Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.06.2020, sp. zn. 8 Azs 33/2020 - 23 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:8.AZS.33.2020:23

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:8.AZS.33.2020:23
sp. zn. 8 Azs 33/2020-23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Michala Mazance a Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: T. Ch., zastoupená JUDr. Anitou Pešulovou, advokátkou se sídlem Klimentská 36, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2018, čj. OAM-130/LE-BE05-P07-2017, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, čj. 2 Az 17/2018-38, takto: I. Kasační stížnost se o dm í t á . II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Ustanovené zástupkyni JUDr. Anitě Pešulové, advokátce se sídlem Klimentská 36, Praha 1, se n ep ři zn áv á odměna za zastupování. Odůvodnění: [1] Žalobkyně podala k Městskému soudu v Praze (dále „městský soud“) žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl její žádost o udělení mezinárodní ochrany. [2] Městský soud žalobu zamítl v záhlaví označeným rozsudkem, protože neshledal, že by existovaly důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Stěžovatelka sice pochází z východní části Ukrajiny, nicméně může využít možnosti přesídlení do jiné (bezpečné) části země. [3] Proti tomuto rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) blanketní kasační stížnost. Jelikož tato kasační stížnost neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 18. 5. 2020, čj. 8 Azs 33/2020-9, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení odstranila vady kasační stížnosti, a to tak, že uvede, z jakých důvodů byla kasační stížnost podána, a uvede, co navrhuje (petit). Současně byla poučena, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a kasační stížnost bude odmítnuta. Toto usnesení bylo zástupkyni stěžovatelky, která jí byla ustanovena v řízení před městským soudem, doručeno dne 19. 5. 2020. [4] Stěžovatelka na výzvu zareagovala prostřednictvím ustanovené zástupkyně tak, že 18. 6. 2020 soudu zaslala podání datované dnem 24. 8. 2018 a nadepsané „doplnění žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2018, č. j. OAM-130/LE-BE05-P07-2017“, které ve věci stěžovatelky zjevně podala v žalobním řízení k městskému soudu. [5] Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze při jejich splnění může být kasační stížnost soudem meritorně projednána. [6] Podle §37 odst. 3 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jens. ř. s.“), musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. [7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně. Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. [8] Stěžovatelka byla v souladu s dispoziční zásadou povinna výslovně uvést jednotlivá skutková a právní tvrzení, z nichž dovozuje nezákonnost napadeného soudního rozhodnutí, a vymezit tak rozsah jeho přezkumu Nejvyšším správním soudem (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2007, čj. 8 Afs 55/2005-74). Uvedení kasačních námitek není možné nahradit pouhým zopakováním či parafrází námitek uplatněných v odvolání nebo v žalobě, neboť odvolací a žalobní námitky směřují proti jiným rozhodnutím, než která jsou předmětem přezkumu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2007, čj. 8 Afs 106/2006-58). [9] Nejvyšší správní soud po prostudování podání, které stěžovatelka učinila, dospěl k závěru, že nevyhověla výzvě na doplnění důvodů a petitu kasační stížnosti. Zaslané podání je doplněním žaloby, což plyne jak z jeho datace, tak označení a v neposlední řadě také z jeho obsahu, neboť uplatněná argumentace směřuje pouze proti rozhodnutí žalovaného. Jak Nejvyšší správní soud ověřil z předloženého spisu městského soudu, podání stěžovatelky se ostatně zcela shoduje s doplněním žaloby založeným ve spisu. Jak plyne z výše citované judikatury, zopakování žalobní argumentace nelze považovat za řádné vymezení kasačních námitek. Výzvě soudu nevyhovuje ani uplatněný petit obsahující návrh na zrušení rozhodnutí žalovaného, nikoli rozsudku městského soudu. Podání stěžovatelky nelze ani dle jeho obsahu považovat za žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti (§106 odst. 3 in fine s. ř. s.). [10] Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, což brání jejímu věcnému vyřízení, a tato vada nebyla přes výzvu předepsaným způsobem odstraněna, Nejvyšší správní soud ve smyslu §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl. [11] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. [12] Podle §35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s. advokátce, která byla stěžovatelce ustanovena usnesením městského soudu ze dne 14. 6. 2018, čj. 2 Az 17/2018-21, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (zástupce ustanovený navrhovateli v řízení před krajským soudem jej zastupuje i v řízení o kasační stížnosti). Ze soudního spisu není patrný žádný úkon ustanovené zástupkyně stěžovatelky, který by bylo možné podřadit pod §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“). Ustanovená zástupkyně podala pouze blanketní kasační stížnost, kterou následně řádně nedoplnila. Zaslané doplnění žaloby proto nelze hodnotit jako písemné podání nebo návrh ve věci samé ve smyslu §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Odměna za dané podání jí ostatně byla přiznána již napadeným rozsudkem městského soudu. Nebylo ani zjištěno, že by ustanovené zástupkyni vznikly v řízení jakékoliv náklady. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že se ustanovené zástupkyni odměna nepřiznává. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně 24. června 2020 Milan Podhrázký předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:24.06.2020
Číslo jednací:8 Azs 33/2020 - 23
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:8.AZS.33.2020:23
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024