Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.02.2020, sp. zn. 7 Azs 15/2020 - 14 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:7.AZS.15.2020:14

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:7.AZS.15.2020:14
sp. zn. 7 Azs 15/2020 - 14 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců Mgr. Lenky Krupičkové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: nezl. H. M. Q. N., zastoupený zákonnou zástupkyní H. T. T., právně zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2019, č. j. 29 A 79/2017 - 36, takto: I. Řízení se zast av uj e. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal dne 21. 1. 2020 kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2017, č. j. MV-14948-5/SO-2017. Uvedeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 12. 12. 2016, č. j. OAM-13080-13/TP-2016, jímž Ministerstvo vnitra dle §75 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 5. 2017, zamítlo žádost žalobce dle §66 odst. 1 písm. d) téhož zákona o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky za účelem sloučení rodiny. [2] Podáním ze dne 14. 2. 2020, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne, vzal stěžovatel kasační stížnost v celém rozsahu zpět. [3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [viz §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví. [4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil. [5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. února 2020 Mgr. David Hipšr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:20.02.2020
Číslo jednací:7 Azs 15/2020 - 14
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:7.AZS.15.2020:14
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024