ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.170.2020:34
sp. zn. 9 As 170/2020 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: R. R., zast.
JUDr. Ivanou Čadkovou, advokátkou se sídlem Modřínová 2436/2, Plzeň, proti žalovanému:
Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, proti rozhodnutí
žalovaného č. j. PK-VŽÚ/4601/19 ze dne 12. 8. 2019, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 6. 2020, č. j. 17 A 186/2019 - 65,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Městského úřadu Klatovy byla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) shledána
vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle §7 odst. 1 písm. b) zákona
č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Podané odvolání
žalovaný zamítl a rozhodnutí orgánu prvního stupně potvrdil. V záhlaví citovaným rozsudkem
Krajský soud v Plzni žalobu proti napadenému rozhodnutí zamítl.
[2] Proti napadenému rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, s níž spojila i návrh
na přiznání odkladného účinku. Namítla, že výkon rozhodnutí spočívající v úhradě pokuty,
nákladů řízení a náhrady škody by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než pozastavení
účinků napadeného rozhodnutí vůči jiným osobám. Stěžovatelka je ve starobním důchodu,
její příjem činí cca 8 000 Kč měsíčně. Uvedla, že poškozená nahradila brýle, které se poškodily
při potyčce, novými. Naopak pro stěžovatelku by v případě úhrady všech výše uvedených
položek došlo prakticky k vydání celého jejího důchodu, který má pokrýt všechny její potřeby
na celý měsíc.
[3] Kasační stížnost nemá podle §107 odst. 1 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] Soud upozorňuje na mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným
postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé
a výjimečné případy. Soud k tomu dodává, že není možné obecně definovat výčet případů,
který je možné zahrnout pod §73 odst. 2 s. ř. s., protože uvedené ustanovení patří mezi normy
s vysoce abstraktní hypotézou.
[5] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením
rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, splněny
tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele
znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Újma, která má hrozit stěžovateli, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní,
ale naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo,
že kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Vznik takto chápané
újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím
z rozhodnutí krajského soudu. Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je proto třeba, aby se soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí
skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku jeho nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám.
Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
[7] V dané věci podala stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku, neboť by pro ni
finanční sankce společně s náhradou nákladů řízení a náhradou škody, které jí byly uloženy,
představovaly z velké části výdaj celé její měsíční dávky starobního důchodu. Stěžovatelka v rámci
žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků dodala Nejvyššímu správnímu soudu řadu
dokumentů prokazujících její majetkovou situaci. Je z nich přitom zřejmé, že pobírá starobní
důchod ve výši 8 631 Kč, přičemž tento tvoří stěžejní zdroj měsíčních příjmů stěžovatelky.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 8. 2020, č. j. 9 As 170/2020 - 29, stěžovatelku
osvobodil od soudního poplatku za kasační stížnost a návrh na přiznání odkladného účinku
ve výši 90%. Nejvyšší správní soud přihlédl také k dalším předpokladům pro přiznání odkladného
účinku a dospěl k závěru, že v řízení nevyšlo najevo, že by přiznání odkladného účinku způsobilo
újmu třetím osobám, případně bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. S ohledem
na majetkovou situaci stěžovatelky a možný zásah do jejích práv proto odkladný účinek kasační
stížnosti přiznal.
[8] Přiznáním odkladného účinku Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své rozhodnutí
ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu