ECLI:CZ:NSS:2020:4.AZS.215.2020:23
sp. zn. 4 Azs 215/2020 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: G. I., zast. JUDr. Mgr.
Jakubem Backou, advokátem, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
13. 5. 2019, č. j. OAM-964/ZA-ZA11-ZA20-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2020, č. j. 13 Az 29/2019 – 52,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Mgr. Jakubu Backovi, advokátovi, se odměna
a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti n ep ři zn áv á.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle §12,
§13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobu u Městského soudu v Praze
(dále jen „městský soud“), který ji v záhlaví specifikovaným rozsudkem zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti tomuto rozsudku městského soudu brojí
kasační stížností.
[4] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 16. 7. 2020, č. j. 4 Azs 215/2020 - 14,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
o konkrétní skutkové a právní důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu, a poučil
jej o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud
ji odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona.
[5] Uvedené usnesení kasačního soudu bylo doručeno do datové schránky zástupce
stěžovatele dne 20. 7. 2020 (pondělí). Lhůta k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce
tak uplynula dne 20. 8. 2020 (čtvrtek). Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti
žádným způsobem nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti stanovené
v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 téhož zákona.
[6] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“
[7] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
[8] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel
v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40). Stejně tak je tomu
i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu městského soudu
v řízení či proti napadenému rozsudku. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních
pochybení se městský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním
závěru). Sám stěžovatel ostatně v kasační stížnosti uvádí, že kasační stížnost doplní, avšak
v zákonné lhůtě tak neučinil ani přes výzvu soudu. Takto formulovanou kasační stížnost, která
je mimořádným opravným prostředkem, považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu §106
odst. 1 s. ř. s.
[9] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vad
kasační stížnosti a současně ho poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady
stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody stěžovatel
nedoplnil, nebyly splněny podmínky stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační
stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
[11] Stěžovateli byl v řízení před městským soudem ustanoven zástupce, který podle §35
odst. 10 s. ř. s. zastupuje stěžovatele i v řízení o kasační stížnosti. Ustanovený zástupce
však v řízení o kasační stížnosti v zastoupení stěžovatele toliko sepsal blanketní kasační stížnost.
Ta však sama o sobě, bez jejího doplnění, nepředstavuje takový úkon právní služby, který
by směřoval k účelnému uplatnění stěžovatelova práva v řízení, za nějž by měl kasační soud
ustanovenému zástupci přiznat odměnu a náhradu hotových výdajů podle §35 odst. 10 s. ř. s.
ve spojení s §1 odst. 3 a §11 odst. 1 a 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Nejvyšší
správní soud proto rozhodl, že se ustanovenému zástupci stěžovatele tato náhrada nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. září 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu