Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.01.2020, sp. zn. 9 Ads 247/2018 - 35 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:9.ADS.247.2018:35

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:9.ADS.247.2018:35
sp. zn. 9 Ads 247/2018 - 35 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: A. R., zast. Mgr. Lenkou Bobaj Žváčkovou, advokátkou se sídlem Heršpická 800/6, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2018, č. j. 54 Ad 7/2018 - 16, takto: I. Kasační stížnost se zamí t á . II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.“), odmítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. I. Řízení u krajského soudu [2] Krajský soud obdržel dne 24. 4. 2018 podání stěžovatele, z něhož dovodil, že se jedná o žalobu proti blíže neurčenému rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2018. Vzhledem k tomu, že žaloba neobsahovala všechny náležitosti stanovené §71 s. ř. s., vyzval krajský soud stěžovatele usnesením ze dne 14. 5. 2018, č. j. 54 Ad 7/2018 – 11, k jejímu doplnění. Současně jej poučil, že v případě neodstranění vad bude podání podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuto. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 16. 5. 2018 a toho dne začala běžet krajským soudem stanovená 10 denní lhůta k odstranění vad podání. Lhůta uplynula v pondělí, dne 28. 5. 2018. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vady žaloby přes výzvu soudu neodstranil, rozhodl krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením o odmítnutí žaloby. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [3] Stěžovatel napadl usnesení krajského soudu kasační stížností podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [4] Uvádí, že vytýkané vady odstranil podáním ze dne 24. 5. 2018, které bylo následujícího dne doručeno. Toto podání však omylem adresoval Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, namísto soudu krajskému. Shodou okolností sídlí oba uvedené soudy na stejné adrese Zátkovo nábřeží 10/2 České Budějovice. Pravděpodobně z tohoto důvodu nebylo podání do okamžiku odmítnutí žaloby doručeno do příslušného spisu krajského soudu. [5] Stěžovatel nepovažoval z důležité uvést na podání příslušnou spisovou značku, směřoval jej ale přímo samosoudkyni JUDr. Trnkové. Podle toho mohlo být dostatečně identifikováno, k jaké spisové značce podání náleží a mělo být založeno do spisu. [6] Stěžovatel ve stanovené procesní lhůtě předal k poštovní přepravě podání, kterým dle požadavků krajského soudu odstranil vady a proto má za to, že odmítnutí žaloby krajským soudem bylo nezákonné. Navrhuje, aby NSS usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatoval, že se v projednávané věci jedná výhradně o posouzení procesního postupu krajského soudu, tudíž otázku právního posouzení ponechává bez dalšího vyjádření. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. [9] Náležitosti žaloby stanoví s. ř. s. v §37 a §71. Neobsahuje-li žaloba všechny náležitosti, vyzve předseda senátu navrhovatele usnesením k odstranění vad podání a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud není v této lhůtě podání doplněno nebo opraveno a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, stanoví zákon jako procesní důsledek odmítnutí takového podání. [10] Z předloženého spisu krajského soudu kasační soud ověřil, že podání stěžovatele ze dne 24. 4. 2018 skutečně trpělo vadami, bez jejichž odstranění nebylo možno v řízení pokračovat. Jednalo se zejména o absenci označení napadeného rozhodnutí, označení výroků, které stěžovatel napadá, či určení žalobního petitu. [11] Lhůta k odstranění vad má procesní charakter, obecně platí (§40 odst. 4 s. ř. s.), že podání je doručeno včas, bylo-li nejpozději v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence. Proto soud i po uplynutí lhůty stanovené k odstranění vad vyčkává s rozhodnutím o odmítnutí jistou dobu, aby měl postaveno najisto, že podání nebylo ve lhůtě pro doplnění předáno k poštovní přepravě. [12] Podání, jehož prostřednictvím mělo dojít k odstranění vad žaloby, odeslal stěžovatel ve čtvrtek 24. 5. 2018 s tím, že poslední den stanovené lhůty v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s. připadl na pondělí 28. 5. 2018. Jako adresáta uvedl Okresní soud v Českých Budějovicích, na jehož pracoviště bylo podání v pátek 25. 5. 2018 dodáno. [13] S ohledem na uvedené lze konstatovat, že stěžovatel odeslal doplnění žaloby včas, avšak nepříslušnému soudu. Do rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby dne 8. 6. 2018 se podání do sféry krajského soudu nedostalo. [14] Pro rozhodnutí o kasační stížnosti je třeba posoudit, zda postup krajského soudu, který žalobu odmítl pro neodstranění vad, byl zákonný i přesto, že stěžovatel ve stanovené lhůtě žalobu doplnil o požadované náležitosti, avšak zásilku s takovým doplněním adresoval nepříslušnému soudu, který minimálně do okamžiku rozhodnutí o odmítnutí žaloby doplnění krajskému soudu nepostoupil. [15] Skutkově i právně obdobnými věcmi se NSS již dříve zabýval. Při posouzení nyní projednávané věci proto nyní rozhodující senát vyšel ze závěrů obsažených zejména v rozsudcích ze dne 26. 3. 2013, č. j. 9 Afs 146/2013 - 24, a ze dne 14. 3. 2019, č. j. 8 Azs 245/2018 - 56. [16] NSS ve shora uvedeném rozsudku 8. senátu uvedl, že „[p]ožadavek, aby byla podání určená konkrétnímu krajskému soudu předávána právě tomuto soudu, který dané řízení vede a je k řešení věci místně a věcně příslušný, nepředstavuje formalistický požadavek, který by snad působil omezení přístupu k soudu…Pokud by NSS akceptoval výklad, že již v běžícím řízení lze dílčí procesní úkony a podání podávat k nepříslušným soudům se stejnými účinky jako u soudů příslušných se zachováním lhůty pro jejich podání, mohlo by to být problematické i z hlediska soudní praxe a vést ke vzniku nejistoty soudů, typicky pokud jde právě o odstraňování vad žaloby.“ [17] Tyto závěry podporuje i judikatura zdejšího soudu týkající se analogické situace doplnění kasačních stížností prostřednictvím krajského soudu, podle které je z hlediska posouzení včasnosti doplnění kasační stížnosti rozhodný den, kdy bylo doplnění kasační stížnosti předáno k poštovní přepravě ze strany městského či krajského soudu (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2014, č. j. 9 Afs 146/2013 - 24). [18] Komentářová literatura k projednávané problematice uvádí, že „ Zákon obecně připouští, že podání je učiněno včas i tehdy, bylo-li ve stanovené lhůtě doručeno orgánu, který má povinnost doručit podání soudu. … Pokud účastník řízení učiní podání u jiného soudu, není z hlediska časových účinků podání rozhodující, kdy bylo podání zasláno či doručeno nepříslušnému soudu, určující je, kdy nepříslušný soud doručil podání příslušnému soudu. Prodlevy spojené s předáním podání mezi správním orgánem a soudem nebo mezi soudy jsou na vrub podatele“ (KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluver ČR, 2019, s. 305). Stejný výklad zastává pro občanské soudní řízení i civilní judikatura (srov. unesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. 32 Odo 1095/2004). [19] Ze samotného tvrzení stěžovatele je zřejmé, že neměl pochybnost o věcné ani místní příslušnosti soudu, protože žalobu vykazující vady podal právě ke krajskému soudu. V projednávané věci současně nenastaly žádné specifické okolnosti např. chyba držitele poštovní licence, který by doručil podání osobě odlišné od adresáta zásilky, či situace kdy by byla otázka věcné příslušnosti soudu předmětem soudního rozhodování. Shora vyslovené judikaturní závěry se tak vztahují i na projednávanou věc. [20] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše řečené konstatuje, že v nynější věci není rozhodné, že stěžovatel odeslal doplnění žaloby dne 24. 5. 2018. Skutečností, která má na posouzení věci zásadní vliv je, že podání bylo adresováno nepříslušnému soudu. Pro posouzení včasnosti podání je tak určující, že do doby rozhodnutí nebylo podání předáno adresátem k poštovní přepravě ani krajskému soudu jinak doručeno. Kasační stížností napadené usnesení krajského soudu proto obstojí. [21] Nad rámec rozhodovacích důvodů Nejvyšší správní soud poznamenává, že situace, kdy jsou v jedné budově umístěna pracoviště dvou různých soudů, není neobvyklá a je na účastníkovi řízení, aby dbal na správné označení soudu, jemuž písemnost směřuje. To však nic nemění na skutečnosti, že NSS považuje za nevhodné, že ze strany Okresního soudu v Českých Budějovicích nebyly dle předloženého spisového materiálu učiněny žádné kroky, kterými by jemu obsahově nepříslušející podání bylo postoupeno soudu, jemuž dle obsahu mělo být evidentně adresováno. III. Závěr a náklady řízení [22] Z výše uvedených důvodů soud v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. podanou kasační stížnost zamítl. O věci rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. [23] Stěžovatel, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalované, byť měla ve věci plný úspěch, žádné náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly, a proto jí je soud nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. ledna 2020 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:22.01.2020
Číslo jednací:9 Ads 247/2018 - 35
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zamítnuto
Účastníci řízení:Česká správa sociálního zabezpečení
Prejudikatura:8 Azs 245/2018 - 56
9 Afs 146/2013 - 24
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:9.ADS.247.2018:35
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024