ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.120.2020:51
sp. zn. 9 As 120/2020 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně:
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., se sídlem Soběšická 820/156, Brno,
zast. Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti
žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2013, č. j. KUJI 63081/2013, sp. zn. OOSČ 467/2013
OOSC/22, za účasti osoby zúčastněné na řízení: statutární město Jihlava, se sídlem
Masarykovo nám. 97/1, Jihlava, zast. Mgr. Tomášem Rosickým, advokátem se sídlem
Zrzavého 3259/9, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 21. 4. 2020, č. j. 29 A 56/2013 - 696,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4 000 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Vojáčka, advokáta
se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhala zrušení výše uvedeného
rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud zamítl
její žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 9. 2013,
č. j. KUJI 63081/2013, sp. zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22, rozhodl spor vyplývající
z veřejnoprávní smlouvy podle §169 odst. 1 ve spojení s §141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, v rozhodném znění, mezi osobou zúčastněnou na řízení a Svazem vodovodů
a kanalizací JIHLAVSKO (dále jen „Svaz“), přičemž stěžovatelka byla vedlejším účastníkem
řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaný vyhověl návrhu osoby zúčastněné na řízení a určil její
vlastnické právo k blíže specifikovaným věcem a uložil Svazu povinnost tyto věci osobě
zúčastněné na řízení vydat včetně originálů majetkové a provozní evidence. Náhradu nákladů
řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
[2] Stěžovatelka následně zaslala Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „NSS“) podání
datované dnem 26. 6. 2020, které NSS obdržel dne 29. 6. 2020 (na č. l. 44 spisu NSS),
v němž uvedla, že bere kasační stížnost v celém rozsahu zpět, přičemž s návrhem souhlasí rovněž
osoba zúčastněná na řízení.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a může tedy vzít svůj návrh zcela
nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srovnej §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Podle §47 písm. a)
s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, NSS v souladu s §47 písm. a) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
[6] Osoba zúčastněná na řízení má podle §60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch
nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, popř. jí soud
může na návrh z důvodů zvláštního zřetele hodných přiznat právo na náhradu dalších nákladů
řízení. V daném řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádnou povinnost, kterou jí soud
uložil, ani nenavrhla, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního
zřetele hodných. Právo na náhradu nákladů řízení tedy nemá.
[7] Podle §10 odst. 3, věty první, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %,
nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. NSS proto rozhodl
o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. července 2020
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu