ECLI:CZ:NSS:2020:5.AS.450.2019:27
sp. zn. 5 As 450/2019 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci navrhovatele: Ing. T.
V., proti odpůrci: město Hořovice, se sídlem Palackého náměstí 2, Hořovice, zast. Mgr.
Davidem Navrátilem, advokátem se sídlem Hluboká 55, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti
navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2019, č. j. 55 A 13/2019 -
62,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Navrhovateli se v rací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši
5000 Kč. Tato částka bude stěžovateli vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 17. 12. 2019 Krajským soudem v Praze (dále jen
„krajský soud“) postoupena blanketní kasační stížnost navrhovatele (dále jen „stěžovatel“) proti
v záhlaví specifikovanému rozsudku krajského soudu, kterým byl zamítnut jeho návrh na zrušení
části opatření obecné povahy – územního plánu Hořovice vydaného usnesením Zastupitelstva
města Hořovice ze dne 31. 1. 2018, č. 1/2018, písmeno D. Kasační stížnost byla za stěžovatele
podána advokátkou Mgr. et Mgr. Renátou Benetkovou a zaslána z její datové schránky. Přílohou
kasační stížnosti byla plná moc ze dne 9. 10. 2019 pro zastupování před Nejvyšším správním
soudem udělená zmíněné advokátce Ing. M. V., jenž při udělování plné moci vystupoval jako
zmocněnec stěžovatele.
[2] V této souvislosti se Nejvyšší správní soud zabýval splněním podmínky stanovené v §105
odst. 2 s. ř. s., podle kterého musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem, ledaže má stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie. Přestože totiž byla kasační stížnost podána advokátkou, z předložené plné moci
vyplývá, že Mgr. et Mgr. Renáta Benetková nebyla k zastupování zmocněna přímo stěžovatelem,
ale Ing. M. V., vystupujícím jako stěžovatelův obecný zmocněnec; ten také plnou moc podepsal.
To znamená, že podle předložené plné moci uvedená advokátka nezastupovala přímo stěžovatele,
ale právě obecného zmocněnce, tedy osobu od stěžovatele odlišnou, která stěžovatele pouze
zastupovala v řízení před krajským soudem.
[3] Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 7. 1. 2020, č. j. 5 As 450/2019 -
7, vyzval, aby prokázal, že skutečně zmocnil Mgr. et Mgr. Benetkovou, aby jej zastupovala
v řízení o kasační stížnosti; k tomu mu stanovil lhůtu 15 dnů. Citovaným usnesením současně
Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval k odstranění nedostatků kasační stížnosti spočívajících
v absenci konkrétních důvodů (kasačních námitek), k čemuž mu v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s.
stanovil lhůtu jednoho měsíce, a dále k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti
ve lhůtě 15 dnů. Předmětné usnesení Nejvyšší správní soud doručoval přímo stěžovateli, kterému
bylo doručeno dne 15. 1. 2020, a advokátce Mgr. et Mgr. Benetkové, jíž bylo doručeno dne
13. 1. 2020.
[4] Dne 20. 1. 2020 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání Mgr. et Mgr.
Benetkové obsahující výpověď plné moci udělené jí Ing. M. V. Dne 22. 1. 2020 pak Nejvyššímu
správnímu soudu došlo podání Ing. M. V., v němž uplatnil námitku podjatosti vůči
nejmenovanému předsedovi senátu, kterou pak upřesnil podáním doručeným dne 24. 1. 2020,
jímž vznesl námitku podjatosti proti předsedovi senátu JUDr. Jakubu Camrdovi, Ph.D., dále
požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a odmítl, že by se snažil v řízení o kasační stížnosti
vystupovat sám – zdůraznil, že jedná jménem stěžovatele.
[5] Na tato podání reagoval Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 5. 2. 2020, v němž Ing. M.
V. sdělil, že není účastníkem řízení o kasační stížnosti, a tudíž není oprávněn uplatňovat v tomto
řízení procesní námitky či návrhy, pročež k jeho podáním nelze přihlížet. Nejvyšší správní soud
Ing. M. V. vysvětlil, že na uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že v předmětných
podáních vystupuje jako obecný zmocněnec stěžovatele, neboť jeho zmocnění pro řízení před
Nejvyšším správním soudem z ničeho nevyplývá. K tomu lze doplnit, že ve spise krajského
soudu se nachází plná moc ze dne 6. 8. 2010, kterou stěžovatel zmocnil Ing. M. V., aby jej
„zastupoval ve věcech týkajících se zařazení mých (stěžovatelových) pozemků parc. č. X a Y v katastrálním
území H. do územního plánu města H..“ Krajský soud vzhledem ke znění plné moci a jejímu datu tuto
plnou moc nepovažoval za dostatečně průkazný doklad zmocnění Ing. M. V. k podání návrhu na
zrušení předmětného opatření obecné povahy (územního plánu), s čímž se Nejvyšší správní soud
zcela ztotožňuje, a stěžovatele proto vyzval k předložení plné moci, případně sdělení, že Ing. M.
V. je oprávněn jej i v této věci zastupovat. V podání krajskému soudu ze dne 12. 3. 2019
stěžovatel upřesnil popsanou plnou moc udělenou Ing. M. V. výslovně pouze v rozsahu podání
návrhu na zrušení opatření obecné povahy a řízení o něm (nikoli však již i na řízení o kasační
stížnosti před Nejvyšším správním soudem). Na základě tohoto vyjasnění původní plné moci
tedy Ing. M. V. zastupoval stěžovatele v řízení před krajským soudem, nicméně z tohoto podání
nevyplývá jakékoliv zmocnění Ing. M. V. k jednání ve věci podání kasační stížnosti a řízení o ní.
[6] V citovaném přípise ze dne 5. 2. 2020 dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že účastníkem
řízení o kasační stížnosti je stěžovatel, jenž má být s ohledem na znění §105 odst. 2 s. ř. s.
zastoupen advokátem, nikoli obecným zmocněncem, a dále připomněl, že stěžovatel byl osobně
vyzván, aby doložil zmocnění (plnou moc) udělenou advokátce Mgr. et Mgr. Benetkové, jež jeho
jménem kasační stížnost původně podala. Ing. M. V. bylo vysvětleno, že účinky této výzvy stále
platí, stejně jako účinky výzvy k odstranění vad kasační stížnosti ve lhůtě 1 měsíce od doručení
předmětného usnesení. V této souvislosti bylo zdůrazněno, že zmeškání posledně uvedené lhůty
nelze prominout a v případě neodstranění vytýkaných vad kasační stížnosti Nejvyššímu
správnímu soudu nezbyde, než podanou kasační stížnost odmítnout.
[7] Usnesení obsahující předmětné výzvy bylo stěžovateli doručeno dne 15. 1. 2020
(viz výše), lhůta k doložení zmocnění udělené advokátce Mgr. et Mgr. Benetkové tak uplynula
dne 30. 1. 2020 a lhůta k odstranění vad kasační stížnosti dne 17. 2. 2020 (15. 2. 2020 byla
sobota). Stěžovatel na uvedené výzvy ve stanovených lhůtách, a ani později (např. v návaznosti
na výše citovaný přípis zaslaný Ing. M. V.), nijak nereagoval.
[8] Lze tedy uzavřít, že stěžovatel k výzvě Nejvyššího správního soudu předně nedoložil,
že k podání kasační stížnosti zmocnil advokátku Mgr. et Mgr. Renátu Benetkovou, jež za něj
kasační stížnost podala. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl, neboť ve věci nebyla splněna podmínka řízení (existence
řádného zmocnění k podání kasační stížnosti), bez níž nelze v řízení pokračovat, a tento
nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn.
[9] Důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti by byla dále i skutečnost, stěžovatel přes výzvu
soudu neodstranil vady kasační stížnosti, jež neobsahovala žádné projednatelné důvody.
I v případě doložení řádného zastoupení stěžovatele Mgr. et Mgr. Benetkovou by tudíž Nejvyšší
správní soud musel kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. odmít nout.
V této souvislosti lze pro úplnost dodat, že zákonná lhůta jednoho měsíce k doplnění kasační
stížnosti podle §106 odst. 3 s. ř. s. je lhůtou propadnou, což znamená, že v případě, pokud
nebyla k včasné žádosti prodloužena (k čemuž ve věci nedošlo), nelze k pozdějšímu doplnění
kasační stížnosti přihlížet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009
- 28).
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
[11] Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud současně rozhodl podle
§10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, o vrácení již zaplaceného soudního poplatku, a to ve lhůtě stanovené v §10a odst. 1
zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. dubna 2020
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu