ECLI:CZ:NSS:2020:7.AZS.108.2020:26
sp. zn. 7 Azs 108/2020 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Q. T. L., zastoupen Mgr.
Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ředitelství
služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 3. 2020, č. j 17 A 12/2020 – 36,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 9. 1. 2020, č. j. CPR-32011-2/ČJ-2019-930310-V230, žalovaný
zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje
ze dne 26. 7. 2019, č. j. KRPK-16272-57/ČJ-2019-190022. Tímto rozhodnutím bylo žalobci
podle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní
vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států
Evropské unie, v délce 3 měsíců.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který ji
zamítl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, č. j 17 A 12/2020 – 36. Rozsudek krajského soudu, stejně
jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný na http://www.nssoud.cz
a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Uvedl, že správní
vyhoštění by mělo fatální dopad do jeho života. Situace v domovském státu je naprosto tragická,
co se týče případného výdělku finančních prostředků. Nucené vycestování by bylo nepřiměřeným
zásahem do jeho rodinného a soukromého života a byla by mu tím způsobena nepoměrně větší
újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiné třetí osobě. Stěžovatel zejména
poukazoval na skutečnost, že na území České republiky pobývají dvě jeho nezletilé děti,
se kterými udržuje pravidelný kontakt a podílí se na jejich výchově a výživě. Nucené vycestování
by tak zpřetrhalo veškeré vazby s jeho dětmi. Stěžovatel odkázal na judikaturu Nejvyššího
správního soudu a vyslovil přesvědčení, že s ohledem na zachování práva na spravedlivý proces
by měl být jeho kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že s jeho přiznáním nesouhlasí. Stěžovatelem tvrzeného zásahu do práva na spravedlivý proces
nemůže být užito jako obecného nástroje pro další legalizaci pobytu na území České republiky.
Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Tím je požadavek, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují
právní předpisy a respektují právní řád České republiky. Má-li být správní opatření ve formě
správního vyhoštění při zjištění neoprávněnosti pobytu na území České republiky opatřením
účinným, musí jeho účinky nastat co nejdříve po spáchání protiprávního jednání (resp. po jeho
projednání). Další legalizací pobytu cizinců na území České republiky z důvodu využití všech
opravných prostředků v rámci správního či soudního řízení je bezdůvodně prodlužována doba
jejich pobytu na území České republiky, během které se cizincům nabízí,
aby např. prostřednictvím svých vazeb na území (zintenzivněním zájmu o potomky, navázáním
vztahu, početím dítěte, ovlivněním svědků) dosáhli důvodnosti aplikace §119a odst. 2 zákona
o pobytu cizinců pro nepřiměřenost zásahu rozhodnutí o správním vyhoštění do jejich
soukromého a rodinného života. Na základě výše uvedeného proto žalovaný navrhl, aby kasační
stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek.
[5] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud vycházel
především z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních účinků napadeného rozsudku
do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, může být
stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného a vykonatelného správního rozhodnutí
nucen opustit území České republiky. Stěžovateli by tak hrozila značná újma, neboť jak Nejvyšší
správní soud uvedl, „[j]e-li přezkoumáváno rozhodnutí příslušných správních orgánů o správním vyhoštění, je
újma, hrozící stěžovateli z jeho výkonu, zřejmá ze samotné povahy tohoto rozhodnutí. To platí přinejmenším,
pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces a práva na respektování soukromého života.“ (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25,
publ. pod č. 3169/2015 Sb. NSS).
[7] Právě k újmě na právu na spravedlivý proces (k němuž náleží mj. právo účastníka
vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem či udělovat mu konkrétní
pokyny pro výkon zastoupení atp.) by mohlo v projednávaném případě dojít nepřiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100; ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58; nebo ze dne
5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25). Tuto újmu přitom Nejvyšší správní soud považuje
za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, žádná taková potenciální újma třetích osob totiž nebyla zjištěna (viz obdobně usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25).
[8] Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by byl přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti zásadně narušen veřejný zájem. Odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní
definitivně výkon správního rozhodnutí, neboť přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
se účinky napadeného rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno
ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto veřejným zájmem.
K naplnění veřejného zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí.
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. června 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu