ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.351.2019:132
sp. zn. 9 As 351/2019 - 132
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci navrhovatelky: Mgr. J. Z., proti
odpůrci: Magistrát města Brna, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, o návrhu na
zrušení opatření obecné povahy – úpravy směrné části Územního plánu města Brna (ÚPmB) – ul.
Došlíkova S 34/12 ze dne 10. 10. 2012, č. j. MMB/0325043/2012, sp. zn.
4100/OÚPR/MMB/0325043/2012, a úpravy směrné části Územního plánu Města Brna (ÚPmB)
– navýšení IPP při ulici Došlíkova, k. ú. Židenice S 21/11 ze dne 10. 10. 2011, č. j.
MMB/0207532/2011/Krz, sp. zn. 4100/OÚPR/MMB/0207532/2011, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I) Oviedo, s.r.o., se sídlem Sochorova 3178/23, Brno, zast. Mgr.
Zdeňkem Jouklem, advokátem se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno, II) M. H., III) Ing. A.
F., IV) V. S., zast. Mgr. Marií Mikulíkovou, advokátkou se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno,
V) L. B., VI) P. D., VII) Ing. K. B., v řízení o kasačních stížnostech odpůrce, osoby zúčastněné
na řízení I) a osoby zúčastněné na řízení IV) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
26. 11. 2019, č. j. 63 A 3/2019 - 118, o návrzích odpůrce a osoby zúčastněné na řízení I) na
přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem,
takto:
Kasačním stížnostem odpůrce a osoby zúčastněné na řízení I) se n e p ři zn áv á odkladný
účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem vyhověl
návrhu navrhovatelky a zrušil ke dni 3. 1. 2018 opatření obecné povahy – úpravu směrné části
Územního plánu města Brna (ÚPmB) – ul. Došlíkova S 34/12 ze dne 10. 10. 2012,
č. j. MMB/0325043/2012, sp. zn. 4100/OÚPR/MMB/0325043/2012, a úpravu směrné části
Územního plánu Města Brna (ÚPmB) – navýšení IPP při ulici Došlíkova, k. ú. Židenice S 21/11
ze dne 10. 10. 2011, č. j. MMB/0207532/2011/Krz, sp. zn. 4100/OÚPR/MMB/0207532/2011
(dále „opatření obecné povahy“). Dospěl k závěru, že tato změna, kterou byl navýšen index
podlažních ploch, byla provedena v rozporu se zákonem.
[2] Osoba zúčastněná na řízení I) a odpůrce podali proti rozsudku krajského soudu kasační
stížnosti spojené s návrhy na přiznání odkladného účinku.
[3] Osoba zúčastněná na řízení I) v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uvedla, že na ploše dotčené opatřením obecné povahy hodlá postavit bytové domy,
což po zrušení opatření obecné povahy není možné, neboť v důsledku zrušení opatření obecné
povahy dojde také ke zrušení navazujících rozhodnutí o umístění stavby. V důsledku nízkého
indexu podlažních ploch nebude možné realizovat ani obdobné projekty. V souvislosti
s přípravou výstavby již vynaložila náklady přesahující 47 milionů Kč, které z převážné části
pocházejí z cizích zdrojů. Zmařením projektu dojde k nevratné ztrátě vynaložených nákladů,
neboť dosavadní výstupy není možné využít jiným způsobem; část prostředků, získaných
na základě rezervačních smluv, bude muset vrátit. Pozemky dotčené opatřením obecné povahy
budou znehodnoceny a doposud nevyčíslitelnou škodu představuje také ušlý zisk. Výkon
rozsudku krajského pro ni bude mít likvidační účinek a projeví se negativně také ve sféře zájemců
o bydlení a věřitelů. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti naopak nezpůsobí jiným
osobám významnější újmu, v důsledku výstavby naopak dojde k rozvoji občanské vybavenosti,
zatraktivnění celé lokality a zhodnocení nemovitosti navrhovatelky. Nebude ani v rozporu
s veřejným zájmem, neboť budování bytového fondu je ve veřejném zájmu.
[4] Odpůrce v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že rozsudek
krajského soudu vytvořil právní stav, kdy jsou správní rozhodnutí a závazná stanoviska vydaná
v dotčeném území zrušitelná pro nesoulad s územním plánem. Odpůrce by měl zároveň
neprodleně vyhotovit nové úplné znění územního plánu a podle něj rozhodovat a vydávat nová
závazná stanoviska. Taková situace je nepřijatelná v situaci, kdy se dva senáty krajského soudu
neshodují v posouzení věcně shodné záležitosti a Nejvyšší správní soud (dále „NSS“) nerozhodl,
který z názorů je správný. Odpůrce by nadto, pokud by odkladný účinek kasační stížnosti přiznán
nebyl a NSS následně rozsudek krajského soudu zrušil, výše zmíněným následkům čelil
opakovaně. V důsledku toho by mu hrozilo nárokování náhrady škody za nesprávný úřední
postup od osoby zúčastněné na řízení I), a to v řádech desítek milionů korun, jakož i od jiných
osob, které by odpůrce zmíněným postupem poškodil.
[5] Osoba zúčastněná na řízení I) vyjádřila souhlas s důvody návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti odpůrce a dodala, že od počátku byla v dobré víře, že jí zamýšlená
výstavba je v souladu s územním plánem a odpůrce je dostatečně personálně a odborně vybaven,
aby územní plán nezatížil vadami. Přiznání odkladného účinku je žádoucí také s ohledem na to,
že v řízení před krajským soudem došlo ke zkrácení procesních práv osoby zúčastněné na řízení
IV), která proto bude rovněž podávat kasační stížnost, přičemž nevyhnutelným důsledkem této
kasační stížnosti musí být zrušení napadeného rozsudku.
[6] Navrhovatelka k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti osoby
zúčastněné na řízení I) uvedla, že může dojít nanejvýš k oddálení realizace stavebního záměru,
a proto není její hodnocení případné újmy správné. Osoba zúčastněná na řízení I) nadto nese
podnikatelské riziko se záměrem spojené, přičemž její soukromý zájem nemůže převážit nad
veřejným zájmem na řádném a zákonném správním řízení. Podle judikatury NSS navíc existuje
veřejný zájem na posouzení zákonnosti změny územního plánu, který brání přiznání odkladného
účinku, a tudíž umožnění realizace stavebních projektů. V důsledku toho zpravidla není odkladný
účinek kasačním stížnostem odpůrců či osob zúčastněných na řízení přiznáván, zrušil-li krajský
soud územně plánovací dokumentaci. Návrh odpůrce na přiznání odkladného účinku jeho
kasační stížnosti pak obsahuje v části týkající se správních rozhodnutí a závazných stanovisek
pouze hypotetická tvrzení. Úplné znění územního plánu odpůrce vyhotovovat nemusí, neboť
by to s ohledem na přípravu nového územního plánu bylo nadbytečné. Z judikatury NSS je pak
již zřejmé, ke kterému z názorů zaujatých různými senáty krajského soudu se soud přiklonil,
přičemž pokud odpůrce nechce do rozhodnutí NSS o kasačních stížnostech rozhodovat
o záměrech stavebníků, může řízení přerušit. Záměrem odpůrce je tak pouze umožnit realizaci
záměru osoby zúčastněné na řízení I) a učinit právní obranu navrhovatelky neúčinnou
a bezpředmětnou. Přiznáním odkladného účinku by tudíž došlo k mnohem větší újmě nejen
navrhovatelce a jiným osobám, ale také veřejnému zájmu.
[7] Ostatní účastníci řízení o kasační stížnosti a osoby zúčastněné na řízení se k návrhům
na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem nevyjádřili.
[8] Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek, NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[9] NSS dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
osoby zúčastněné na řízení I) nejsou splněny.
[10] Přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti by bylo v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Mělo by totiž za následek pozastavení právních účinků rozsudku krajského soudu, a tedy
„obživnutí“ opatření obecné povahy a umožnění realizace stavebních záměrů na pozemcích
ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení I). Ta o přiznání odkladného účinku přitom žádá
implicitně právě proto, aby mohla pokračovat v realizaci svých stavebních záměrů. Přiznáním
odkladného účinku by tak mohlo dojít k narušení právní jistoty a kontinuity, neboť by došlo
ke změně dosavadního stavu v daném území, což je nežádoucí vzhledem k právní jistotě všech
dotčených osob. Případná realizace stavebního záměru na podkladě, který krajský soud prohlásil
za nezákonný, by přitom byla nevratným zásahem do dotčeného území (srov. usnesení NSS
ze dne 19. 1. 2016, č j. 8 As 152/2015 - 64, a ze dne 12. 3. 2014, č. j. 3 As 15/2014 - 60). Naopak
nepřiznáním odkladného účinku nejenže nedojde ke změně současného stavu, ale navíc bude
platit stav, který tu byl v době platnosti územního plánu před přijetím zrušeného opatření obecné
povahy, kterým byl navýšen index podlažních ploch (srov. obdobně usnesení NSS ze dne
9. 1. 2013, č. j. 8 Aos 1/2012 - 48, či ze dne 4. 7. 2017, č. j. 2 As 187/2017- 93).
[11] Ekonomické důvody na straně osoby zúčastněné na řízení I) zároveň nemohou převážit
nad veřejnými zájmy na hospodárném využívání zastavěného území, ochraně nezastavěného
území a nezastavitelných pozemků, ochraně krajiny a přírodních, kulturních a civilizačních
hodnot území, jakož i veřejným zájmem na tom, aby konkrétní činnosti v území a stavební práce
probíhaly v souladu se zákonem (usnesení č. j. 8 Aos 1/2012 - 48, jakož i další rozhodnutí
citovaná v předchozím bodě). Konkrétní a doložená újma, která má osobě zúčastněné na
řízení I) hrozit, je přitom právě a pouze ekonomické povahy, neboť spočívá v tom, že nebude
moci po určitou dobu postupovat v realizaci stavebního záměru, což může vést k tomu, že bude
nucena vrátit kauce zájemcům o byty. Soudu naopak není zřejmé, proč by mělo dojít ke ztrátě
veškerých nákladů osoby zúčastněné na řízení I), které v souvislosti s výstavbou na daném území
vynaložila, či proč by měl rozsudek krajského soudu vést k její likvidaci v důsledku zmaření
záměru, neboť tento rozsudek, nehledě na případné rozhodnutí NSS o kasačních stížnostech,
s definitivní platností nevylučuje budoucí realizaci záměru osoby zúčastněné na řízení I)
v původně zamýšlené podobě. NSS se proto neztotožnil s jejím názorem, že v případě nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti jí hrozí nepoměrně větší újma, než kdyby byl odkladný
účinek přiznán.
[12] Podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny ani v případě kasační stížnosti
odpůrce.
[13] Odkladný účinek lze přiznat pouze v případě hrozby konkrétní nenahraditelné újmy.
Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se proto očekává dostatečně konkrétní
a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně
větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení
podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl
zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k tvrzením
uplatněným v návrhu. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení,
kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (usnesení NSS
ze dne 28. 3. 2013, č. j. 9 Aos 1/2013 - 59, a ze dne 24. 7. 2013, č. j. 6 Aos 2/2013 - 50). Protože
odpůrce není v tomto řízení nositelem veřejných subjektivních práv, je na něm, aby konkrétně
tvrdil a doložil, v čem má spočívat nenahraditelná újma, která může vzniknout důležitému
veřejnému zájmu (srov. usnesení NSS ze dne 12. 7. 2018, č. j. 9 As 171/2018 - 35). Odpůrce však
převážně obecně nastiňuje právní důsledky rozsudku krajského soudu a hovoří o rozhodnutích
a závazných stanoviscích, aniž by ko n kr é tn ě tvrdil a doložil, v čem má spočívat nenahraditelná
újma důležitému veřejnému zájmu. Jediné konkrétnější tvrzení odpůrce o případné újmě se týká
nároku osoby zúčastněné na řízení na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
Jak však NSS uvedl již výše ve vztahu k návrhu osoby zúčastněné na řízení I), ekonomické
důvody nemohou samy o sobě v projednávaném případě převážit nad jinými veřejnými zájmy,
tvrzení o případném vzniku nároku na náhradu škody je nadto přinejmenším spekulativní
(srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3079/2016). Ani návrh
odpůrce proto NSS neshledal důvodným.
[14] NSS dodává, že nepřiznáním odkladného účinku kasačním stížnostem nepředvídá
výsledek řízení o nich či o kasačních stížnostech jiných stěžovatelů; výsledek řízení o kasační
stížnosti či důvody uplatněné v kasačních stížnostech proto pochopitelně ani nemůže zohlednit
při posuzování návrhů na přiznání odkladného účinku.
[15] Z výše uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasačním stížnostem vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107
s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasačním stížnostem odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. února 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu