ECLI:CZ:NSS:2020:9.AFS.240.2020:40
sp. zn. 9 Afs 240/2020 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Verttigo
Investments s.r.o., se sídlem Soudní 774/4, Praha 4, zast. Mgr. Markem Šimákem, advokátem
se sídlem Havlíčkova 1682/15, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2019,
č. j. 34963/19/5300-22442-712600, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2020, č. j. 11 Af 49/2019 - 141, o návrhu žalobkyně
na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti žalobkyně se odkladný účinek n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla podle §78 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
zamítnuta její žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo
zamítnuto její odvolání a byly potvrzeny dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro hlavní
město Prahu ze dne 21. 5. 2018, č. j. 4502325/18/2004-52523-109567, č. j. 4502610/18/2004-
52523-109567, č. j. 4502771/18/2004-52523-109567, č. j. 4502924/18/2004-52523-109567, č. j.
4503076/18/2004-52523-109567, č. j. 4503491/18/2004-52523-109567, č. j. 4503592/18/2004-
52523-109567, č. j. 4503751/18/2004-52523-109567, č. j. 4503815/18/2004-52523-109567, č. j.
4503881/18/2004-52523-109567, č. j. 4503990/18/2004-52523-109567, č. j. 4504048/18/2004-
52523-109567, č. j. 4504105/18/2004-52523-109567 a č. j. 4504163/18/2004-52523-109567,
kterými jí byla doměřena daň z přidané hodnoty v celkové výši 23 682 435 Kč a bylo jí uloženo
zaplatit penále v celkové výši 4 736 480 Kč.
[2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka uvedla,
že napadený rozsudek i rozhodnutí žalovaného jsou nezákonné. Jejich výkon pro ni znamená
zásadní, evidentní a nezhojitelnou újmu, jelikož výše doměřené daně včetně penále (celkem
v částce 28 897 626,27 Kč) je pro ni likvidační. K tomu uvedla, že jí byl v důsledku rozhodnutí
žalované zrušen účet. Přiznáním odkladného účinku nemůže vzniknout újma jiným osobám,
nebylo by proto ani v rozporu s veřejným zájmem.
[3] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. V souladu s judikaturou správních
soudů je vyhrazeno pouze pro mimořádné případy a předpokládá, že navrhovatel svůj návrh
dostatečně odůvodní a doloží. Stěžovatelka však pouze v obecné rovině zmínila hrozbu zásadní
újmy a nevylíčila, jaká je její celková ekonomická a majetková situace, ani k návrhu nepřiložila
žádné podklady. Nelze proto posoudit, zda by rozhodnutí správce daně pro ni mělo citelné
(natož likvidační) důsledky. Přiznání odkladného účinku by zároveň bylo v rozporu s veřejným
zájmem na řádném a včasném výběru vyměřených daňových povinností.
[4] Podle §107 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný
účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného
účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační stížnosti) odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud zjišťuje jen to, zda jsou uvedené zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny.
[5] Odkladný účinek představuje prostředek mimořádné povahy. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem,
u něhož nelze automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského (městského) soudu (potažmo správního
orgánu), na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek
zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí být vyhrazen pouze pro výjimečné
případy (srov. usnesení ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS).
Současně je na navrhovateli, aby vylíčil a doložil individualizované a závažné okolnosti,
pro něž se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky
pravomocného rozhodnutí odloženy.
[6] Stěžovatelka považuje napadený rozsudek i rozhodnutí žalovaného za nezákonné.
V tomto ohledu újmu, jež jí hrozí, odvíjí od věcného posouzení případu, jímž se však soud
při rozhodování o přiznání odkladného účinku nezabývá (srov. usnesení rozšířeného senátu
ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odstavec 26).
[7] Zároveň hrozící újmu spatřuje v tom, že výše doměřené daně včetně penále
je pro ni likvidační. Své tvrzení však ničím nedoložila, nic neuvedla ohledně své (současné)
finanční a majetkové situace. Na základě tvrzení, že jí byl zrušen účet, si úsudek o jejích
celkových poměrech zjevně učinit nelze (navíc ani to nedoložila). Není tedy zřejmé, z čeho
konkrétně dovozuje tvrzené likvidační důsledky. Soud proto nemá možnost posoudit případné
dopady nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Obecné tvrzení o likvidační výši
doměřené daně včetně penále totiž k osvědčení (nenahraditelné) újmy samo o sobě nepostačuje
(přiměřeně srov. usnesení NSS ze dne 11. 1. 2018, č. j. 1 Ads 437/2017 - 63, odstavce 13 a 14;
nebo ze dne 22. 5. 2019, č. j. 10 Afs 132/2019 - 54, odstavec 7).
[8] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nejsou
splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci
samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2020
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu