ECLI:CZ:NSS:2020:7.AS.146.2020:35
sp. zn. 7 As 146/2020 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. Ch., zastoupený
Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou se sídlem Sladkovského 505, Pardubice, proti
žalovanému: Magistrát města Pardubice, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, Pardubice, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka
v Pardubicích ze dne 30. 3. 2020, č. j. 52 A 104/2019 - 59,
takto:
Kasační stížnosti se p ři z ná v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Úřad městského obvodu Pardubice V (dále též „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím
ze dne 28. 2. 2019, č. j. 6878/2018/OIS/Fa-7, uložil žalobci podle §62 odst. 1 písm. a) zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) pořádkovou
pokutu za „nedostavení se na předvolání k podání svědectví“. Žalobce napadl rozhodnutí správního
orgánu I. stupně odvoláním. Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 7. 2019, č. j. OSA/PO-
10/19/22, bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle §90 odst. 1 písm. c) správního
řádu změněno tak, že pořádková pokuta se žalobci ukládá „za nedostavení se na základě předvolání
bez náležité omluvy k podání svědecké výpovědi dne 27. 2. 2019 v 13.30 hodin v budově správního orgánu.“
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou. Shora označeným rozsudkem Krajský
soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též „krajský soud“) žalobu zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“).
[4] Požádal i o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že v důsledku právních
účinků rozhodnutí správních orgánů a napadeného rozsudku krajského soudu mu hrozí
nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám
(žalovanému, resp. správnímu orgánu I. stupně) a přiznání odkladného účinku není současně
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel se nachází v nepříznivé osobní a majetkové
situaci (k tomu zejména uvedl, že je osobou nezaměstnanou, pečuje v domácím prostředí o svoji
manželku H. Ch., která je imobilní, upoutaná na invalidní vozík a ve III. stupni invalidity,
je nemajetný, odkázaný finančně pouze na invalidní důchod manželky a příspěvek na bydlení).
Tyto skutečnosti stěžovatel osvědčil již v řízení před krajským soudem, ve kterém bylo
vyhověno jeho návrhu na přiznání odkladného účinku.
[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku zejména uvedl, že nemá
důvod zpochybňovat tvrzení stěžovatele a ponechává rozhodnutí o této otázce plně
na kasačním soudu.
[6] Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to
nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je tedy podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: (i) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (ii) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Nejvyšší správní soud shledal splnění uvedených podmínek. Při zkoumání splnění
podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vzal v potaz
stěžovatelem tvrzené (a žalovaným nezpochybněné) skutečnosti, tj. že se nachází v nepříznivé
osobní a majetkové situaci (je osobou nezaměstnanou; pečuje osobně v domácím prostředí
o svoji manželku H. Ch., která je imobilní, upoutaná na invalidní vozík a ve III. stupni invalidity;
je nemajetný a žije pouze z invalidního důchodu manželky a příspěvku na bydlení), ze kterých
vycházel i Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, a to jak v případě přiznání
osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupkyně stěžovateli z řad advokátů,
tak i v případě usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě. S krajským soudem lze souhlasit
i v tom, že ačkoliv se předmětná pořádková pokuta může jevit jako nikoliv vysoká, s ohledem
na konkrétní majetkové poměry stěžovatele může v jeho případě i zaplacení takové pokuty
představovat újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., přičemž není zřejmé, jaká újma by přiznáním
odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. V této souvislosti odkazuje zdejší soud
i na vyjádření žalovaného, který mj. uvedl, že předmětná částka nedosahuje takové výše,
aby správní orgán I. stupně, do jehož rozpočtu náleží, odklad uhrazení významně pocítil.
Z ničeho nevyplývá ani to, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[8] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal, že v posuzované věci byly
splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedené v §73 odst. 2
s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[9] Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí
o věci samé. Nejvyšší správní soud dodává, že o předmětné žádosti mohl rozhodnout až poté,
co mu bylo doručeno doplnění kasační stížnosti, resp. zaslány správní spisy a vyjádření
žalovaného (podpůrně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2012,
č. j. 6 Ads 73/2012 - 17, ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 Afs 68/2016 - 32 atp.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2020
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu