ECLI:CZ:NSS:2020:6.AS.324.2020:41
sp. zn. 6 As 324/2020 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera,
soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci
žalobce: Ing. P. R., proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, sídlem
Vyšehradská 424/16, Praha 2, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalované
spočívajícím ve vymáhání pohledávky státu prostřednictvím soudního exekutora, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020,
č. j. 3 A 88/2020 - 11,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba na ochranu
před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve vymáhání pohledávky státu prostřednictvím
soudního exekutora.
[2] V souladu s §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, není-li
navrhovatel či věc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle §11 tohoto
zákona. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona,
je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[3] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud
vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně
může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení
poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona soud
poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě
zaplacen.
[4] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce. Tyto žádosti Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 6 As 324/2020 - 29 ze dne
18. 11. 2020 zamítl s odůvodněním, že kasační stížnost je „zjevně bezúspěšným“ návrhem
ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Nejvyšší správní soud v krátkosti připomíná závěry vyslovené v odůvodnění usnesení
č. j. 6 As 324/2020 - 29, dle kterých se v posuzované věci nejedná o vymáhání uložené
veřejnoprávní povinnosti (kupř. zaplacení pokuty), ale o vymáhání soukromoprávních
majetkových pohledávek státu - České republiky jakožto právnické osoby. Exekučními tituly,
na jejichž základě jsou pohledávky v daném případě vymáhány v exekučním řízení,
jsou pravomocné rozsudky soudů rozhodujících v občanském soudním řízení o poskytnutí
přiměřeného zadostiučinění (nemajetkové újmy), v nichž jako účastníci řízení vystupovali
stěžovatel (na straně žalobce) a Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti (na straně žalované),
jimiž byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalované náklady těchto soudních řízení.
Jakkoli tedy v určitých případech Ministerstvo spravedlnosti může vystupovat v pozici správního
orgánu a být bezprostředním vykonavatelem veřejné moci, v souzeném případě postupem
žalované zjevně nemůže docházet k zásahu do veřejných subjektivních práv stěžovatele,
nýbrž pouze do jeho práv soukromých, neboť Ministerstvo spravedlnosti jako organizační složka
státu nemůže být vykonavatelem pravomocných rozsudků soudů rozhodujících v občanském
soudním řízení. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že v daném případě na první pohled zcela
absentují esenciální podmínky pro to, aby ochrana práv stěžovatele byla poskytována cestou
správního soudnictví, a kasační stížnost, směřující proti usnesení soudu o odmítnutí žaloby,
tedy zjevně nemůže být úspěšná.
[5] Vzhledem k tomu, že z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud zamítl
stěžovatelovy žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, vyzval jej
současně k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení a k doložení
plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti a poučil jej o následcích
spojených s nesplněním uvedených povinností. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno
dne 23. 11. 2020 (pondělí). Lhůta k zaplacení soudního poplatku v délce 15 dnů od doručení
usnesení tak stěžovateli uplynula dne 8. 12. 2020 (úterý).
[6] Stěžovatel reagoval na výzvu Nejvyššího správního soudu podáním ze dne 2. 12. 2020,
doručeným soudu dne 4. 12. 2020, v němž opětovně požádal o přiznání osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce. Ohledně osobních a majetkových poměrů odkázal na dříve
učiněné podání ze dne 29. 9. 2020 a zároveň obsáhle argumentoval, proč se z jeho strany nejedná
o bezúspěšné uplatňování práva.
[7] Požádá-li navrhovatel (zde stěžovatel) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce znovu poté, co již bylo o jeho předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, „je správní
soud povinen o této opakované žádosti rozhodnout pouze tehdy (…), pokud od doby rozhodování o předchozí
žádosti došlo k podstatné změně skutečností, jež byly pro posouzení předchozí žádosti ve smyslu §35 odst. 8
(pozn.: nyní §35 odst. 10) a §36 odst. 3 s. ř. s. rozhodující“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 12. 5. 2008, č. j. 3 Ads 43/2007 - 150). K takové podstatné změně skutečností
však v mezidobí od rozhodnutí o předchozí žádosti nedošlo, a proto Nejvyšší správní soud
neshledal důvod, aby o opakované žádosti stěžovatele znovu rozhodoval.
[8] Podle §47 písm. c) s. ř. s., aplikovaného na základě §120 s. ř. s., soud řízení usnesením
zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
vyplývá, že soud řízení zastaví po marném uplynutí lhůty, kterou určí poplatníkovi k zaplacení
soudního poplatku; k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[9] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve stanovené lhůtě,
tj. nejpozději dne 8. 12. 2020, Nejvyšší správní soud podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 větou první
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu