzeňský kraj doměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací
období roku 2011 ve výši 871.320 Kč a současně žalobci uložil povinnost uhradit penále ve výši
174.264 Kč. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 30. 8. 2019, č. j. 30 Af 44/2017 - 58, žalobu
proti rozhodnutí žalovaného zamítl. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce (dále
jen „stěžovatel“) kasační stížnost společně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Stěžovatel namítl, že je v důsledku rozhodnutí daňových orgánů povinen uhradit částku
v celkové výši 1.045.584 Kč. Takto vysokou částku však stěžovatel není schopen uhradit
ani v případě prodeje veškerého obchodního majetku, což by vedlo k ukončení jeho veškerých
podnikatelských aktivit. Současně upozornil, že mu jako příslušenství daňových pohledávek
bude předepsán úrok z prodlení. Za současných podmínek stěžovatel není schopen uvedené
částky uhradit. Její úhrada by vedla k jeho úpadku, což by nepochybně znamenalo větší újmu,
než která případně hrozí přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Přiznání odkladného
účinku není ani v rozporu s veřejným zájmem, neboť dlužná daň je příjmem státního rozpočtu
a její nezaplacení není natolik závažné, aby bylo srovnatelné s újmou hrozící stěžovateli.
[2] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti upozornil
na to, že přiznání odkladného účinku je výjimečný institut, který lze využít jen v mimořádných
případech. Základní podmínku přitom představuje povinnost stěžovatele tvrdit a prokázat,
že mu v souvislosti s výkonem rozhodnutí či jiným následkem rozhodnutí vznikne újma.
Stěžovatel však návrh nijak neodůvodnil, ani jej nepodložil žádnými důkazy. Jestliže stěžovatel
nepředložil žádné důkazní prostředky, nemůže si žalovaný učinit úsudek o tom, zda v tomto
případě existuje hrozící újma, který by odůvodnila přiznání odkladného účinku. Přiznání
odkladného účinku by navíc bylo v rozporu s veřejným zájmem na řádném výběru daní. Proto
žalovaný Nejvyššímu správnímu soudu navrhl, aby návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti zamítl.
[3] Nejvyšší správní soud uvádí, že kasační stížnost zásadně nemá podle §107 soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“) odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s .
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] Nejvyšší správní soud upozorňuje na mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační
stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti tedy odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které
je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem
zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé a výjimečné
případy.
[5] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením
rozšířeného senátu zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58,
publ. pod č. 3270/2015 Sb. NSS; všechna rozhodnutí dostupná na www.nssoud.cz) splněny
tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele
znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí
být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Vznik takto chápané újmy nadto musí být v příčinné
souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu.
[6] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, k tomu, aby mohl být kasační stížnosti
odkladný účinek přiznán, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit,
že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel (srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32, či ze dne 23. 1. 2014,
č. j. 6 Ads 99/2013 - 11), který musí v odůvodnění svého návrhu konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Důvody možného vzniku újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze
na osobě a situaci stěžovatele. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno
k uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemene po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení,
kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (viz např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50).
[7] Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že je na základě
rozhodnutí daňových orgánů povinen uhradit částku v celkové výši 1.045.584 Kč, kterou
není schopen uhradit ani v případě prodeje veškerého obchodního majetku, a případný výkon
rozhodnutí by vedl k jeho úpadku. Nejvyšší správní soud konstatuje, že uváděné důvody zůstávají
toliko v rovině tvrzení, neboť stěžovatel jejich pravdivost žádným způsobem neprokázal.
Navzdory své povinnosti důvody pro přiznání odkladného účinku nejen tvrdit, ale též prokázat,
stěžovatel nepřiložil k návrhu na podporu své argumentace žádné podklady.
[8] Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační
stížnosti. Nejvyšší správní soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací
činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná
a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012,
č. j. 8 As 65/2011 - 74). Tak tomu ovšem v posuzovaném případě nebylo.
[9] Ze shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nebyla naplněna
již první z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat bezprostřední a vážnou újmu).
Za této situace není třeba zkoumat splnění ostatních zákonných předpokladů pro přiznání
odkladného účinku dle §73 odst. 2 s. ř. s., tedy disproporcionalitu případné újmy a absenci
rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.
[10] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že nebyly naplněny požadavky §73 odst. 2 s. ř. s.,
ve spojení s §107 s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.
[11] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním návrhu
na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen vznik
poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh na přiznání
odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč. Tento soudní poplatek
nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaplacen, a proto soud
stěžovateli uložil, aby poplatek ve stanovené výši zaplatil [§4 odst. 1 písm. h) a §7 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích] a určil mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
? vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
? bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1040348019.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 4 Afs 480/2019
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: