ECLI:CZ:NSS:2020:8.AZS.95.2020:35
sp. zn. 8 Azs 95/2020-35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců
Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: M. P., zastoupený Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2019,
čj. OAM-254/LE-BA04-BA04-2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 27. 5. 2020, čj. 62 Az 40/2019-34,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se p ři zn áv á
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 3 400 Kč, která mu bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal 27. 4. 2019 žádost o udělení mezinárodní ochrany.
Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím rozhodl o žádosti tak, že stěžovateli mezinárodní
ochranu podle §12, §13, §14, §14a, §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále „zákon
o azylu“) neudělil. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, kterou Krajský soud
v Ostravě shora uvedeným rozsudkem zamítl.
[2] V řízení o mezinárodní ochraně stěžovatel uvedl, že nesouhlasí s válkou, neboť část rodiny
má na jedné straně a část na straně druhé. Nejprve odešel do Ruska na 4 roky. Poté se vrátil
na Ukrajinu a hned odcestoval do ČR. Před odjezdem si ale půjčil velkou částku peněz, kterou
ale nemá z čeho vrátit. Jeho věřitelé mu vyhrožují, že ho zlikvidují a vezmou mu dům. Jednou
ho zbili. Na policii nic nehlásil, protože to nemá smysl. Tito lidé tam mají své prsty.
[3] Stěžovatel v žalobě uvedl, že Ukrajina mu není schopna poskytnout dostatečnou ochranu
před vážnou újmou hrozící ze strany třetích osob, neboť je známou skutečností, že na Ukrajině
nefunguje účinný právní systém pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících vážnou
újmu. Bezpečnostní složky (včetně policie) fakticky nefungují, neboť jsou zasaženy korupcí.
K požadavku na existenci účinné ochrany v zemi původu poukázal na závěry plynoucí z rozsudku
Nejvyššího správního soudu z 31. 10. 2008, čj. 5 Azs 50/2008-62.
[4] Krajský soud se s žalobou neztotožnil. Zdůraznil, že se stěžovatel v návaznosti na své
problémy neobrátil na policii a neuvedl žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by bylo možno
dovodit ani teoretickou možnost vážné újmy ve smyslu §14a zákona o azylu. Dále se krajský
soud zabýval tvrzenou újmou odvozovanou od obav z nástupu do armády.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. Kasační námitky
směřuje proti nedostatečně zjištěnému skutkovému ze strany žalovaného. Ani soud pak neučinil
žádné kroky k tomu, aby zjistil informace ohledně možnosti a dostupnosti ochrany, kterou
by stěžovatel mohl na Ukrajině vyhledat. Stěžovatel trvá na tom, že na Ukrajině není zaveden
účinný právní systém pro odhalování, stíhání a trestání jednání, které představuje vážnou újmu.
Ukrajina patří mezi nezkorumpovanější státy. Zvlášť výrazná korupce je patrná právě
ve fungování policie, která svoji činnost plní pouze výběrově. Odkazuje na statistiku uveřejněnou
ministrem vnitra v roce 2018, z níž plyne, kolik příslušníků policie, zaměstnanců státní
administrativy, celní správy, atd. bylo v posledních dvou letech obviněno z korupce. Za této
situace je logické, že se v případě ohrožení stěžovatel nepokoušel vyhledat pomoc u policie
a jiných orgánů a raději z Ukrajiny odešel. Soud proto neprávně vyloučil soukromou osobu
z množiny možných původců pronásledování a vážné újmy, aniž by zkoumal možnost
stěžovatele jakožto oběti dovolat se ochrany u státních orgánů. Navrhl proto, aby Nejvyšší
správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[6] Žalovaný navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, popřípadě její zamítnutí
pro nedůvodnost, neboť otázka obav z věřitelů nebyla shledána důvodnou s ohledem
na individuální příběh stěžovatele, a to v souladu s ustálenou judikaturou.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Jelikož jde o věc mezinárodní ochrany, zabývá se Nejvyšší správní soud v souladu
s §104a s. ř. s. otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu
přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany (azylu) Nejvyšší správní soudu pro
stručnost odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb.
NSS. Sám stěžovatel netvrdí, v čem okolnosti jeho případu splňují podmínky přijatelnosti
ve smyslu tímto usnesením vymezených kritérií.
[8] Nejvyšší správní soud v projednávané věci neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatele.
Stěžovatel tvrdí pronásledování ze strany soukromých osob, které jej fyzicky napadly
a vyhrožovaly mu. K této otázce však již existuje četná judikatura kasačního soudu, podle
níž musí u soukromých osob jako původců pronásledování nebo vážné újmy přistoupit
k samotnému pronásledování také záměrná nečinnost státních orgánů či jejich neschopnost
poskytovat ochranu před původci pronásledování (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu
z 22. 12. 2005, čj. 6 Azs 479/2004-41, ze 14. 6. 2007, čj. 9 Azs 49/2007-68, nebo z 31. 10. 2008,
čj. 5 Azs 50/2008-62). Vyhrožování ze strany soukromých osob nelze považovat za pronásledování
nebo vážnou újmu ve smyslu zákona o azylu, jestliže ze zpráv, které byly podkladem pro
rozhodnutí správního orgánu, vyplývá, že politický systém v zemi původu dává občanům
možnost domáhat se ochrany svých práv u státních orgánů, a tyto skutečnosti nebyly v řízení
vyvráceny (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 10. 2008, čj. 4 Azs 38/2003-36).
V dané věci z podkladů obsažených ve správním spise vyplývá, že na Ukrajině došlo
od zhroucení režimu Viktora Janukovyče v únoru 2014 k řadě reforem, včetně reforem
zaměřených na boj s korupcí. Byť zprávy připouští, že výsledky jsou v této oblasti smíšené,
stěžovatel neuvedl žádnou relevantní informaci, na základě které by bylo možné dospět k závěru,
že právě v jeho případě by pokus o řešení situace před státními orgány v zemi původu byl marný.
I když se Ukrajina s problematikou korupce potýká, nelze každého veřejného činitele považovat
z povahy věci za zkorumpovaného. Skutečnost, že Ukrajina s korupcí v rámci státní správy
bojuje, ostatně potvrzuje i sám stěžovatel, jestliže poukazuje na počty obviněných policistů
úředníků.
[9] Také otázkou zjišťování skutkového stavu v řízeních o udělení mezinárodní ochrany
se kasační soud ve své judikatuře také opakovaně zabýval (srov. např. rozhodnutí z 20. 11. 2003,
čj. 2 Azs 27/2003-59, ze 17. 6. 2004, čj. 3 Azs 23/2004-63, z 21. 12. 2005, čj. 6 Azs 235/2004-57,
ze 13. 8. 2008, čj. 2 Azs 45/2008-67, a ze 27. 1. 2009, čj. 2 Azs 91/2008 - 66) a žalovaný těmto
požadavkům dostál.
IV. Závěr a náklady řízení
[10] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele.
Proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle §104a s. ř. s.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[12] Stěžovateli byl v řízení před krajským soudem usnesením ze dne 7. 10. 2019,
čj. 62 Az 40/2019-19, ustanoven zástupcem Mgr. Ladislav Bárta, advokát. Podle §35 odst. 10 s. ř. s.
platí v takovém případě odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát. Ustanovený zástupce
učinil v řízení před zdejším soudem jeden úkon právní služby: písemné podání ve věci samé
ve smyslu §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, kterým bylo podání blanketní kasační stížnosti
a její doplnění. Za jeden úkon právní služby zástupci náleží mimosmluvní odměna ve výši
3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bodem 5 advokátního tarifu], a dále 300 Kč
paušální náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu. Celková výše odměny
ustanoveného zástupce tak činí 3 400 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. listopadu 2020
Petr Mikeš
předseda senátu