ECLI:CZ:NSS:2020:9.ADS.233.2020:27
sp. zn. 9 Ads 233/2020 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. K., zast. Mgr. Ing.
Janem Procházkou, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 19, Protivín, proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí
žalované ze dne 10. 4. 2019, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 8. 2020, č. j. 60 Ad 8/2019 - 75,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 4. 2019, č. j. X, zamítla námitky žalobce a potvrdila
rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 1.
2019, č. j. X. Tímto rozhodnutím byla podle §41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta pro
nesplnění podmínek podle §39 odst. 2 písm. c) tohoto zákona žalobcova žádost o změnu výše
invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Správní orgán I. stupně konstatoval,
že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
[2] Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) rozsudkem zamítl žalobu
žalobce. V rámci přezkumu správnosti zjištění jeho zdravotního stavu nechal vypracovat posudek
(č. l. 24 soudního spisu) posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen
„posudková komise MPSV“) v Českých Budějovicích. Ta byla složena z předsedy komise,
neuroložky a tajemnice a vymezila shodně s posudkovým lékařem žalované, že žalobcův
zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý po čtyřech opakovaných operacích krční páteře
a horního úseku hrudní páteře. V posudku z dřívějšího posudkového řízení ze dne 12. 5. 2010
byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena na 70 %. Následné posudky
procentní míru poklesu pracovní schopnosti snížily na celkových 60 %, jelikož původní
hodnocení neodpovídalo kritériím uvedeným v kapitole XIII. oddílu E položce 1d) přílohy
k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti
a náležitosti posudku o invaliditě (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Posudková
komise MPSV v Českých Budějovicích posoudila zdravotní stav a míru poklesu pracovní
schopnosti tak, že se u žalobce jedná o invaliditu druhého stupně. Při vypracování posudku
vycházela z lékařských nálezů, propouštěcí zprávy z hospitalizace, znaleckého
posudku, propouštěcí zprávy Neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice
a z ambulantních zpráv, které sám předložil.
[3] Jelikož žalobce při ústním jednání nesouhlasil se závěry z tohoto posudku, krajský soud
nechal vypracovat srovnávací posudek posudkovou komisí MPSV v Plzni (č. l. 58 soudního
spisu) zasedající ve složení předsedkyně, neurolog a tajemnice. Uložil jí, aby zhodnotila
předložené lékařské zprávy, ve kterých bylo konstatováno, že žalobce není schopen práce.
Po zhodnocení těchto lékařských zpráv byl závěr srovnávacího posudku shodný s posudkem
dřívějším. Krajský soud proto dospěl k závěru, že vyžádané posudky jsou úplné a přesvědčivé,
a proto z nich následně vyšel. Zároveň vycházel ze skutkového a právního stavu zjištěného
ze správního spisu.
[4] Skutečnost, že posudková komise MPSV v Plzni nebyla ustavena tak, jak požadoval
krajský soud, jelikož jejím členem nebyl neurochirurg, ale neurolog, neměla na posouzení věci
vliv. V části žaloby obsahující žádost o vyšetření, resp. konzultování stavu s lékařem, žalobce
uvedl, že vyšetření požaduje u lékaře z oboru neurochirurgie nebo neurologie, což splněno bylo.
Požadavek, aby se jednalo o neurochirurga, vznesl až poté, co se seznámil s hodnocením
neurologa. Krajský soud vyšel ze skutečnosti, že neurologie je obor úzce související
s neurochirurgií, a dospěl k závěru, že i neurolog je schopen posoudit stav pacienta po operaci
páteře. K námitce, že neurochirurg by mohl navýšit procentní hodnocení dle §3 vyhlášky
o posuzování invalidity, poznamenal, že k takovému hodnocení je primárně příslušný předseda
posudkové komise a nikoliv požadovaný lékař z oboru neurochirurgie.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti
[5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností,
jejíž důvody podřadil pod §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[6] První námitka směřovala proti nezákonnosti opravného posudku ze dne 11. 12. 2018,
který vyhotovil posudkový lékař správního orgánu I. stupně.
[7] Další pochybení spatřoval ve skutečnosti, že krajský soud se spokojil se závěry posudkové
komise MPSV v Plzni, jejímž členem byl neurolog, ačkoliv sám krajský soud požadoval, aby jejím
členem byl lékař z oboru neurochirurgie. V tomto nesprávném obsazení tak spatřuje závažnou
chybu či účelový postup žalované. Posudková komise MPSV v Plzni se navíc s požadavkem
na lékaře z oboru neurochirurgie nijak nevypořádala. Krajský soud si měl vyžádat hodnocení
neurochirurga k rentgenovým snímkům páteře a krční páteře, které stěžovatel navrhl jako důkazy.
Tyto důkazy ale krajský soud nesprávně zamítl, jelikož je nebyl schopen posoudit. Nelze tvrdit,
že je schopen práce, když z vyjádření neurochirurga, který prováděl zákroky na jeho páteři,
vyplývá opak. Trvá na tom, že měl legitimní očekávání, že bude provedeno řádné a objektivní
vyhodnocení jeho pracovní schopnosti, což v jeho případě může udělat jedině neurochirurg.
[8] Jak dříve doložil, v trvalé pracovní neschopnosti je již dva roky a za poslední čtyři roky
byl schopen práce pouze několik dnů. Závěry posudkových komisí MPSV jsou tedy v rozporu
s názorem jeho praktického lékaře. Jeho zdravotní stav se nadto stále zhoršuje, jak prokazují
opakované operace krční páteře. Závěr, že pokles míry pracovní schopnosti byl hodnocen 70 %
jen krátkodobě, je ničím nepodložený a neodpovídá jeho komplikacím. Navrhl proto,
aby rozsudek krajského soudu byl zrušen.
[9] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti ji navrhla zamítnout. Uvedla, že krajský soud
vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů a z doplnění dokazování posudky.
Posudky vyhotovily posudkové komise zasedající v řádném složení, stěžovatel byl při jejich
jednání přítomen, k dispozici byla kompletní zdravotnická dokumentace i výsledek šetření,
kterému se podrobil. Z formálního hlediska splňovaly všechny náležitosti. Krajský soud
je proto považoval za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání
napadeného rozhodnutí. Posudková komise MPSV v Českých Budějovicích vysvětlila,
jak hodnotila posudky lékařů správních orgánů. Posudková komise MPSV v Plzni dovysvětlila
určité skutečnosti, které při prvním jednání stěžovatel rozporoval. Zdravotní stav byl schopen
posoudit i lékař z oboru neurologie, ostatně sám stěžovatel v žalobě požadoval právě vyšetření
neurologem.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[11] Kasační stížnost není důvodná.
[12] Posouzení zdravotního stavu a souvisejícího zbytkového pracovního potenciálu je věcí
odborně medicínskou, k níž nemá správní soud potřebné odborné znalosti, a proto se vždy
obrací na osoby, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely přezkumného
řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost
fyzických osob MPSV, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise
(srov. rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2004, č. j. 5 Ads 34/2003 - 82, č. 526/2005 Sb. NSS),
jak vyplývá z §4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního
zabezpečení“). V posudku odborná lékařská komise hodnotí nejenom celkový zdravotní stav
a zachované pracovní schopnosti pojištěnce, nýbrž v něm zaujímá i posudkové závěry
o invaliditě, jejím vzniku, zániku či dalším trvání. Tento posudek je tedy v přezkumném soudním
řízení stěžejním důkazem, na nějž je správní soud při nedostatku odborné erudice odkázán.
Posudek, který se zpracovává v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu
či o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu nižšího stupně, lze však považovat za úplný
a přesvědčivý jen v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými
skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným žalobcem, vysvětlí důvod zániku nebo snížení
stupně invalidity a tyto posudkové závěry jednoznačně a konkrétně zdůvodní. Případné chybějící
či nepřesně formulované náležitosti posudku, které způsobují jeho nepřesvědčivost
nebo neúplnost, nemůže správní soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to nemá potřebnou
odbornou erudici (srov. rozsudky NSS ze dne 28. 8. 2003, č. j. 5 Ads 22/2003 - 48, ze dne
25. 11. 2003, č. j. 5 Ads 42/2003 - 61, č. 800/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 9. 2. 2006,
č. j. 6 Ads 25/2004 - 58).
[13] Správní soud tedy sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává.
Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů
sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně, resp. v řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského soudu, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise,
o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti
a správnosti posudku - srov. rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003 - 54,
č. 511/2005 Sb. NSS, nebo rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2013, č. j. 6 Ads 158/2012 - 24), případně
– namítal-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (test řádného
složení posudkové komise).
[14] Dle §16b odst. 1 zákona o organizaci sociálního zabezpečení jsou posudkové komise
MPSV nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové
komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce
na ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou
odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.
[15] Stěžovatelem uplatněná námitka nezákonnosti opravného posudku vydaného lékařem
správního orgánu I. stupně byla zjevně opožděná, jelikož byla uplatněna až po lhůtě pro podání
žaloby, jak správně konstatoval již krajský soud. Ten se k této námitce dostatečně vyjádřil v bodě
32. rozsudku. Nepřihlédl k ní pro její zjevnou opožděnost, jelikož nebyla uplatněna v žalobě,
nýbrž až při ústním jednání. V žalobě byl opravný posudek uveden pouze jako důkazní návrh,
nebyla však proti němu vznesena žádná žalobní námitka.
[16] S námitkou nesprávného obsazení posudkové komise MPSV v Plzni se krajský soud
vypořádal v bodě 21. rozsudku, ve kterém vysvětlil, z jakého důvodu skutečnost, že v posudkové
komisi byl lékař z oboru neurologie místo lékaře z oboru neurochirurgie, kterého krajský soud
původně požadoval, neměla vliv na posouzení projednávané věci. Neurochirurgie a neurologie
jsou lékařské obory, které spolu úzce souvisí, jelikož obě spadají pod tzv. neurovědy (vědy
zkoumající nervovou soustavu), obě se zabývají onemocněním mozku a páteře. Z námitek proti
rozhodnutí správního orgánu I. stupně i ze samotné žaloby vyplývá skutečnost, že stěžovatel
nesouhlasil s rozhodnutím bez vyjádření lékaře z oboru neurochirurgie nebo neurologie. V této
námitce tak nebylo specifikováno, že by posuzování jeho zdravotního stavu mohl provést jedině
neurochirurg. Tuto námitku poprvé vznesl až při ústním jednání před krajským soudem,
jelikož nesouhlasil s hodnocením neuroložky z posudkové komise MPSV v Českých
Budějovicích. Samotný nesouhlas s hodnocením ale nezakládá důvodnost této námitky.
K možnému účelovému postupu žalované je třeba uvést, že složení posudkových komisí MPSV
nijak ovlivnit nemohla. Složení obou posudkových komisí MPSV navíc odpovídalo zákonným
požadavkům uvedeným v §16b odst. 1 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, jelikož byly
v obou případech složeny z předsedy komise – lékaře, odborného lékaře a tajemnice. NSS se tak
ztotožňuje se závěrem krajského soudu ohledně dostatečného složení posudkové komise MPSV
v Plzni.
[17] K námitce ohledně závěru, že míra poklesu stěžovatelovy pracovní schopnosti byla
hodnocena 70 % pouze krátkodobě, je třeba uvést, že tento závěr krajského soudu vychází
z posudku vypracovaného posudkovou komisí MPSV v Českých Budějovicích, která jej vyvodila
z průběžných hodnocení stěžovatelova zdravotního stavu v letech 2009–2018, přičemž míra
poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 70 % pouze v hodnocení ze dne 12. 5. 2010
a následným hodnocením ze dne 1. 6. 2011 byla snížena na 35 % míry poklesu pracovní
schopnosti (č. l. 34 soudního spisu). Dalšími hodnoceními došlo ke změně invalidity na II. stupeň
a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 60 %, což se shoduje i s hodnocením
v posudcích, které si nechal zpracovat krajský soud.
[18] NSS na základě posudků vypracovaných posudkovými komisemi MPSV v rámci řízení
před krajským soudem stejně jako posudku vypracovaného žalovanou dospěl k závěru,
že zdravotní stav stěžovatele posoudily komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace
i s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím. Jak posudek žalované, tak posudky vypracované
posudkovými komisemi MPSV se shodují ve stanovení klinické diagnózy stěžovatelova
onemocnění uvedené v kapitole XIII. oddílu E položce 1d) přílohy k vyhlášce o posuzování
invalidity i ve stanovení 60 % míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
Již posudková komise MPSV v Českých Budějovicích uvedla, že hodnotí procentní pokles
pracovní schopnosti dle právních předpisů k datu vydání rozhodnutí žalované, na rozdíl
od neurochirurgů, kteří se vyjadřovali k pracovní zátěži po několika měsících od poslední
operace. Srovnávací posudek vypracovaný posudkovou komisí MPSV v Plzni do svého
posuzování zahrnul předložené lékařské zprávy, nebylo tedy nutné je provést jako samostatné
důkazy. Společně s dřívějším posudkem posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích
tak srovnávací posudek vypracovaný posudkovou komisí MPSV v Plzni splnil všechny
náležitosti, které jsou uvedeny v §7 vyhlášky o posuzování invalidity. I podle NSS tak měly
posudkové komise MPSV za daného skutkového stavu dostatečné podklady k tomu, aby mohly
zdravotní postižení posoudit úplně a objektivně.
[19] Tvrdí-li stěžovatel, že jeho zdravotní stav je závažnějšího charakteru, než jak jej popisují
posudky, NSS odkazuje na svůj rozsudek ze dne 30. 11. 2009, č. j. 4 Ads 81/2009 - 46, podle
něhož představy žalobců o závažnosti zdravotního stavu nejsou způsobilé zpochybnit závěry
učiněné posudkovými lékaři. Pouhý výčet obtíží, kterými dle svého subjektivního názoru trpí,
bez zjištění rozporu v posouzení zdravotního stavu provedeného posudkovými lékaři žalované
nebo posudkovými komisemi MPSV nemůže představovat relevantní argumentaci zpochybňující
závěry krajského soudu.
IV. Závěr a náklady řízení
[20] Z výše uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek krajského soudu není nezákonný
z důvodů namítaných v kasační stížnosti. Proto NSS kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl
podle §110 odst. 1 s. ř. s.
[21] Výroky o náhradě nákladů řízení se opírají o §60 odst. 1, větu první, ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch,
právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, avšak podle §60 odst. 2 s. ř. s. nelze přiznat
náhradu nákladů řízení správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu