ECLI:CZ:NSS:2020:5.AZS.242.2020:15
sp. zn. 5 Azs 242/2020 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: J. Y., zastoupena
Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020,
č. j. 31 A 146/2018 – 33,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Dne 29. 7. 2020 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost
žalobkyně (stěžovatelky) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020,
č. j. 31 A 146/2018 – 33, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí ze dne 26. 9. 2018,
č. j. MV-67513-7/SO-2018, jímž žalovaná zamítla odvolání stěžovatelky a potvrdila rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 10. 5. 2018, č. j. OAM-4691-
13/ZM-2018, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně
byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele držitele
zaměstnanecké karty dle §42g odst. 7 ve spojení s §56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
[2] Dne 11. 8. 2020 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatelky,
jímž bere prostřednictvím své zástupkyně svou kasační stížnost proti předmětnému rozsudku
krajského soudu v plném rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel
disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět,
dokud o něm soud nerozhodl (viz §37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem
na obsah podání za to, že se stěžovatelka rozhodla vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž
došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti a dané podání má rovněž
veškeré ostatní náležitosti ve smyslu §37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu
s §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.
[4] V souladu s §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení
právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl-li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování
odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není
ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační
stížnosti bylo možné připisovat chování žalované, a nejedná se ani o zastavení řízení
pro uspokojení navrhovatele ve smyslu §60 odst. 3 ve spojení s §62 s. ř. s. Nejvyšší správní soud
tedy dle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 13. srpna 2020
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu