ECLI:CZ:NSS:2020:7.ADS.408.2019:13
sp. zn. 7 Ads 408/2019 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: J. S., proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019, č. j. 42 Ad 31/2019 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž brojil proti rozhodnutí
žalované ze dne 11. 2. 2019, č. j. X.
[2] Stěžovatel s podáním kasační stížnosti nepředložil plnou moc udělenou jím advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani neprokázal, že on či je ho zaměstnanec nebo člen
má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 4. 12. 2019, č. j. 7 Ads 408/2019 - 9,
vyzval, aby ve lhůtě 14 dní ode dne doručení usnesení buďto předložil plnou moc udělenou
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že on či jeho
zaměstnanec nebo člen má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Součástí usnesení bylo též řádné poučení o tom, že pokud
stěžovatel uvedené výzvě nevyhoví, bude jeho kasační stížnost odmítnuta.
[3] Usnesení č. j. 7 Ads 408/2019 - 9 bylo stěžovateli doručeno v pátek 6. 12. 2019. Lhůta
14 dní určená usnesením tak uplynula v pátek 20. 12. 2019 [srov. pravidla o počítání lhůt
obsažená v §40 odst. 1 až 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále též „s. ř. s.“)]. Stěžovatel nicméně na výzvu soudu nikterak nereagoval.
[4] Podle §105 odst. 2 s. ř. s., v řízení o kasační stížnosti [s]těžovatel musí být zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[5] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání, že on či jeho zaměstnanec nebo člen má
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. Současně byl stěžovatel poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní.
Navzdory této výzvě a náležitému poučení však splnění podmínky §105 odst. 2 s. ř. s.
ve stanovené lhůtě (a ani do rozhodnutí soudu) nedoložil. Stěžovatel tedy i přes výzvu neodstranil
nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti.
[7] Na tomto místě Nejvyšší správní soud uvádí, že podle ustálené soudní judikatury §56
odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
umožňuje opětovné přezkoumání nároku na dávku důchodového pojištění i přesto, že o tomto
nároku již bylo v minulosti pravomocně rozhodnuto. Toto ustanovení limituje použití překážky
věci rozhodnuté ve věcech důchodového pojištění. Stěžovatel tak může podat novou žádost
o přiznání invalidního důchodu.
[8] Zároveň Nejvyšší správní soud dodává, že se nemohl zabývat tím, jaké důsledky mělo
podání žaloby k Okresnímu soudu v Příbrami (civilnímu) ve vztahu k včasnosti návrhu
na zahájení řízení o soudní přezkum rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2019, č. j. X, neboť
nebyly naplněny podmínky řízení před Nejvyšším správním soudem – viz předchozí část
odůvodnění tohoto rozhodnutí.
[9] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. ledna 2020
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu