ECLI:CZ:NSS:2020:9.ADS.247.2018:35
sp. zn. 9 Ads 247/2018 - 35
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: A. R., zast. Mgr.
Lenkou Bobaj Žváčkovou, advokátkou se sídlem Heršpická 800/6, Brno, proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované
ze dne 15. 3. 2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 8. 6. 2018, č. j. 54 Ad 7/2018 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“),
kterým byla podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen
s. ř. s.“), odmítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.
I. Řízení u krajského soudu
[2] Krajský soud obdržel dne 24. 4. 2018 podání stěžovatele, z něhož dovodil, že se jedná
o žalobu proti blíže neurčenému rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2018. Vzhledem k tomu,
že žaloba neobsahovala všechny náležitosti stanovené §71 s. ř. s., vyzval krajský soud stěžovatele
usnesením ze dne 14. 5. 2018, č. j. 54 Ad 7/2018 – 11, k jejímu doplnění. Současně jej poučil,
že v případě neodstranění vad bude podání podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuto. Usnesení bylo
stěžovateli doručeno dne 16. 5. 2018 a toho dne začala běžet krajským soudem stanovená
10 denní lhůta k odstranění vad podání. Lhůta uplynula v pondělí, dne 28. 5. 2018. Vzhledem
k tomu, že stěžovatel vady žaloby přes výzvu soudu neodstranil, rozhodl krajský soud v záhlaví
uvedeným usnesením o odmítnutí žaloby.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Stěžovatel napadl usnesení krajského soudu kasační stížností podle §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s.
[4] Uvádí, že vytýkané vady odstranil podáním ze dne 24. 5. 2018, které bylo následujícího
dne doručeno. Toto podání však omylem adresoval Okresnímu soudu v Českých Budějovicích,
namísto soudu krajskému. Shodou okolností sídlí oba uvedené soudy na stejné adrese Zátkovo
nábřeží 10/2 České Budějovice. Pravděpodobně z tohoto důvodu nebylo podání do okamžiku
odmítnutí žaloby doručeno do příslušného spisu krajského soudu.
[5] Stěžovatel nepovažoval z důležité uvést na podání příslušnou spisovou značku,
směřoval jej ale přímo samosoudkyni JUDr. Trnkové. Podle toho mohlo být dostatečně
identifikováno, k jaké spisové značce podání náleží a mělo být založeno do spisu.
[6] Stěžovatel ve stanovené procesní lhůtě předal k poštovní přepravě podání,
kterým dle požadavků krajského soudu odstranil vady a proto má za to, že odmítnutí žaloby
krajským soudem bylo nezákonné. Navrhuje, aby NSS usnesení krajského soudu zrušil
a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
[7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatoval, že se v projednávané věci jedná
výhradně o posouzení procesního postupu krajského soudu, tudíž otázku právního posouzení
ponechává bez dalšího vyjádření.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
a stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Přezkoumal napadené usnesení
krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil, zda napadené
rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti
(§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[9] Náležitosti žaloby stanoví s. ř. s. v §37 a §71. Neobsahuje-li žaloba všechny náležitosti,
vyzve předseda senátu navrhovatele usnesením k odstranění vad podání a stanoví k tomu
přiměřenou lhůtu. Pokud není v této lhůtě podání doplněno nebo opraveno a pro tento
nedostatek nelze v řízení pokračovat, stanoví zákon jako procesní důsledek odmítnutí takového
podání.
[10] Z předloženého spisu krajského soudu kasační soud ověřil, že podání stěžovatele ze dne
24. 4. 2018 skutečně trpělo vadami, bez jejichž odstranění nebylo možno v řízení pokračovat.
Jednalo se zejména o absenci označení napadeného rozhodnutí, označení výroků, které stěžovatel
napadá, či určení žalobního petitu.
[11] Lhůta k odstranění vad má procesní charakter, obecně platí (§40 odst. 4 s. ř. s.),
že podání je doručeno včas, bylo-li nejpozději v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu
zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence. Proto soud i po uplynutí lhůty stanovené
k odstranění vad vyčkává s rozhodnutím o odmítnutí jistou dobu, aby měl postaveno najisto,
že podání nebylo ve lhůtě pro doplnění předáno k poštovní přepravě.
[12] Podání, jehož prostřednictvím mělo dojít k odstranění vad žaloby, odeslal stěžovatel
ve čtvrtek 24. 5. 2018 s tím, že poslední den stanovené lhůty v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s.
připadl na pondělí 28. 5. 2018. Jako adresáta uvedl Okresní soud v Českých Budějovicích,
na jehož pracoviště bylo podání v pátek 25. 5. 2018 dodáno.
[13] S ohledem na uvedené lze konstatovat, že stěžovatel odeslal doplnění žaloby včas,
avšak nepříslušnému soudu. Do rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby dne 8. 6. 2018
se podání do sféry krajského soudu nedostalo.
[14] Pro rozhodnutí o kasační stížnosti je třeba posoudit, zda postup krajského soudu,
který žalobu odmítl pro neodstranění vad, byl zákonný i přesto, že stěžovatel ve stanovené lhůtě
žalobu doplnil o požadované náležitosti, avšak zásilku s takovým doplněním adresoval
nepříslušnému soudu, který minimálně do okamžiku rozhodnutí o odmítnutí žaloby doplnění
krajskému soudu nepostoupil.
[15] Skutkově i právně obdobnými věcmi se NSS již dříve zabýval. Při posouzení nyní
projednávané věci proto nyní rozhodující senát vyšel ze závěrů obsažených zejména v rozsudcích
ze dne 26. 3. 2013, č. j. 9 Afs 146/2013 - 24, a ze dne 14. 3. 2019, č. j. 8 Azs 245/2018 - 56.
[16] NSS ve shora uvedeném rozsudku 8. senátu uvedl, že „[p]ožadavek, aby byla podání určená
konkrétnímu krajskému soudu předávána právě tomuto soudu, který dané řízení vede a je k řešení věci místně
a věcně příslušný, nepředstavuje formalistický požadavek, který by snad působil omezení přístupu
k soudu…Pokud by NSS akceptoval výklad, že již v běžícím řízení lze dílčí procesní úkony a podání podávat
k nepříslušným soudům se stejnými účinky jako u soudů příslušných se zachováním lhůty pro jejich podání, mohlo
by to být problematické i z hlediska soudní praxe a vést ke vzniku nejistoty soudů, typicky pokud jde právě
o odstraňování vad žaloby.“
[17] Tyto závěry podporuje i judikatura zdejšího soudu týkající se analogické situace doplnění
kasačních stížností prostřednictvím krajského soudu, podle které je z hlediska posouzení
včasnosti doplnění kasační stížnosti rozhodný den, kdy bylo doplnění kasační stížnosti předáno
k poštovní přepravě ze strany městského či krajského soudu (srov. rozsudek NSS ze dne
26. 3. 2014, č. j. 9 Afs 146/2013 - 24).
[18] Komentářová literatura k projednávané problematice uvádí, že „ Zákon obecně připouští,
že podání je učiněno včas i tehdy, bylo-li ve stanovené lhůtě doručeno orgánu, který má povinnost doručit podání
soudu. … Pokud účastník řízení učiní podání u jiného soudu, není z hlediska časových účinků podání
rozhodující, kdy bylo podání zasláno či doručeno nepříslušnému soudu, určující je, kdy nepříslušný soud doručil
podání příslušnému soudu. Prodlevy spojené s předáním podání mezi správním orgánem a soudem nebo mezi soudy
jsou na vrub podatele“ (KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář.
Praha: Wolters Kluver ČR, 2019, s. 305). Stejný výklad zastává pro občanské soudní řízení
i civilní judikatura (srov. unesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 32 Odo 1095/2004).
[19] Ze samotného tvrzení stěžovatele je zřejmé, že neměl pochybnost o věcné ani místní
příslušnosti soudu, protože žalobu vykazující vady podal právě ke krajskému soudu.
V projednávané věci současně nenastaly žádné specifické okolnosti např. chyba držitele poštovní
licence, který by doručil podání osobě odlišné od adresáta zásilky, či situace kdy by byla otázka
věcné příslušnosti soudu předmětem soudního rozhodování. Shora vyslovené judikaturní závěry
se tak vztahují i na projednávanou věc.
[20] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše řečené konstatuje, že v nynější věci není
rozhodné, že stěžovatel odeslal doplnění žaloby dne 24. 5. 2018. Skutečností,
která má na posouzení věci zásadní vliv je, že podání bylo adresováno nepříslušnému soudu.
Pro posouzení včasnosti podání je tak určující, že do doby rozhodnutí nebylo podání předáno
adresátem k poštovní přepravě ani krajskému soudu jinak doručeno. Kasační stížností napadené
usnesení krajského soudu proto obstojí.
[21] Nad rámec rozhodovacích důvodů Nejvyšší správní soud poznamenává, že situace,
kdy jsou v jedné budově umístěna pracoviště dvou různých soudů, není neobvyklá
a je na účastníkovi řízení, aby dbal na správné označení soudu, jemuž písemnost směřuje. To však
nic nemění na skutečnosti, že NSS považuje za nevhodné, že ze strany Okresního soudu
v Českých Budějovicích nebyly dle předloženého spisového materiálu učiněny žádné kroky,
kterými by jemu obsahově nepříslušející podání bylo postoupeno soudu, jemuž dle obsahu mělo
být evidentně adresováno.
III. Závěr a náklady řízení
[22] Z výše uvedených důvodů soud v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. podanou kasační stížnost
zamítl. O věci rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
[23] Stěžovatel, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalované, byť měla ve věci plný
úspěch, žádné náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly, a proto jí je soud
nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2020
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu