ECLI:CZ:NSS:2020:5.AZS.123.2020:38
sp. zn. 5 Azs 123/2020 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakub Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. K. T., zast.
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 3. 2020,
č. j. 30 A 138/2019 – 46, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalované ze dne 1. 11. 2019, č. j. MV-138300-4/SO-2019, bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 14. 8. 2019, č. j. OAM-10430-
40/TP-2018 , kterým podle §87k odst. 1 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců
na území České republiky, byla zamítnuta žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území
České republiky.
[2] Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného
rozsudku krajského soudu, kterým byla žaloba proti rozhodnutí žalované zamítnuta. Současně
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] V odůvodnění žádosti zástupce stěžovatele uvádí, že stěžovatel je nezletilým dítětem,
narodil se na území České republiky, má zde veškeré zázemí; otec stěžovatele je občanem České
republiky, matka je občankou Vietnamské socialistické republiky a pobývá na území České
republiky; odloučení od matky je proto nepředstavitelné, stěžovatel je plně závislý na péči matky
a podpoře otce, byť jen sporadické. Není ani představitelné, jak by stěžovatel realizoval
samostatný odjezd. Stěžovatel má za to, že nepřiznáním odkladného účinku a tedy povinností
vycestovat z území České republiky by bylo na jeho újmu, která by byla nepoměrně vyšší, než
by mohla vzniknout třetím osobám; přiznání odkladného účinku nemůže být (s ohledem na věk
stěžovatele) ani v rozporu s veřejným zájmem.
[4] Žalovaná ve vyjádření k návrhu konstatovala bez dalšího, že návrh na přiznání
odkladného účinku nepodporuje.
[5] Podle §107 s. ř. s. ve spojení s §32 odst. 2 a 5 zákona o azylu nemá kasační stížnost
v daném případě ze zákona odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat
odkladný účinek žalobě, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro
žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační
stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní
soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného
rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné,
dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[7] Po zhodnocení okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě splněny.
Přihlížel přitom rovněž k faktu, že odkladný účinek byl stěžovateli přiznán již usnesením
krajského soudu v řízení o žalobě. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že důvody, které bral
v potaz již krajský soud, nadále trvají; jedná se o malé dítě plně závislé na rodičích, přičemž
narušení základních rodinných vazeb by pro ně mělo významné důsledky. Ze správního spisu
vyplývá, že matka stěžovatele se na území České republiky nadále zdržuje; požádala o vydání
pobytového oprávnění; proti rozhodnutí o zamítnutí její žádosti o povolení k přechodnému
pobytu byla podána žaloba, které byl přiznán odkladný účinek.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že újma, která by stěžovateli hrozila v souvislosti
s výkonem správního rozhodnutí je významná, přitom v případě úspěchu kasační stížnosti
by byla nenapravitelná. Nejvyšší správní soud neshledal, že by mohla reálně přicházet v úvahu
jakákoli újma vzniklá třetím osobám, kterou by bylo lze poměřovat, ani skutečnosti, pro které
by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem
[9] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle §107 ve spojení s §73 odst. 2
až 4 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 15. května. 2020
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu