ECLI:CZ:NSS:2020:4.AZS.197.2020:53
sp. zn. 4 Azs 197/2020 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: D. R., zast. JUDr. Matějem
Šedivým, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2019, č. j. MV-29159-4/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 6. 2020, č. j. 30 A 12/2019 - 49,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení
Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán prvního
stupně“), rozhodnutím ze dne 25. 1. 2018, č. j. OAM-35079-9/DP-2017, zamítlo žádost žalobce
o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky
za účelem strpění pobytu na území a neprodloužilo platnost povolení k dlouhodobému pobytu
podle §44a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), ve spojení s §36 odst. 3, §38
odst. 2 téhož zákona, neboť pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
[2] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla
odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu u Krajského soudu v Plzni (dále
jen „krajský soud“), který ji shora označeným rozsudkem zamítl.
[4] Rozsudek krajského soudu (dále jen „napadený rozsudek“) nyní žalobce (dále
jen „stěžovatel“) napadá kasační stížností.
[5] V průběhu řízení o kasační stížnosti stěžovatel rovněž učinil návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. V něm uvádí, že v důsledku výkonu napadeného
rozsudku (resp. napadeného rozhodnutí) pozbude oprávnění k pobytu na území České republiky
a bude nucen vycestovat, aniž by se mohlo podílet na probíhajícím řízení o kasační
stížnosti. To považuje za rozporné s právem na spravedlivý proces. Stěžovatel poukazuje
i na to, že již krajský soud žalobě přiznal odkladný účinek a současně, že těžiště sporných otázek,
jež mají být v řízení řešeny, spočívá v hodnocení bezpečnostní situace v zemi jeho původu,
na Ukrajině, kde probíhá ozbrojený konflikt.
[6] Stěžovatel doplnil, že v případě nepřiznání odkladného účinku mu hrozí poměrně zásadní
újma, naopak jeho přiznání není v rozporu s veřejným zájmem; a to i vzhledem k probíhající
virové epidemii, v níž není žádoucí pohyb na veřejnosti a mezistátní cesty.
[7] Žalovaná ve vyjádření k žádosti o odkladný účinek kasační stížnosti uvedla, že podmínky
pro jeho přiznání nejsou v dané věci splněny. Především jde o podmínku vzniku nepoměrně větší
újmy stěžovateli. Taková újma totiž stěžovateli vzniknout nyní nemůže. Ta by nastoupila teprve
za situace, pokud by byl stěžovatel z území České republiky vyhoštěn na základě správního
vyhoštění. V takovém řízení se však může bránit samostatnými opravnými prostředky a v rámci
daného řízení se také posuzuje otázka přiměřenosti zásahu rozhodnutí do soukromého
a rodinného života. Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat samostatnou žalobu,
s níž je ze zákona spojen odkladný účinek. Za nepodloženou považuje žalovaný i námitku,
že se stěžovatel bude povinen vrátit do země původu, kde probíhá válka. Takovou obavu
stěžovatel neprokázal. Stejně tak podle mínění žalovaného stěžovatel nedůvodně poukazuje
na právo na spravedlivý proces. V řízení o kasační stížnosti je totiž zastoupen advokátem
a náležitá ochrana jeho práva je tak zajištěna. S tímto advokátem může být stěžovatel ve styku
telefonicky, prostřednictvím internetu a také na základě bezvízového styku České republiky
s Ukrajinou. Neopodstatněnou je i argumentace probíhající virovou epidemií, jež se aktuálně
nachází ve stadiu s nízkým počtem případů onemocnění COVID – 19. Vzhledem k věku
a zdravotnímu stavu stěžovatele nelze mít za to, že by byl vystaven zvýšenému riziku nákazy.
[8] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru,
že jsou splněny podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 téhož zákona.
[9] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s.,
podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Z četné judikatury Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že institut odkladného účinku
se primárně vztahuje k žalobě jako prostředku ochrany veřejných subjektivních práv. Kasační
stížnost je však mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu. Odkladný účinek vůči pravomocnému rozhodnutí by proto měl být
přiznáván pouze v ojedinělých případech, pro něž zákonodárce užil slova o „nepoměrně větší újmě“.
Přiznáním odkladného účinku se totiž prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí
krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek
zákonným postupem zrušeno. Tímto zákonným postupem je meritorní rozhodnutí
o kasační stížnosti, nikoliv přiznání odkladného účinku (srov. např. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 10. 1. 2013, č. j. 5 Afs 84/2012 - 33).
[11] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58,
splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí
pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného
účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[12] Kasační soud vycházel zejména z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních účinků
napadeného rozsudku do doby rozhodnutí o kasační stížnosti, bude stěžovatel v důsledku
právních účinků pravomocných a vykonatelných rozhodnutí správních orgánů nucen opustit
území České republiky, a to ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud
v této souvislosti, i v návaznosti na §47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců, zohlednil, že již krajský
soud z důvodů podrobně vyložených v usnesení ze dne 20. 2. 2019, č. j. 30 A 12/2019 - 24,
žalobě odkladný účinek přiznal.
[13] Kasační soud vzal současně v potaz, že stěžejní spornou otázkou v řízení, vzhledem
k obsahu kasačních námitek, je zhodnocení závěrů o (ne)trvání důvodu, pro které bylo stěžovateli
vízum (povolení k dlouhodobému pobytu) uděleno. Tím byla bezpečnostní situace v zemi
stěžovatelova původu, konkrétně v Doněcké oblasti, v níž stěžovatel pobýval před svým
příchodem na území České republiky. Nikoliv zcela nevýznamnou je podle kasačního soudu
i okolnost, že v době rozhodování správních orgánů (srov. §75 odst. 1 s. ř. s.) byl stěžovatel
nezletilou osobou. Vycestování stěžovatele by tak vzhledem k právě uvedenému nepochybně
zasáhlo do jeho soukromé a rodinné sféry; na území se nachází i se svými rodiči.
[14] V nynější věci tak má přiznání odkladného účinku pro stěžovatele reálný význam
v podobě možnosti legálního setrvání na území České republiky a zejména v nevystavení se riziku
správního vyhoštění a předejití negativním důsledkům s tím spojeným (zákazu pobytu na území
Evropské unie). Nelze ani přehlédnout, že nucené vycestování mimo území České republiky
by mělo za následek ztížení možností stěžovatele uplatňovat svá práva v řízení u soudu, přestože
je zastoupen advokátem.
[15] Naopak Nejvyšší správní soud pokládá za nepravděpodobné, že by v případě přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti hrozila újma jiným osobám, jelikož tomu žádné indicie
nenasvědčují, nadto stěžovatel je i nyní osobou blízkou věku nezletilých. Kasační soud
tak vzhledem k souboru všech výše uvedených okolností vyhodnotil, že újma, která by mohla
v případě nepřiznání odkladného účinku vzniknout stěžovateli, je nepoměrně větší, než jaká
by mohla vzniknout jiným osobám.
[16] Nejvyšší správní soud rovněž neshledal existenci skutečností, pro které by přiznání
odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. K otázce možného rozporu
s důležitým veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v usnesení ze dne 19. 11. 2014,
č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, v němž dospěl k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným
zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku,
a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence
kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu §73 odst. 2 s. ř. s. Toto ustanovení
nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu
hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 – 131, č. 1698/2008 Sb. NSS)“.
Sama žalovaná ve svém vyjádření nepoukázala na žádný důležitý veřejný zájem, se kterým
by bylo přiznání odkladného účinku v rozporu.
[17] V nyní posuzovaném případě však zejména nelze přehlédnout důvody, pro něž byla
stěžovatelova žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu zamítnuta
(viz výše). Nezbytnost přezkumu správnosti závěrů krajského soudu, potažmo i správních
orgánů, týkajících se bezpečnostní situace v zemi stěžovatelova původu a odpadnutí důvodů,
pro které bylo dříve stěžovateli vízum uděleno (nemožnost vycestování pro zhoršenou
bezpečnostní situaci v Doněcké oblasti), kasační soud shledává jako natolik významné,
aby odůvodnilo stěžovatelovo další, přesto však stále časově omezené dobou řízení o kasační
stížnosti, setrvání na území. To pak nepředstavuje rozpor s důležitým veřejným zájmem, kterým
je zde zájem státu, aby se na jeho území nacházely pouze osoby mající k tomu potřebné
oprávnění.
[18] Kasační soud tudíž dovodil naplnění všech shora vymezených podmínek pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, a proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Vzhledem
k tomu, že i krajský soud žalobě stěžovatele odkladný účinek přiznal, jak již uvedeno, fakticky se
tak do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje i odkladný účinek ve vztahu
k vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
[19] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat
budoucí rozhodnutí o věci samé.
[20] V souladu s §4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položkou č. 20
Sazebníku soudních poplatků, je s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti ve výši 1.000 Kč. Tento soudní poplatek nebyl
s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaplacen, a proto Nejvyšší
správní soud stěžovateli uložil, aby poplatek ve stanovené výši uhradil [§4 odst. 1 písm. h) a §7
odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[21] Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
? vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
? bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy - Úhrada
soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud jej bude
vymáhat.
V Brně dne 28. srpna 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 4 Azs 197/2020
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ