ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.119.2020:42
sp. zn. 9 As 119/2020 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: P. J.,
zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému:
Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 23. 5. 2019, č. j. OD 417/19-2/67.1/19090/St, KULK 39771/2019, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky
v Liberci ze dne 29. 4. 2020, č. j. 59 A 55/2019 – 56, o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím zamítl
odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa ze dne 20. 2. 2019,
sp. zn. MUCL/17296/2018/OS/DŠ, č. j. MUCL/18899/2019, jímž byly zamítnuty stěžovatelovy
námitky proti záznamu v registru řidičů a potvrzen záznam 12 bodů.
[2] Současně stěžovatel požádal, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
[3] Návrh odůvodňuje tím, že mu hrozí nenapravitelná újma spočívající v nemožnosti
vykonávat práci řidiče autobusu a mikrobusu na základě dohody o provedení práce ze dne
8. 1. 2020, jejíž kopii přikládá. Dále uvádí, že nebude moci dopravovat svoji manželku k lékařům.
Manželka přitom nemůže využívat městskou hromadnou dopravu, neboť trpí ortopedickými
obtížemi, což stěžovatel dokládá lékařskou zprávou ortopedické ambulance ze dne 16. 4. 2019
a rozhodnutím Okresního úřadu Česká Lípa ze dne 25. 5. 2000 ve věci průkazky ZTP. Za újmu
považuje i újmu finanční, vzniklou v souvislosti s případnými úkony spojenými s navrácením
řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické
vyšetření).
[4] Přestupky, na základě kterých dosáhl 12 bodů, nepovažuje za nijak závažné a ve svém
případě tedy nespatřuje ohrožení ostatních účastníků silničního provozu (viz usnesení NSS
ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 - 103, č. 1763/2009 Sb. NSS). Nedomnívá se proto, že by
přiznání odkladného účinku ohrožovalo závažným způsobem veřejný zájem nebo že by mělo vliv
na práva třetích stran.
[5] Závěrem podotýká, že krajský soud přiznal odkladný účinek jeho žalobě.
[6] Žalovaný k návrhu uvedl pouze to, že přiznání odkladného účinku nedoporučuje.
[7] Kasační stížnost nemá podle §107 odst. 1 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[8] Soud upozorňuje na mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným
postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé
a výjimečné případy. Soud k tomu dodává, že není možné obecně definovat výčet případů,
který je možné zahrnout pod §73 odst. 2 s. ř. s., protože uvedené ustanovení patří mezi normy
s vysoce abstraktní hypotézou.
[9] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením
rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, splněny tři
materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele
znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Újma, která má hrozit stěžovateli, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní,
ale naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo,
že kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Vznik takto chápané
újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím
z rozhodnutí krajského soudu.
[11] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba,
aby se soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly
možnost vzniku jeho nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy
individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
[12] Ve vztahu k prvnímu a druhému předpokladu stěžovatel dostatečně konkrétním
a individualizovaným způsobem tvrdil, jaká újma mu může vzniknout výkonem nebo jinými
právními následky rozhodnutí. Poukázal zejména na ztrátu zaměstnání řidiče autobusu
a mikrobusu, pro které je z povahy věci profesní průkaz řidiče nezbytnou podmínkou. Tvrzení
o výkonu práce na základě dohody o provedení práce doložil. Dále zmínil, že dopravuje
manželku k lékaři. Z doložených podkladů soud sice nemá za osvědčené, že stěžovatelova
manželka trpí natolik závažnými zdravotními obtížemi, že by nemohla cestovat městskou
hromadnou dopravou (rozhodnutí ve věci průkazky ZTP je 20 let staré a ani lékařská zpráva
nevypovídá o aktuálním zdravotním stavu, byť je z doby podstatně bližší – dubna 2019)
nebo že by se k lékaři nemohla dopravit jiným způsobem (např. že by sama nemohla řídit),
nicméně je nepochybné, že trpí ortopedickými potížemi a doprava osobním automobilem
řízeným jejím manželem je pro ni minimálně komfortnější a vhodnější.
[13] Nejvyšší správní soud v rámci své rozhodovací praxe dospěl již dříve k názoru,
že „[p]ři posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.) týkající
se sankce za přestupek spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je nutné poměřovat újmu stěžovatele
s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Nejvyšší správní soud k přiznání
odkladného účinku v takových případech přistupuje pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení motorového vozidla
existenčně závislý stěžovatel nebo jemu blízká osoba“ (srovnej usnesení NSS ze dne 10. 4. 2013,
č. j. 6 As 29/2013 - 80). Za výjimečné situace lze zpravidla dle dosavadní judikatury považovat,
když např. stěžovatel potřeboval vozidlo využívat při hledání zaměstnání a pro dopravu těžce
nemocné osoby v příbuzenském vztahu pobírající příspěvek na mobilitu (srovnej usnesení NSS
ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 - 33), nebo když byl stěžovatel zaměstnán jako řidič
a hrozila mu bezprostředně ztráta zaměstnání (např. usnesení NSS ze dne 24. 2. 2012,
č. j. 9 As 6/2012 - 43, usnesení NSS ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013 - 19).
[14] Stěžovatel se v takovéto výjimečné situaci nachází zejména s ohledem na to,
že mu bezprostředně hrozí ztráta zaměstnání řidiče. Relevanci má též to, že dopravuje svoji
manželku k lékaři, byť s ohledem na výše uvedené soud nehodnotí tuto okolnost jako stěžejní.
[15] Pro přiznání odkladného účinku naopak nejsou podstatné stěžovatelovy obavy z finanční
náročnosti úkonů spojených s navrácením řidičského oprávnění, jelikož netvrdil ani nedoložil
závažnost újmy s tím spojené.
[16] Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněn i třetí předpoklad, tj. zda by přiznání
odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V daném případě připadá
v úvahu veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Nejvyšší
správní soud takový rozpor s veřejným zájmem spatřoval např. v situaci, kdy řidič řídil bez
řidičského oprávnění (viz usnesení ze dne 11. 2. 2016, č. j. 9 As 9/2016 - 31).
V projednávaném případě však k takto závažnému narušení pravidel silničního provozu nedošlo,
stěžovatel byl potrestán zápisy bodů postupně za více přestupků. Lze tedy konstatovat,
že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.
[17] Protože všechny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny,
rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
[18] Závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jaké bude rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu