ECLI:CZ:NSS:2020:7.AFS.174.2019:49
sp. zn. 7 Afs 174/2019 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: FM SERVIS TRUTNOV,
s. r. o., se sídlem Strmá 523, Trutnov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2019, č. j. 31 Af 36/2017 - 34,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 6. 2017, č. j. 26594/17/5200-11434-707700, zamítl
odvolání žalobce proti rozhodnutí (dodatečnému platebnímu výměru) Finančního úřadu
pro Královéhradecký kraj, kterými byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob
za zdaňovací období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 748 220 Kč a uložena povinnost
uhradit penále z doměřené daně ve výši 149 644 Kč. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce
žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) v záhlaví uvedeným
rozsudkem zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) k Nejvyššímu
správnímu soudu kasační stížnost, v níž uvedl, že je zastoupen zaměstnancem s právním
vzděláním JUDr. J. K. Vzhledem k tomu, že stěžovatel s podáním kasační stížnosti nedoložil
doklad o vysokoškolském vzdělání JUDr. J. K., ani nedoložil, že se jedná o jeho zaměstnance či
člena, potažmo nedoložil plnou moc udělenou advokátovi, vyzval jej Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 3. 6. 2019, č. j. 7 Afs 174/2019 - 12, k doložení předmětných skutečností.
V reakci na uvedené usnesení stěžovatel předložil toliko doklad o vykonání státní rigorózní
zkoušky JUDr. J. K.. Skutečnost, že by JUDr. K. byl jeho zaměstnancem, který je pověřen
za stěžovatele jednat v řízení o kasační stížnosti, žádným způsobem doložena nebyla. Nejvyšší
správní soud proto nejdříve přípisem ze dne 12. 7. 2019, č. j. 7 Afs 174/2019 - 30, a následně
usnesením ze dne 1. 8. 2019, č. j. 7 Afs 174/2019 - 31, stěžovatele vyzval k doložení pracovní
smlouvy a pověření k zastupování před kasačním soudem pro JUDr. J. K., případně k předložení
plné moci udělené advokátovi. V reakci na posledně uvedené usnesení stěžovatel předložil
pracovní smlouvu malého rozsahu ze dne 1. 3. 2019.
[3] Z úřední činnosti (viz řízení vedeném pod sp. zn. 8 Afs 151/2019) zdejší soud následně
zjistil, že JUDr. J. K. v roce 1989 absolvoval studijní program právo na Vysoké škole Sboru
národní bezpečnosti, Fakultě Státní bezpečnosti. Podle ustálené judikatury (srov. nález pléna
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/95 ze dne 13. 9. 1995, nebo usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 5. 2018, č. j. 8 As 119/2018 - 12, ze dne 21. 3. 2019, č. j. 10 As 44/2019 - 39,
nebo ze dne 11. 12. 2019, č. j. 10 As 335/2019 - 40) nelze absolvování Vysoké školy Sboru
národní bezpečnosti považovat za právnické vzdělání podle §105 odst. 2 s. ř. s. Zdejší soud
proto dospěl k závěru, že stěžovatelem předložené doklady nejsou samy o sobě dostatečným
dokladem o tom, že údajný zaměstnanec stěžovatele JUDr. J. K. disponuje vysokoškolským
právnickým vzděláním, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie
ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. S ohledem na tento závěr zdejší soud stěžovatele usnesením ze dne
3. 2. 2020, č. j. 7 Afs 174/2019 - 44, vyzval k doložení splnění podmínky podle §105 odst. 2
s. ř. s. pro řízení o předmětné kasační stížnosti, a to buďto předložením plné moci udělené
advokátu nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání zaměstnance, který
bude způsobilý dostát zákonným požadavkům.
[4] Stěžovatel na uvedenou výzvu reagoval toliko zasláním kopie pracovní smlouvy uzavřené
mezi ním a JUDr. J. K., aniž by k tomu cokoliv uvedl, tedy především, vysvětlil, jakým způsobem
předložená listina dokládá naplnění požadavků §105 odst. 2. s. ř. s. ve smyslu výzvy Nejvyššího
správního soudu. Nepožádal ani o prodloužení lhůty stanovené usnesením ze dne 3. 2. 2020,
č. j. 7 Afs 174/2019 - 44.
[5] Podle §105 odst. 2 s. ř. s., v řízení o kasační stížnosti [s]těžovatel musí být zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[6] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
[7] V nyní projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení, neboť stěžovatel soudu ani
k opakované výzvě nedoložil, že by byl zastoupen zaměstnancem, který má právnické vzdělání
vyžadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie, ani nepředložil plnou moc
jím udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. V případě JUDr. J. K.,
zaměstnance stěžovatele, nelze na základě shora uvedených důvodů dospět k závěru, že by
zákonné požadavky naplňoval. Ke stejnému závěru Nejvyšší správní soud ostatně dospěl ve věci
téhož stěžovatele již v usnesení ze dne 26. 2. 2020, č. j. 8 Afs 151/2019 - 48, na které
v podrobnostech odkazuje.
[8] S ohledem na výše uvedené Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než kasační
stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítnout. O takovém
důsledku nevyhovění dané výzvě byl ostatně stěžovatel řádně poučen.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[10] Vzhledem k tomu, že stěžovatel na účet soudu složil částku 5 000 Kč, Nejvyšší správní
soud současně rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti stěžovateli podle
§10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále též „zákon
o soudních poplatcích“). Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek,
byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.
[11] Ve smyslu §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě
30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. března 2020
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu