ECLI:CZ:NSS:2020:6.AZS.321.2020:25
sp. zn. 6 Azs 321/2020 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška,
soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci
žalobkyně: N. S., zastoupená Mgr. Tomášem Císařem, advokátem, sídlem Vinohradská 1233/22,
Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem nám.
Hrdinů 1634/3, Praha 4, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2019, č. j. MV-
50305-4/SO-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. 9 A 63/2019 - 57, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobkyně se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti
rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2019, č. j. MV-50305-4/SO-2019. Tímto rozhodnutím žalovaná
zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila prvostupňové rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, ze dne 15. 2. 2019, č. j. OAM-43294-40/DP-2012, jímž byla podle
§44a odst. 3 ve spojení s §35 odst. 3 a §37 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zamítnuta žádost stěžovatelky
o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast
v právnické osobě.
[2] Stěžovatelka společně s kasační stížností podala návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, který doplnila podáním ze dne 23. 10. 2020. Uvedla, že již samo negativní
rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ji nutí
k opuštění území, což pro ni znamená zcela zásadní újmu, nesrovnatelnou s případnou hrozbou,
kterou by (navzdory své dosavadní bezúhonnosti) mohla představovat pro veřejný pořádek.
Stěžovatelka poukázala především na aktuální rodinnou situaci. Na území České republiky žije
více než deset let (po celou dobu legálně) se svým partnerem, s nímž uzavřela církevní sňatek,
považují se tedy za manžele. Společně pečují o nezletilou dceru, která chodí v České republice
do školy a má zde všechny kamarády. Partner i dcera zde pobývají na základě povolení k trvalému
pobytu. V současnosti se partneři starají rovněž o druhorozené dítě, přibližně jednoroční.
Stěžovatelka doplnila, že na území domovského státu nemá žádné zázemí, a už vůbec
ne možnost pečovat o své děti, které nelze (s ohledem na jejich věk) zanechat v péči otce
na území České republiky. Stěžovatelka zmínila také současnou situaci spojenou s celosvětovou
pandemií koronaviru a s tím související cestovní omezení a finanční potíže rodiny.
[3] Žalovaná práva vyjádřit se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyužila.
[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost
nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73
odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících
objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného
pro ojedinělé případy; je koncipován jako „dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení“
před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním
odkladného účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[8] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou zásadně individuální, závislé na osobě a konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti
případu.
[9] Stěžovatelce je možno přisvědčit, že nebude-li kasační stížnosti přiznán odkladný účinek,
bude povinna opustit území České republiky. Aby však mohlo být návrhu na přiznání
odkladného účinku vyhověno, musejí k „pouhé“ existenci pravomocného rozhodnutí o zamítnutí
žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu přistoupit další okolnosti (např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, č. j. 6 Azs 88/2018 - 26, nebo ze dne 22. 5. 2019,
č. j. 1 Azs 405/2018 - 58), což bylo v daném případě naplněno. Stěžovatelka tvrzenou újmu
plynoucí z nutnosti vycestovat z České republiky, pokud by účinky rozhodnutí o neprodloužení
povolení k pobytu nebyly pozastaveny, spojila se zásahem do soukromého a rodinného života
na území České republiky, kde pobývá více než deset let; nyní společně se svým partnerem
a nezletilými dětmi, které jsou odkázány na její osobní péči.
[10] V souzeném případě tak je možno dovodit přímý dopad rozhodnutí o zamítnutí žádosti
o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu do soukromého a rodinného
života stěžovatelky, neboť na území České republiky pobývají její nezletilé děti i partner, který
rodinu materiálně zabezpečuje. Podmínku pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
spočívající v existenci nepoměrně větší újmy stěžovatelky oproti jiným osobám má proto Nejvyšší
správní soud za splněnou.
[11] Ve vztahu k hodnocení naplnění další podmínky, tj. možného rozporu s důležitým
veřejným zájmem, Nejvyšší správní soud uvádí, že pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá
existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo jevit z doslovného výkladu §73 odst. 2
s. ř. s., ale i zde je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu
do základního práva svědčícího žalobci (zde stěžovatelce) s intenzitou narušení veřejného zájmu
(usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 - 131, č. 1698/2008
Sb. NSS). Důvodem zamítnutí žádosti stěžovatelky, kterým bylo v daném případě neplnění účelu
pobytu (podnikání – účast v právnické osobě) s odůvodněním, že nevykonávala funkci jednatele,
nepředstavuje v posuzovaném případě bezpečnostní či jiné riziko pro Českou republiku.
Setrvání stěžovatelky na území České republiky do ukončení řízení o kasační stížnosti,
která je navíc projednávána v přednostním režimu, nenarušuje důležitý veřejný zájem, čímž
je naplněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[12] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, Nejvyšší
správní soud stěžovatelčině návrhu vyhověl a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude
rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2020
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu