ECLI:CZ:NSS:2020:4.AS.19.2020:37
sp. zn. 4 As 19/2020 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. H., zast. JUDr. Radkem
Bechyně, advokátem, se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad
Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 14. 9. 2017, č. j. JMK 134161/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2019, č. j. 30 A 264/2017 - 72,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á d á zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení České
republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 9. 2017, č. j. JMK 134161/2017, zamítl odvolání a potvrdil
rozhodnutí ze dne 11. 03. 2015, č. j. MUHOCJ/19429/2015, kterým Městský úřad Hodonín
rozhodl o námitkách žalobce proti záznamu počtu bodů dosažených v bodovém hodnocení
řidiče ve smyslu §123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon o silničním provozu“), tak, že podané námitky
proti záznamům bodů v evidenční kartě zamítl a provedené záznamy bodů potvrdil.
[2] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 12. 2019, č. j. 30 A 264/2017 - 72, žalobu proti
rozhodnutí žalovaného zamítl. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“)
kasační stížnost společně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V něm uvedl, že nenapravitelnou újmu spatřuje v případné nemožnosti vykonávat svou
podnikatelskou činnost, která obnáší každodenní kontakt se zákazníky po celé České republice,
včetně závozu zboží. Současně stěžovatel splácí dva úvěry (v měsíčních splátkách po 4.962 Kč
a 3.149 Kč). V případě ztráty řidičského oprávnění by došlo i k finanční újmě spojené se ztrátou
zaměstnání a náklady na navrácení řidičského oprávnění. Újma, která stěžovateli hrozí, je přitom
větší, než která by mohla vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám, přičemž jeho
přiznání nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Současně stěžovatel upozornil,
že „dosáhl 12 bodů“ za přestupky, které nejsou závažné, a v jejich spáchání nelze spatřovat žádné
ohrožení ostatních účastníků silničního provozu. Současně stěžovatel upozornil, že krajský soud
žalobě přiznal odkladný účinek.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných a dokládaných stěžovatelem a dále
skutečností vyplývajících ze spisu krajského soudu, Nejvyššího správního soudu i ze správního
spisu dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle
§73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. jsou naplněny.
[7] Nejvyšší správní soud přihlédl k tomu, že stěžovatel vykonává podnikatelskou činnost
spočívající každodenním kontaktu se zákazníky po celé České republice. Tuto skutečnost
stěžovatel současně řádně doložil a prokázal, že by právní následky rozhodnutí krajského soudu,
potažmo žalovaného, pro něj znamenaly značnou újmu, neboť lze mít za to, že stěžovatel
je na řízení vozidla existenčně závislý. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost
mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatele.
[8] Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku rovněž z hlediska
zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě, tedy odklad pozbytí řidičského oprávnění stěžovatele
do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jeho kasační stížnosti jakkoli přímo dotklo
práv třetích osob. Vzhledem k charakteru přestupků, pro jejichž spáchání stěžovatel dosáhl
12 bodů a jejich závažnosti [převážně přestupky dle §125c odst. 1 písm. f) bodů 1, 3 a 4 zákona
o silničním provozu], souhlasí Nejvyšší správní soud s krajským soudem, že možnost stěžovatele
nadále řídit motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí (nyní Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti) nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení
veřejného zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání
odkladného účinku (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
24. 6. 2015, č. j. 2 As 103/2015 - 128, publ. pod č. 3254/2015 Sb. NSS).
[9] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek,
neboť se zřetelem k výše uvedenému dospěl k závěru, že v daném případě jsou podmínky
§73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. naplněny. Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele
proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného již byl odkladný účinek přiznán krajským soudem,
postačí v tomto případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují
až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku krajského
soudu, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje také odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí
žalovaného.
[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[11] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním návrhu
na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen vznik
poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh na přiznání
odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč. Tento soudní poplatek
nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaplacen, a proto soud
stěžovateli uložil, aby poplatek ve stanovené výši zaplatil [§4 odst. 1 písm. h) a §7 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích] a určil mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
? vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
? bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1040401920.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. února 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 4 As 19/2020
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: