ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.26.2020:37
sp. zn. 9 As 26/2020 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: V. J., zast. JUDr.
Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo
dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 14. 8. 2018, č. j. 804/2018-160-SPR/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2020, č. j. 6 A 161/2018 - 47,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného specifikovaného tamtéž. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání žalobce
a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
[2] Proti napadenému rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, s níž spojil i návrh
na přiznání odkladného účinku. Uvedl, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační
stížnosti mu hrozí nenapravitelná újma. Tu spatřoval ve ztrátě zaměstnání. Konstatoval,
že je pro něj mobilita nezbytná pro výkon zaměstnání. Uvedl, že pracuje již 14 let ve firmě
Marius Pedersen a. s. jako odborný specialista, který vykonává pohotovost k zásahům havarijní
služby – likvidace ekologických havárií. Za další nenapravitelnou újmu považoval stěžovatel
i újmu finanční; případné úkony spojené s navrácením řidičského oprávnění po dosažení dvanácti
bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření) by pro něj v případě ztráty
zaměstnání znamenaly nepřiměřenou finanční zátěž v době budoucí. Stěžovatel
k důvodnosti návrhu odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005,
č. j. 8 As 26/2005 – 76. Stěžovatel se nedomníval, že by přiznaný odkladný účinek měl vliv
na práva třetích stran. Odkladný účinek podle něj závažným způsobem neohrozí ani veřejný
zájem. Přestupky, na základě kterých dosáhl dvanácti bodů, nebyly nijak závažné a nelze v nich
spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu.
[3] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný
účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného
účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační stížnosti) odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud zjišťuje jen to, zda jsou
uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny. Nezabývá se tedy věcným
posouzením věci.
[4] Pokud jde o vztah újmy hrozící stěžovateli k újmě hrozící jiným osobám, dospěl Nejvyšší
správní soud k závěru, že na straně stěžovatele by výkon rozhodnutí způsobil újmu nepoměrně
větší, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám. Stěžovatel doložil, že řidičské oprávnění
potřebuje k výkonu svého zaměstnání; v rámci jeho pracovního zařazení často jezdí do různých
firem po celém území České republiky jako školitel zaměstnanců pro nakládání s chemickými
látkami. Jako chemik je občas pověřen likvidací různých skladů chemikálií, přičemž možnost
dopravy automobilem na dané místo je nezbytná. Stěžovatel uvedl, že v některých případech
odváží malá množství nebezpečných látek k přímé likvidaci, což nelze jinak než automobilem
provést. Měsíčně najezdí cca 3 – 5 tisíc kilometrů a automobil (resp. řidičský průkaz) je pro výkon
jeho povolání nezbytný. Zdůraznil, že od posledního spáchání přestupku uplynulo již osm let.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že újmu na straně stěžovatele lze shledávat právě v tom,
že by nemohl vykonávat své dosavadní zaměstnání, nebo by jej mohl vykonávat pouze velmi
obtížně, a případně by mu také hrozila ztráta tohoto zaměstnání (srov. k tomu např. také
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2018, č. j. 8 As 219/2018 - 39,
ze dne 15. 8. 2018, č. j. 6 As 252/2018 - 34, nebo ze dne 21. 3. 2018, č. j. 4 As 50/2018 - 37).
Přestupky, které stěžovatel spáchal, se týkaly překročení maximální povolené rychlosti (od roku
2007 do roku 2012); jednalo se celkem o 9 záznamů, přičemž nešlo v žádném z případů
o excesivní překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Vzhledem k tomu, že by stěžovateli v případě
nepřiznání odkladného účinku hrozila nemožnost výkonu zaměstnání nebo jeho ztráta, dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je v
projednávané věci splněna.
[5] Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, vycházel soud z povahy věci a z obsahu spisového materiálu.
V úvahu nyní připadá veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích, který je zajišťován mj. i tím, že jednotlivé přestupky proti bezpečnosti a plynulosti
provozu na pozemních komunikacích jsou ohodnoceny body, které se příslušnému řidiči sčítají
až do dosažení počtu dvanácti bodů, což má za následek pozbytí řidičského oprávnění
s možností jeho opětovného nabytí až po uplynutí jednoho roku. V daném případě přiznání
odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost
napadeného rozhodnutí přezkoumávána (srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013 – 19). Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.
[6] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě
stěžovatele jsou podmínky obsažené v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. splněny. Závěrem Nejvyšší
správní soud upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. února 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu