ECLI:CZ:NSS:2020:7.AS.295.2020:33
sp. zn. 7 As 295/2020 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. J., zastoupen
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský
úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2020,
č. j. 30 A 29/2019 - 64,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 7. 1. 2019, č. j. KUKHK-37155/DS/2018/Kj, žalovaný zamítl
odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jičín ze dne 24. 10. 2018,
č. j. MuJc/2018/22998/DOP/Zak/15, kterým byly zamítnuty námitky proti provedeným
záznamům v bodovém hodnocení řidiče podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a provedený
záznam 12 bodů v registru řidičů byl potvrzen. Tato skutečnost má za následek pozbytí
řidičského oprávnění žalobce, jak vyplývá z §123c odst. 3 zákona o silničním provozu.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci
Králové, který žalobu zamítl rozsudkem ze dne 3. 9. 2020, č. j. 30 A 29/2019 - 64. Rozsudek
krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je k dispozici
na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť mu hrozí
nenapravitelná újma.
[4] Touto nenapravitelnou újmou je podle stěžovatele ztráta zaměstnání z důvodu pozbytí
řidičského oprávnění, kdy pro něj je mobilita nezbytná pro výkon jeho podnikání. Stěžovatel je
majitelem a jediným jednatelem firmy, která se zabývá výrobou a prodejem chovatelských potřeb,
krmiv pro hospodářská zvířata a potřeb pro zahrádkáře. Součástí firmy jsou dvě prodejny
a provozovna pro výrobu. Jeho náplní práce je zajišťovat plynulé zásobování a z tohoto důvodu
několikrát týdně musí absolvovat cestu Děčín – Sobotka a zpět. Předzásobení a uskladnění
většího množství krmiv není možné – jednak prodejny nemají dostatečně velké skladovací
prostory a dále tyto komodity (granule, sypké směsi, obiloviny) jsou velmi náchylné
ke znehodnocení (škůdci, vlhkost). Z tohoto důvodu proto zásobování prodejen reaguje
na aktuální stav a potřeby doplnění konkrétních krmiv. Kromě zásobování prodejen jako jednatel
společnosti neustále komunikuje s novými dodavateli, protože situace v zemědělství je závislá
na mnoha nepředvídatelných faktorech. Musí dojíždět za všemi dodavateli na jejich pole a farmy,
aby osobně zkontroloval kvalitu nabízených zemědělských produktů. Podle stěžovatele přiznaný
odkladný účinek nebude mít vliv na práva třetích stran a nebude též v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Přestupky, na základě kterých dosáhl žalobce 12-ti bodů, nejsou nijak závažné
a rozhodně v rámci nich nelze spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008 č. j. 2 As 60/2008 - 103,
publikované pod č. 1763/2009 Sb, NSS). Dále stěžovatel poukázal na to, že krajský soud
usnesením ze dne 7. 3. 2019, č. j. 30 A 29/2019 - 52, přiznal jeho žalobě odkladný účinek.
[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že je nepochybné, že žalobce předmětné přestupky spáchal a po právu tedy došlo následně
k záznamu bodů do registru řidičů. Podle jeho názoru tak nejsou dány dostatečné důvody
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[6] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[8] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí u tohoto
stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[9] S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno
tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku,
tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci
stěžovatel (zde žalobce). Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel dostatečně určitě tvrdit
a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé
řízení o kasační stížnosti - kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní
vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně
individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 – 74). Nejvyšší správní soud přitom nyní pomíjí, zda jsou
námitky stěžovatele týkající se dané věci (zákonnosti napadeného rozhodnutí) důvodné či nikoli,
neboť přezkum důvodů je vyhrazen až meritornímu posouzení věci a není předmětem
rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. K povaze přezkoumávaného rozhodnutí
při rozhodování o odkladném účinku však přihlédnout musí.
[10] Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud vzal především v potaz to, že stěžovatel v souvislosti s dosažením počtu
dvanácti bodů pozbyl řidičské oprávnění. Tato skutečnost mu podle jeho tvrzení znemožní
výkon podnikatelské činnosti v oblasti výroby a prodeje zemědělských produktů, pro jejíž výkon
je nezbytná mobilita v takovém rozsahu, že ji nelze nahradit veřejnou hromadnou dopravou.
Důsledkem tedy bude nemožnost dosavadního způsobu jeho obživy, čímž bude značně
negativně ovlivněna jeho možnost výdělku. K prokázání tohoto tvrzení stěžovatel předložil přípis
nazvaný „Specifikace mého zaměstnání“. Pravdivost stěžovatelova tvrzení o předmětu jeho
podnikání a místě jeho poboček si soud ověřil náhledem do veřejně přístupné části
Živnostenského rejstříku. Uvedená situace podle Nejvyššího správního soudu představuje
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
V této souvislosti lze odkázat i na judikaturu zdejšího soudu, podle které existenční závislost
na řízení motorového vozidla je zpravidla důvodem pro přiznání odkladného účinku (viz např.
usnesení ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 - 33, usnesení ze dne 24. 2. 2012,
č. j. 9 As 6/2012 - 43, usnesení ze dne 21. 2 2013, č. j. 4 As 8/2013 - 19, či usnesení ze dne
10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013 - 80).
[11] Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda
by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V daném
případě připadá v úvahu veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích, který je zajišťován mj. i tím, že jednotlivé přestupky proti bezpečnosti a plynulosti
provozu na pozemních komunikacích jsou ohodnoceny body, které se příslušnému řidiči sčítají
až do dosažení počtu dvanácti bodů, což má za následek pozbytí řidičského oprávnění
(srov. §123a až 123c zákona o silničním provozu) a možností jeho opětovného nabytí
až po uplynutí jednoho roku. V daném případě přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá
účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí
přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[12] Nejvyšší správní soud se tak ztotožnil se závěry, k nimž dospěl krajský soud v usnesení
ze dne 7. 3. 2019, č. j. 30 A 29/2019 - 52. Z vyjádření účastníků plyne, že skutkový stav věci
se v daném případě od té doby významně nezměnil.
[13] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[14] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. října 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu