ECLI:CZ:NSS:2020:6.AZS.90.2020:34
sp. zn. 6 Azs 90/2020 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci
žalobce: M. M., zastoupený Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem, sídlem Šlejnická 1547/13,
Praha 6, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,
sídlem Olšanská 2, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. ledna 2020
č. j. CPR-30207-11/ČJ-2019-930310-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2020 č. j. 2 A 6/2020 - 16
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jindřichu Lechovskému, advokátu,
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4 114 Kč,
která je splatná do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího
správního soudu.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne
18. června 2019 č. j. KRPA-229758-14/ČJ-2019-000022-ZSV bylo žalobci uloženo správní
vyhoštění. Po změně, kterou provedl žalovaný rozhodnutím označeným v návětí, byl žalobci
zakázán vstup na území členských států Evropské unie po dobu tří let. Žalobu proti rozhodnutí
žalovaného zamítl Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem označeným
v návětí.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku kasační stížnost spojenou s návrhem
na přiznání odkladného účinku a na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí
být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje.
Zmeškání této lhůty nelze prominout.
[4] Až ze spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel nebyl
při doručování napadeného rozsudku zastižen, a proto mu byla zásilka s rozsudkem uložena
a připravena k vyzvednutí na poště, o čemž mu byla dne 20. března 2020 zanechána výzva
v souladu s §49 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jenž se v soudním řízení
správním uplatní na základě §42 odst. 5 s. ř. s.
[5] Podle §49 odst. 4 občanského soudního řádu platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty
za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Na základě této zákonné fikce byl stěžovateli
rozsudek městského soudu doručen v pondělí dne 30. března 2020. Dvoutýdenní lhůta k podání
kasační stížnosti uplynula v úterý 14. dubna 2020 (dne 13. dubna 2020 bylo Velikonoční pondělí).
[6] Kasační stížnost stěžovatele byla doručena Nejvyššímu správnímu soudu e-mailem
až ve středu dne 15. dubna 2020 v čase 23:41, tedy po uplynutí lhůty k jejímu podání. Nejvyšší
správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] S ohledem na odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval
o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 aplikovaný na základě §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[9] Nejvyšší správní soud stěžovateli usnesením ze dne 22. dubna 2020 č. j. 6 Azs 90/2020 -
22 ustanovil zástupcem advokáta. Vycházel tehdy z tvrzení stěžovatele, že mu byl rozsudek
městského soudu doručen dne 9. dubna 2020, které se později ukázalo jako nepravdivé,
a s ohledem na povinnost soudu projednávat věci týkající se správního vyhoštění přednostně
(§56 odst. 3 s. ř. s.) a na podaný návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
při ustanovování zástupce nevyčkával na předložení spisu městského soudu. Hotové výdaje
a odměnu za zastupování zástupce ustanoveného soudem platí stát (§35 odst. 10 věta první
před středníkem s. ř. s.). Jelikož ustanovený zástupce stěžovatele doplnil důvody kasační stížnosti
ještě před jejím odmítnutím, přičemž sám neměl možnost seznat, že kasační stížnost je opožděná,
je na místě mu přiznat odměnu za úkon právní služby podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve výši 3 100 Kč [§7 bod 5 aplikovaný na základě §9 odst. 4 písm. d)
advokátního tarifu] a 300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů (§13 odst. 4 advokátního
tarifu). Nejvyšší správní soud naopak zástupci stěžovatele nepřiznal odměnu a náhradu hotových
výdajů za převzetí a přípravu právního zastoupení podle §11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu,
neboť podmínkou pro přiznání odměny za tento úkon je provedení první porady s klientem,
což zástupce stěžovatele nedoložil. Ustanovený zástupce žalobce je plátcem daně z přidané
hodnoty, přiznaná částka se tedy navyšuje o 21 % čítajících výši této daně na konečných
4 114 Kč. K jejímu uhrazení byla stanovena přiměřená lhůta jednoho měsíce.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. června 2020
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu