ECLI:CZ:NSS:2020:6.AFS.206.2020:37
sp. zn. 6 Afs 206/2020 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera,
soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci
žalobkyně: EDEMOST s.r.o., IČO: 24758752, sídlem Štítného 388/18, Praha 3, zastoupená
JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem Bříza & Trubač, s.r.o., advokátní kancelář,
sídlem Klimentská 1216/46, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem
Masarykova 427/31, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2020,
č. j. 5959/20/5300-22444-707622, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2020, č. j. 8 Af 19/2020 - 16,
takto:
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2020, č. j. 8 Af 19/2020 - 16,
se ruší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. Ondřeji Trubačovi, Ph.D., LL.M., advokátovi,
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní
moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení
Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla dle §46 odst. 1 písm. b) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jako opožděná odmítnuta žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2020, č. j. 5959/20/5300-22444-707622. Městský soud
si za účelem ověření včasnosti podané žaloby vyžádal od žalovaného žalobou napadené
rozhodnutí a doklad o jeho doručení žalobkyni. Z něj vyplynulo, že rozhodnutí žalovaného bylo
žalobkyni doručeno do datové schránky dne 18. 2. 2020. Na základě těchto zjištění městský soud
uzavřel, že pokud žalobkyně podala žalobu až dne 28. 4. 2020, učinila tak po uplynutí
dvouměsíční lhůty stanovené v §72 odst. 1 s. ř. s. Zároveň doplnil, že i v případě včasného
podání by žaloba musela být odmítnuta pro absenci žalobních bodů dle §37 odst. 5 s. ř. s.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) v kasační stížnosti namítala, že žalobu podala
k městskému soudu prostřednictvím datové schránky již dne 16. 4. 2020, a to ve formátu ODT
(Open Document Text). Oddělení příjmu a zpracování datových zpráv městského soudu odeslalo
stěžovatelce datovou zprávu, ve které jí sdělilo, že podání obsahuje nepovolené formáty příloh,
a tedy na ně soud nahlíží jako na nedodané a přílohy je nutno opětovně zaslat v povoleném
formátu. Tato datová zpráva byla stěžovatelce doručena dne 28. 4. 2020 v 11.46 hod. Téhož dne
v 13.27 hod. zaslala stěžovatelka prostřednictvím datové schránky městskému soudu žalobu
ve formátu PDF. Závěr městského soudu o opožděnosti podané žaloby proto stěžovatelka
pokládala za nezákonný, neboť posledním dnem lhůty pro podání žaloby bylo podle §72 odst. 1
s. ř. s. pondělí 20. 4. 2020.
[3] Dle názoru stěžovatelky postup městského soudu v daném případě odporoval §37
odst. 2 s. ř. s. a §18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Přípustné formáty příloh datových
zpráv stanoví Příloha č. 3 prováděcí vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a
provozování informačního systému datových schránek (dále jen „vyhláška č. 194/2009 Sb.“),
v níž je v čl. I. písm. f) jako přípustný formát výslovně uveden i formát ODT. Závěr městského
soudu o nedodání dokumentu zaslaného v jiném než povoleném formátu je v rozporu
také s vyhláškou č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby (dále jen „vyhláška
č. 259/2012 Sb.“). Stěžovatelka se proto domnívala, že jí byla postupem městského soudu upřena
možnost bránit se proti excesivnímu postupu správce daně, hájit u soudu svá práva a že jí byl
v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod odepřen přístup k soudu.
Stěžovatelka se neztotožnila ani se závěrem městského soudu o naplnění důvodu pro odmítnutí
žaloby dle §37 odst. 5 s. ř. s. s ohledem na absenci žalobních bodů. Byla přesvědčena,
že pokud žalobu podala včas dne 16. 4. 2020, měl ji městský soud vyzvat k odstranění vad
(doplnění žalobních bodů) a stanovit jí k tomu lhůtu, která v okamžiku podání žaloby ještě do
konce lhůty (tj. do 20. 4. 2020) zbývala.
[4] Žalovaný ve svém vyjádření k otázce přijímaných formátů elektronických podání
upozornil na skutečnost, že jejich výčet je zveřejněn na internetových stránkách městského soudu
s tím, že formát ODT, který v dané věci užila stěžovatelka, v tomto výčtu obsažen není. Žalovaný
nepokládal kasační stížnost za důvodnou, naopak měl za to, že městský soud postupoval
v souladu s §4 vyhlášky č. 259/2012 Sb. Ani stěžovatelčin odkaz na vyhlášku č. 194/2009 Sb.
nepokládal žalovaný za případný. V této souvislosti uvedl, že vyhláška č. 194/2009 Sb.
pouze upravuje výčet formátů souborů technicky způsobilých k přenosu v datové zprávě,
což ovšem nijak nesouvisí s rozsahem formátů, které jsou jednotliví uživatelé datových schránek
způsobilí přijímat. Dle žalovaného by ani případná výzva městského soudu k doplnění žalobních
bodů nemohla na celé věci nic změnit, neboť stěžovatelka by výzvě nebyla schopná vyhovět včas.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná.
[6] V projednávaném případě stěžovatelka rozporuje zákonnost postupu městského soudu,
který odmítl jí podanou žalobu jako opožděnou dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
[7] Podle §37 odst. 2 věty první s. ř. s. podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením
nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě.
[8] Podle §18 odst. 1 a 2 zákona o elektronických úkonech fyzická osoba, podnikající fyzická
osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku
a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v §8
odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné
účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný
úkon více z uvedených osob.
[9] Judikatura Nejvyššího správního soudu opakovaně potvrdila, že úkon učiněný
prostřednictvím datové schránky osobou oprávněnou či osobou pověřenou, která doložila
své pověření, má podle §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech stejné účinky jako úkon
učiněný písemně a podepsaný, proto nemusí být podepsán elektronickým podpisem, ani jej není
třeba potvrzovat písemným podáním shodného obsahu či předložením jeho originálu dle §37
odst. 2 věty druhé s. ř. s. (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012,
č. j. 8 As 89/2011 - 31). Podání žaloby jako úkon, jímž se disponuje řízením, tak bylo
v posuzovaném případě učiněno v zákonem předepsané formě, neboť stěžovatelka podala
žalobu prostřednictvím datové schránky. O tom ostatně není mezi stranami sporu.
[10] Mezi účastníky řízení rovněž není sporné, že rozhodnutí žalovaného o odvolání
(napadené žalobou) bylo stěžovatelce doručeno dne 18. 2. 2020 a že dvouměsíční lhůta k podání
žaloby podle §72 odst. 1 s. ř. s. (ve spojení s §40 odst. 2 a 3 s. ř. s.) uplynula v pondělí
dne 20. 4. 2020. Nesporná je rovněž skutečnost (patrná ze záznamu z elektronické podatelny
městského soudu), že stěžovatelka prostřednictvím systému datových schránek doručila
dne 16. 4. 2020 městskému soudu podání označené jako „Žaloba č. j. 5959/20/5300-22444-
707622“, obsahující přílohu ve formátu ODT; a Nejvyšší správní soud již na tomto místě
poznamenává, že uvedené číslo jednací odpovídá žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného.
V reakci na výzvu městského soudu, odeslanou stěžovatelce dne 16. 4.2020 a doručenou jí dne
28. 4. 2020, stěžovatelka zaslala dne 28. 4. 2020 přílohu žaloby v požadovaném formátu PDF.
Toto podání bylo téhož dne doručeno městskému soudu.
[11] Podle §64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů (dále jen „zákon o archivnictví a spisové službě“), platí, že určení původci zajistí
příjem dokumentů. V případě dokumentů v digitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových
formátech stanovených jako výstupní datové formáty nebo formáty dokumentů, které jsou výstupem z autorizované
konverze dokumentů obsažených v datové zprávě. Pokud veřejnoprávní původci umožní příjem dokumentů
v digitální podobě také v dalších datových formátech nebo pokud umožní příjem dokumentů v digitální podobě
na přenosných technických nosičích dat, zveřejní jejich přehled na úřední desce, nebo (…) na svých internetových
stránkách. V návaznosti na §70 odst. 1 písm. m) zákona o archivnictví a spisové službě prováděcí
vyhláška č. 259/2012 Sb. v §23 odst. 2 stanoví, že výstupním datovým formátem statických textových
dokumentů a statických kombinovaných textových a obrazových dokumentů je datový formát Portable Document
Format for the Long-term Archiving (PDF/A, ISO 19005). Rovněž vyhláška č. 193/2009 Sb.,
o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů (na základě zmocnění
obsaženého v §24 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, dle kterého technické náležitosti
provádění konverze, vstupu a výstupu stanoví ministerstvo vyhláškou) stanoví v Příloze č. 1 bodu 4 formáty
výstupu obsaženého v datové zprávě jako formáty PDF (Portable Document Format) verze 1.7
a vyšší.
[12] Zákon o archivnictví a spisové službě tak ukládá určeným původcům zajistit příjem
dokumentů v digitální podobě alespoň v datovém formátu PDF, PDF/A; a městský soud
v souladu s §2 odst. 3 písm. f) prováděcí vyhlášky č. 259/2012 Sb. zveřejnil
na svých internetových stránkách přehled všech datových formátů dokumentů obsažených
v datové zprávě, ve kterých přijímá dokumenty v digitální podobě. Zde uvedl vedle formátů PDF
a PDF/A rovněž formáty DOC, DOCX, ISDOC, ISDOCX XLS, XLSX, ZFO, TXT a RTF.
[13] V tomto ohledu tedy městský soud postupoval v souladu se shora citovanými předpisy,
které určují minimální standard, pokud jde o formát dokumentů přijímaných v digitální podobě
(PDF a PDF/A). Městský soud toto povinné minimum naplnil a navíc poskytuje účastníkům
možnost zasílat dokumenty též v dalších (v praxi nejrozšířenějších) formátech digitálních
dokumentů, které řádně zveřejnil. Jak v této souvislosti správně podotkl žalovaný ve vyjádření
ke kasační stížnosti, příloha č. 3 k vyhlášce č. 194/2009 Sb., kde je v čl. I. písm. f) výslovně
uveden jako přípustný formát ODT, pouze určuje okruh jednotlivých formátů datové zprávy,
které mohou být dodávány do datových schránek. Nestanoví však povinnost uživatelů datových
schránek, kteří jsou z nejrůznějších důvodů omezeni svými softwarovými možnostmi, všechny
tyto formáty zpráv přijímat.
[14] V projednávaném případě je z napadeného postupu městského soudu patrné,
že datovou zprávu, doručenou stěžovatelkou dle záznamu z elektronické podatelny
dne 16. 4. 2020 prostřednictvím systému datových schránek, pokládal za nedodanou,
přestože z ní bez pochybností vyplynula vůle stěžovatelky podat správní žalobu
proti označenému rozhodnutí žalovaného. Učinil tak z toho důvodu, že datová zpráva
obsahovala přílohu v nepřijímaném formátu ODT.
[15] Vyhláška č. 259/2012 Sb. v §4 odst. 2 a 3 stanoví, že pokud je doručený dokument v analogové
podobě neúplný nebo nečitelný, a veřejnoprávní původce je schopen určit odesílatele tohoto dokumentu
a kontaktní údaje odesílatele, vyrozumí odesílatele o zjištěné vadě dokumentu a stanoví další postup
pro její odstranění. Nepodaří-li se veřejnoprávnímu původci vadu doručeného dokumentu ve spolupráci
s jeho odesílatelem odstranit, veřejnoprávní původce dokument dále nezpracovává. Není-li veřejnoprávní původce
schopen určit odesílatele doručeného dokumentu, který je neúplný nebo nečitelný, a kontaktní údaje odesílatele,
dokument dále nezpracovává. Veřejnoprávní původce takto postupuje i tehdy, pokud zjistí, že doručený
dokument v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, je neúplný, nelze jej zobrazit uživatelsky
vnímatelným způsobem, obsahuje škodlivý kód, není v datovém formátu, ve kterém veřejnoprávní původce přijímá
dokumenty v digitální podobě, nebo není uložen na přenosném technickém nosiči dat, na kterém veřejnoprávní
původce přijímá dokumenty v digitální podobě, je-li k doručení dokumentu užito přenosného technického nosiče
dat.
[16] V uvedené věci městský soud v souladu s citovanou právní úpravou postupoval,
neboť stěžovatelku o zjištěné vadě dokumentu (přílohy) vyrozuměl a informoval ji, že podání
obsahuje nepovolené formáty příloh (ODT) a že tyto přílohy je nutno soudu zaslat v povoleném
formátu. Jak bylo uvedeno výše, městský soud tuto výzvu stěžovatelce zaslal do její datové
schránky dne 16. 4. 2020, jíž byla doručena dne 28. 4. 2020. Téhož dne stěžovatelka na oznámení
soudu reagovala a přílohu odeslala v požadovaném formátu PDF.
[17] Shora uvedené ovšem nic nemění na skutečnosti, že datová zpráva, z níž bez pochybností
vyplývá vůle stěžovatelky učinit podání vůči soudu, konkrétně žaloby proti rozhodnutí
žalovaného Odvolacího finančního ředitelství (ve zprávě označeného jako „OFŘ“),
které stěžovatelka specifikovala konkrétním číslem jednacím, byla městskému soudu doručena
již dne 16. 4. 2020 (tj. v době, kdy běžela lhůta pro podání žaloby). Bez ohledu na formát přílohy,
která byla k této datové zprávě připojena (aniž by se soud vyjadřoval k technickým možnostem
tuto přílohu otevřít), tak bylo z datové zprávy doručené soudu ze stěžovatelčiny datové schránky
patrné, že učinila podání v zákonem požadované formě, tj. elektronicky - prostřednictvím
systému datových schránek; a z obsahu zprávy (jejího „těla“ - stejně jako např. u e-mailové
zprávy), je patrné, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí OFŘ č. j. 5959/20/5300-22444-707622.
Za žalobu, byť blanketní, je za daných okolností nutno považovat samotnou datovou zprávu,
nikoli až její přílohu v nepřijímaném formátu.
[18] Pokud tedy městský soud nepřijal shora uvedené podání stěžovatelky, které bylo
dne 16. 4. 2020 včas doručeno do datové schránky soudu, dopustil se pochybení majícího vliv
na zákonnost jím vydaného usnesení o odmítnutí žaloby pro opožděnost. Za dané procesní
situace byl na místě postup podle §37 odst. 5 s. ř. s., tedy výzva k odstranění vad žaloby ve lhůtě,
která v době jejího podání zbývala do konce zákonné lhůty pro její podání (tj. do 20. 4. 2020),
a to v intencích závěrů rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyslovených v usnesení
ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS.
[19] Rovněž Ústavní soud opakovaně judikoval, že nedostatky v činnosti soudní moci
nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud s důvěrou obracejí (např. nálezy Ústavního soudu
ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. II. ÚS 618/01, ze dne 27. 8. 2013, II. ÚS 3042/12, či ze dne
28. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 281/04); a také rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení
ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003 - 56, č. 534/2005 Sb. NSS, připomněl, že „primárním
účelem soudní ochrany obecně je poskytování ochrany subjektivním právům (...) tato ochrana musí být skutečná
a spravedlivá. Soudy jsou nezávislé a nestranné státní orgány, které usilují o nalezení spravedlnosti rozhodováním
v konkrétních věcech a které nemohou odmítnout zabývat se určitou věcí ze zcela formálních či spíše formalistických
důvodů, ale pouze z takových příčin, které poskytování soudní ochrany skutečně vylučují; jiný přístup by byl stěží
ústavně konformní a znamenal by odepření spravedlnosti. Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních
práv, které má každý vůči státu a které mu garantuje nejen Listina základních práv a svobod, ale též Úmluva
o ochraně lidských práv a základních svobod. Meze práva na spravedlivý proces stanoví jednotlivé procesní řády
(např. náležitosti žaloby, lhůta pro její podání, procesní podmínky), při jejichž výkladu je v souladu s čl. 4 odst. 4
Listiny základních práv a svobod nezbytné šetřit jejich podstaty a smyslu a nezneužívat je k jiným účelům,
než pro které byla stanovena.“
[20] Ve světle výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud uzavírá, že procesní postup
městského soudu aplikovaný v projednávané věci neobstojí. Žaloba byla městskému soudu
doručena dne 16. 4. 2020, tj. ve lhůtě podle §72 odst. 1 s. ř. s., jejíž poslední den připadl
na pondělí 20. 4. 2020. Nesprávné posouzení včasnosti (resp. opožděnosti) podání správní žaloby
v daném případě mělo za následek odepření práva na přístup k soudu a práva na soudní ochranu
stěžovatelky, garantovaných čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Nejvyšší správní soud tak shledal kasační stížnost důvodnou, a proto usnesení městského
soudu podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Věc mu současně vrátil k dalšímu řízení, v němž je
městský soud ve smyslu §110 odst. 4 s. ř. s. vázán závěry vyslovenými v tomto rozsudku.
V dalším řízení městský soud posoudí náležitosti včas podané žaloby a bude postupovat
v souladu se závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyslovenými ve výše
citovaném usnesení č. j. 3 Azs 66/2017 - 31.
[22] V novém rozhodnutí městský soud rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
[23] Stěžovatelce byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2020,
č. j. 6 Afs 206/2020 - 15, ustanoven zástupcem advokát, JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanoveného zástupce v takovém případě platí stát
(§35 odst. 10 část věty první za středníkem s. ř. s.). Ustanovenému zástupci stěžovatelky byla
přiznána odměna za dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení
a v sepisu podání - doplnění kasační stížnosti [dle §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif)]. Za každý z těchto úkonů mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč [§7 bod 5 a §9
odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč [§13
odst. 4 advokátního tarifu], celkem tedy 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce stěžovatelky
je ve smyslu §57 odst. 2 věty za středníkem s. ř. s. společníkem právnické osoby zřízené
podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie a plátcem daně je
tato právnická osoba, zvyšuje se částka odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů
o částku 1 428 Kč odpovídající příslušné dani z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení
tak představuje částku 8 228 Kč. K jejímu vyplacení byla stanovena přiměřená lhůta jednoho
měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu