ECLI:CZ:NSS:2020:7.AS.46.2020:44
sp. zn. 7 As 46/2020 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: S. M., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne
7. 2. 2020, č. j. 72 Ad 4/2020 - 10,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 17. 2. 2020 Krajským soudem
v Ostravě - pobočkou v Olomouci (dále jen „krajský soud“) postoupena kasační stížnost
žalobce (dále jen „stěžovatel“) ve shora označené věci.
[2] Kasační stížnost psaná rukou stěžovatele je z valné části nečitelná, a tudíž nesrozumitelná.
Nejvyšší správní soud z ní seznal toliko to, že jde zřejmě o kasační stížnost a že směřuje proti
shora označenému usnesení krajského soudu. Tímto usnesením krajský soud zamítl návrh
stěžovatele na ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne
20. 1. 2020, č. j. X, jímž byly zamítnuty jeho námitky směřující proti oznámení žalované o změně
srážek ze dne 11. 1. 2020. Krajský soud dospěl k závěru, že ustanovení zástupce by v případě
stěžovatele nevedlo k realizaci účelu daného institutu, jímž je jak poskytnutí právní pomoci,
tak i zájem na rychlosti a hospodárnosti řízení. Krajský soud poukázal na opakovaná zproštění
dříve ustanovených zástupců v jiných souvisejících věcech (viz řízení vedená pod sp. zn.
72 Ad 30/2018, 72 Ad 6/2019, 72 Ad 7/2019, 72 Ad 19/2019), kdy stěžovateli byli ustanoveni
zástupci z řad advokátů (Mgr. Drlík, Mgr. Kacarová, JUDr. Martinák), avšak stěžovatel s nimi
nekomunikoval, odmítal jejich pomoc, mařil jejich úkony a neposkytoval jim potřebnou
součinnost.
[3] Usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 7 As 46/2020 - 9, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení čitelně a srozumitelně
uvedl rozsah, v jakém rozhodnutí krajského soudu napadá, kasační důvody, včetně jejich bližší
skutkové a právní konkretizace, a závěrečný návrh (návrh výroku, jak má soud o kasační stížnosti
rozhodnout). Současně byl stěžovatel v usnesení poučen o následcích nevyhovění této výzvě.
Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 3. 2020.
[4] Dne 3. 3. 2020 a 4. 3. 2020 byla zdejšímu soudu doručena další obdobně nečitelná
a nejasná podání stěžovatele, přičemž jiným způsobem stěžovatel na výzvu obsaženou v usnesení
nereagoval. Z těchto podání však bylo možné dovozovat, že stěžovatel žádá o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti - advokátky JUDr. Rejžkové.
[5] Usnesením ze dne 2. 7. 2020, č. j. 7 As 46/2020 - 32, Nejvyšší správní soud návrh
stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl. Zohlednil zejména
skutečnosti, které jsou mu známé z vlastní činnosti a které vedou k závěru, že ustanovení
jmenované advokátky či jiného zástupce by nevedlo ke splnění zákonem předpokládaného cíle,
tedy poskytnutí efektivní právní pomoci. Stěžovatel svým přístupem, případně pokyny
udělovanými zástupcům, tuto pomoc evidentně znemožňuje a ani ustanovení advokáta, jehož
odměnu hradí stát, nevede v důsledku jednání stěžovatele k tomu, aby byla jeho podání řádně
doplněna tak, aby je soudy mohly následně řádně projednat. Citované usnesení bylo stěžovateli
doručeno dne 9. 7. 2020. Na toto usnesení stěžovatel reagoval dalším obdobně nečitelným
a nejasným podáním, které bylo doručeno zdejšímu soudu dne 10. 7. 2020.
[6] V usnesení ze dne 27. 2. 2020, č. j. 7 As 46/2020 - 9, kterým byl stěžovatel vyzván
k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné lhůtě jednoho měsíce, byl stěžovatel zároveň
poučen, že neodstraní-li ve stanovené lhůtě vady kasační stížnosti a v řízení nebude možno
pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne (viz §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s.)
[7] V zákonné jednoměsíční lhůtě (§106 odst. 3 s. ř. s.), která při zohlednění doby od podání
návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti do právní moci rozhodnutí soudu
o tomto návrhu uplynula nejpozději v pondělí 10. 8. 2020, Nejvyšší správní soud neobdržel žádné
podání, v němž by stěžovatel srozumitelně (jasně a čitelně) vyjádřil, v jakém rozsahu usnesení
krajského soudu napadá, z jakých důvodů tak činí a čeho se domáhá. Absence těchto základních
náležitostí kasační stížnosti je nedostatkem, pro který nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5 ve spojení §120 s. ř. s. odmítl.
[8] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[9] Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že nepřehlédl, že rozsudkem krajského
soudu ze dne 18. 12. 2019, č. j. 70 Co 255/2019 – 2770, byla omezena svéprávnost stěžovatele
až na běžné záležitosti každodenního života, má však za to, že daná věc (kasační stížnost proti
rozhodnutí soudu o neustanovení zástupce v řízení o žalobě ve věci oznámení o změně srážek
na úhradu závazků) je záležitostí běžnou, jak ostatně uvedl již ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2020,
č. j. 7 As 46/2020 - 32. Samotné procesní usnesení o neustanovení zástupce po opakovaném
zproštění dříve ustanovených zástupců v jiných souvisejících věcech se nemůže negativně
projevit v majetkové sféře stěžovatele, což je považováno za kritérium tzv. neběžné záležitosti,
v níž by musel soud jednat s ustanoveným opatrovníkem stěžovatele (shodně srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2020, č. j. 1 As 404/2019 - 58, či ze dne 21. 5. 2020,
č. j. Nao 54/2020 - 53).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. srpna 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu