ECLI:CZ:NSS:2020:8.AS.24.2020:24
sp. zn. 8 As 24/2020 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Michala Mazance a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Ing. J. K., proti žalovanému: Krajský
úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
15. 7. 2019, sp. zn. OÚPSŘ 115/2019, čj. KULK 47135/2019, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 2. 4. 2020,
čj. 59 A 99/2019-63,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) doručil Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti
v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále
„krajský soud“). Tímto usnesením krajský soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních
poplatků a zamítl jeho návrh na přerušení řízení.
[2] V kasační stížnosti stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody, proč ji podává, proto jej
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 30. 4. 2020, čj. 8 As 24/2020-27, vyzval k jejímu
doplnění v zákonné lhůtě 1 měsíce tak, že uvede důvody, pro které napadá rozsudek krajského
soudu [§106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“)], a uvede, co
navrhuje (petit ve smyslu §37 odst. 3 s. ř. s.). Na to stěžovatel zareagoval tím, že požádal
o ustanovení zástupce, neboť není schopen sám reagovat a kasační stížnost doplnit. Tomuto
návrhu Nejvyšší správní soud nevyhověl a usnesením ze dne 29. 6. 2020, čj. 8 As 24/2020-20, jej
zamítl. Dospěl totiž k závěru, že kasační stížnost směřující proti rozhodnutí krajského soudu
v rozsahu výroku II. (zamítnutí návrhu na přerušení řízení) je nepřípustná, a tudíž zjevně
neúspěšná. Kasační stížnost směřující proti výroku I. (rozhodnutí o nepřiznání osvobození od
soudních poplatků) je sice přípustná, avšak jedná se o věc, pro niž není povinné zastoupení ve
smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. vyžadováno, a i s ohledem na úroveň stěžovatelových podání
a schopnosti formulovat žalobní námitky není tedy v jeho případě ustanovení zástupce nezbytně
nutné k ochraně jeho práv. Nejvyšší správní soud zároveň tímtéž usnesením stěžovateli
prodloužil lhůtu pro doplnění kasační stížnosti o 2 týdny od doručení označeného usnesení
a opakovaně jej poučil o tom, že pokud kasační stížnost ve stanovené lhůtě nedoplní a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.
[3] Usnesení o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti bylo stěžovateli doručeno
2. 7. 2020. Ke dni vydání tohoto usnesení však stěžovatel uloženou povinnost nesplnil a kasační
stížnost nedoplnil.
[4] Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na
výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] V daném případě stěžovatel podal blanketní kasační stížnost, kterou nedoplnil ani ve
lhůtě prodloužené soudem. Z důvodu neodstranění vad kasační stížnosti tak není možné v řízení
o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5,
§46 odst. 1 písm. a), §106 odst. 3 a §120 s. ř. s. odmítl.
[6] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 13. srpna 2020
Milan Podhrázký
předseda senátu