ECLI:CZ:NSS:2020:8.AS.322.2019:21
sp. zn. 8 As 322/2019-21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra
Mikeše a Aleše Sabola v právní věci žalobce: R. J., zastoupený Mgr. Václavem Voříškem,
advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského
kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 30. 1. 2019, čj. KUJCK 15547/2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 10. 2019, čj. 60 A 2/2019-36,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám
zástupce žalobce, advokáta Mgr. Václava Voříška.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl odvolání proti rozhodnutí Městského
úřadu Písek ze dne 10. 9. 2018, čj. MUPI/2018/36895, kterým byl žalobce uznán vinným
ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů. Toho se žalobce dopustil tím,
že v úseku s nejvyšší dovolenou rychlostí 90 km/h řídil motorové vozidlo rychlostí 136 km/h,
čímž porušil §18 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši
3 500 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Českých
Budějovicích (dále „krajský soud“) zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) v zákonné lhůtě
blanketní kasační stížnost, v níž mimo jiné uvedl, že ji doplní na výzvu soudu ve stanovené lhůtě.
[4] Jelikož kasační stížnost neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, vyzval Nejvyšší
správní soud stěžovatele usnesením ze dne 5. 12. 2019, čj. 8 As 322/2019-12, aby ve lhůtě
jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení odstranil vady kasační stížnosti, a to tak,
že uvede, z jakých důvodů byla podána. Současně byl poučen, že nebude-li kasační stížnost
ve stanovené lhůtě doplněna, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a kasační
stížnost bude odmítnuta. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 6. 12. 2019.
Zástupce stěžovatele však na danou výzvu ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí) nereagoval
(posledním dnem lhůty bylo pondělí 6. 1. 2020).
[5] Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze při jejich splnění může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
[6] Podle §37 odst. 3 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“), musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje,
co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[7] Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo
odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo
opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
[8] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
[9] Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[10] Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, což brání jejímu
věcnému vyřízení, a tato vada nebyla přes výzvu předepsaným způsobem odstraněna, Nejvyšší
správní soud ve smyslu §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.
[11] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[12] Vzhledem k tomu, že stěžovatel na účet soudu složil částku 5 000 Kč, Nejvyšší správní
soud současně rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti stěžovateli podle
§10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu
soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.
[13] Ve smyslu §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě
30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. ledna 2019
Milan Podhrázký
předseda senátu