ECLI:CZ:NSS:2020:6.AZS.161.2019:34
sp. zn. 6 Azs 161/2019 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Barbory Berkové v právní věci
žalobce: O. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, sídlem
Nad Štolou 963/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 18. dubna 2018 č. j. OAM-844/ZA-ZA11-ZA16-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. července 2019 č. j. 31 Az 17/2018 -
39
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) v návětí označeným rozsudkem
zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného, kterým nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včas blanketní
kasační stížnost spojenou se žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatele přípisem ze dne 19. srpna 2019 vyzval k prokázání
jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů za účelem rozhodnutí o žádosti stěžovatele
o ustanovení zástupce. Stěžovatel této výzvě ve stanovené lhůtě nevyhověl, a proto Nejvyšší
správní soud jeho žádost o ustanovení zástupce zamítl usnesením ze dne 24. října 2019
č. j. 6 Azs 161/2019 - 23, jímž stěžovatele zároveň vyzval k předložení plné moci udělené
advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě dvou týdnů.
[4] Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno uplynutím úložní lhůty [§49 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, (dále jen „s. ř. s.“)] dne 14. listopadu 2019. Stěžovatel ve stanovené dvoutýdenní lhůtě,
která uplynula dne 28. listopadu 2019, ani do dnešního dne výzvě k předložení plné moci
nevyhověl.
[5] Podle §105 odst. s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem;
to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Z uvedených
skutečností je zřejmé, že stěžovatel i přes výzvu soudu neprokázal splnění této podmínky řízení,
a proto Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení
s §120 s. ř. s.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s., aplikovaného na základě
§120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2020
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu