ECLI:CZ:NSS:2020:6.AS.329.2020:28
sp. zn. 6 As 329/2020 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška,
soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci
žalobce: P. Ch., zastoupený Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou, sídlem Sladkovského 505,
Pardubice, proti žalovanému: Magistrát města Pardubic, sídlem Pernštýnské náměstí 1,
Pardubice, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2020, č. j. OSA/PO-
7/19/23, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové -
pobočky v Pardubicích ze dne 1. 10. 2020, č. j. 52 A 43/2020 - 78, o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, kterým
krajský soud snížil pokutu uloženou stěžovateli rozhodnutím Úřadu městského obvodu
Pardubice V ze dne 4. 2. 2019, č. j. 744/2018/OIS/Fa-11, ve spojení s rozhodnutím žalovaného
(označeným v záhlaví), z částky 5 000 Kč na částku 2 000 Kč; ve zbytku žalobu zamítl. Stěžovatel
byl shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle §7 odst. 1 písm. c) bod 4
zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
[2] Stěžovatel učinil součástí kasační stížnosti návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, v němž uvedl, že se nachází v nepříznivé situaci a s ohledem na osobní a majetkové
poměry by pro něj výkon rozhodnutí znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Současně se domníval, že takový postup
nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel poukázal na skutečnost, že není
zaměstnán, a tedy nemá žádný příjem, zároveň pečuje o manželku, která je plně invalidní
(III. stupeň invalidity, ZTP/P, upoutaná na invalidní vozík). Finančně jsou oba plně odkázáni
na jí pobíraný invalidní důchod. Stěžovatel rovněž uvedl, že mají vyšší náklady na bydlení
a na léky a léčbu manželky.
[3] K výzvě soudu doplnil, že invalidní důchod manželky činí částku 10 709 Kč měsíčně,
manželce byl přiznán příspěvek na péči ve III. stupni závislosti ve výši 12 800 Kč měsíčně, dále
pobírá dávku státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) ve výši 4 267 Kč a příspěvek
na mobilitu ve výši 550 Kč, což stěžovatel doložil jednak příslušnými sděleními Úřadu práce -
Krajské pobočky v Pardubicích, jednak výpisem z bankovního účtu vedeného u České spořitelny
za období 1. 9. - 30. 9. 2020. Stěžovatel doložil také platební doklad SIPO za říjen 2020, z něhož
vyplývá výše hrazeného nájemného (včetně služeb) za užívání bytu ve výši 5 480 Kč, elektrická
energie ve výši 2 000 Kč (hrazená měsíčně ČEZ), koncesionářské poplatky ve výši 180 Kč (45 Kč
rozhlas a 135 Kč televize) a telekomunikační služby O2 ve výši 403 Kč. Současně prohlásil,
že pokud se jedná o jeho a manželčiny osobní a majetkové poměry, nedošlo u nich oproti době,
kdy o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i o přiznání odkladného
účinku žalobě, rozhodoval krajský soud, k žádným změnám.
[4] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ponechává zcela na Nejvyšším správním soudu. Dle jeho názoru částka pokuty
nedosahuje výše, aby odklad úhrady správní orgán prvního stupně (do jehož rozpočtu pokuta
náleží) pocítil jako zásadní pro financování svého provozu.
[5] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.
[6] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost
nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73
odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[7] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[8] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících
objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného
pro ojedinělé případy; je koncipován jako „dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení“
před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním
odkladného účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[9] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou zásadně individuální, závislé na osobě a konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti
případu.
[10] V posuzovaném případě stěžovatel povinnost tvrdit a prokázat vznik nepoměrně větší
újmy, než jaká by vznikla jiným osobám, pokud by kasační stížnosti odkladný účinek přiznán
nebyl, splnil. Prokázal, že nedisponuje dostatečnými prostředky, neboť nemá žádné příjmy a je
finančně závislý na dávkách sociálního zabezpečení manželky, o kterou pečuje a která je plně
invalidní ve III. stupni, upoutaná na invalidní vozík (ZTP/P). Z listin doložených stěžovatelem
je patrné, že manželka pobírá invalidní důchod (10 790 Kč měsíčně), příspěvek na péči
(12 800 Kč měsíčně), na mobilitu (550 Kč měsíčně) a příspěvek na bydlení (4 267 Kč měsíčně).
Domácnost hradí měsíčně částku 5 480 Kč za nájemné a služby spojené s užíváním bytu,
2 000 Kč za elektřinu, 180 Kč za koncesionářské poplatky a 403 Kč za telekomunikační služby.
V řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. KSPA 56 INS 25260/2016 byl zjištěn úpadek
stěžovatele a jeho manželky a bylo jim povoleno oddlužení, přičemž z insolvenčního rejstříku,
v němž lze nalézt aktuální zprávy o plnění oddlužení, vyplývá, že měsíčně dochází k přerozdělení
částky přibližně ve výši 5 300 Kč až 5 600 Kč. Je tedy zřejmé, že po odečtení výdajů zbývají
domácnosti stěžovatele a jeho manželky pouze minimálními příjmy na živobytí, a byť by
se pokuta, jejíž výši krajský soud snížil z částky 5 000 Kč na 2 000 Kč, mohla jevit jako relativně
nikoli vysoká, s ohledem na shora nastíněné poměry stěžovatele by i zaplacení této částky pro něj
mohlo představovat značnou újmu. V souzeném případě tak je možno dovodit přímý dopad
napadeného rozsudku krajského soudu do majetkových poměrů stěžovatele, a proto Nejvyšší
správní soud má podmínku pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti spočívající
v existenci nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám za splněnou.
[11] Ve vztahu k hodnocení naplnění další podmínky, tj. možného rozporu s důležitým
veřejným zájmem, Nejvyšší správní soud uvádí, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu
ani s důležitým veřejným zájmem. Veřejný zájem na tom, aby pohledávky státu (zde uložené
pokuty) byly uhrazeny, nebude v případě následného zamítnutí kasační stížnosti dotčen,
neboť přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky napadeného rozhodnutí
pozastavují jen do doby skončení řízení u Nejvyššího správního soudu. Bude-li tedy kasační
stížnost zamítnuta, stěžovatele povinnost zaplatit uloženou pokutu nemine. Posečkání s úhradou
uložené pokuty v daném případě nenarušuje důležitý veřejný zájem, čímž je naplněna i druhá
podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[12] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, Nejvyšší
správní soud stěžovatelově návrhu vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude
rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2020
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu