ECLI:CZ:NSS:2020:6.AZS.137.2020:24
sp. zn. 6 Azs 137/2020 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci
žalobce: Y. K., zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Lukáčovou, sídlem Reální 172/2,
Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem
Olšanská 2, Praha 3, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. února 2020
č. j. CPR-42713-2/ČJ-2019-930310-V230, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně č. j. 32 A 14/2020 - 19 ze dne 23. dubna 2020,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta žaloba proti tamtéž
uvedenému rozhodnutí žalovaného o správním vyhoštění stěžovatele. Společně s kasační
stížností požádal stěžovatel o přiznání jejího odkladného účinku. Žádost odůvodnil poukazem
na hrozící nenahraditelnou újmu, která by mu vznikla v důsledku vyhoštění (momentálně
zejména z důvodu rapidního zvyšování počtu nakažených nemocí COVID-19 na Ukrajině),
a z důvodu, že byl napadeným rozsudkem Krajského soudu zkrácen a dotčen na svých právech,
neboť krajský soud nezrušil rozhodnutí žalovaného.
[2] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřila tak, že s jeho přiznáním
nesouhlasí.
[3] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyššímu správnímu soudu
je však dána možnost jej na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití ustanovení §73
odst. 2 až 5 s. ř. s.
[4] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter:
soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy” (usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 22. prosince 2003 č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS).
[6] V žádosti o přiznání odkladného účinku je proto nutné vylíčit individualizované a závažné
okolnosti, které mimořádné vyloučení účinků pravomocného rozhodnutí odůvodňují
(např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. ledna 2016 č. j. 2 Azs 271/2015 - 32).
[7] Stěžovatel však břemeno tvrzení ve vztahu k vylíčení skutečností odůvodňujících
mimořádné odložení účinků rozsudku krajského soudu a rozhodnutí žalovaného neunesl.
V návrhu na přiznání odkladného účinku pouze obecně argumentuje nezákonností napadeného
rozsudku Krajského soudu v Brně, který napadl kasační stížností, což se zcela míjí se zákonnými
důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jediným konkrétnějším tvrzením je
údajné momentální rapidní zvyšování počtu nakažených nemocí COVID-19 na Ukrajině,
toto své povšechné tvrzení však dále nekonkretizoval a především nijak nedoložil, ani netvrdil,
jaké větší nebezpečí by mu v souvislosti s uvedeným onemocněním hrozilo na Ukrajině oproti
České republice, v níž se také vyskytlo. Mimořádná újma, kterou pro stěžovatele znamenají
účinky rozhodnutí žalovaného, není zřejmá ani z dalšího textu kasační stížnosti.
[8] Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. června 2020
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu