ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.87.2020:22
sp. zn. 9 As 87/2020 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Limet Group s.r.o., se sídlem
Branická 213/53, Praha 4, zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15,
Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí
449/3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2017, č. j. JMK 66828/2017, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2020, č. j. 73 A 8/2017 – 82,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto
usnesení, a to k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem
Ledčická 649/15, Praha 8.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla výrokem I. podle
§78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného a výrokem II. bylo
rozhodnuto, že žalovaný je povinen nahradit stěžovatelce náklady řízení ve výši 3 000 Kč do třiceti dnů
od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce.
[2] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatelka napadá
a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s. Kasační stížnost lze podat
toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek)
je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatelka prostřednictvím námitek
vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který
je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky,
nelze ve svém důsledku projednat.
[3] Kasační stížnost stěžovatelky nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s. Usnesením ze dne
9. 4. 2020, č. j. 9 As 87/2020-10, vyzval soud stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
tohoto usnesení doplnila kasační stížnost doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 8. 4. 2020
o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu. Současně ji poučil o tom, že
nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatelky téhož dne, tj.
9. 4. 2020.
[4] Podle §40 odst. 2 a odst. 3 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který
se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta
k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula v pondělí dne 11. 5. 2020, neboť poslední den lhůty,
tj. 9. 5. 2020 připadl na sobotu. Stěžovatelka však kasační stížnost ve výše uvedené lhůtě nedoplnila.
Stejně tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádala o její prodloužení.
[5] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto náležitosti
doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byla
stěžovatelka vyzvána k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatelka rozšířit kasační
stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] Pro případ, kdy je stěžovatelka vyzvána k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106 odst.
3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení; soud již proto
nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty dle §106 odst. 3 s. ř. s.
Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06,
mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatelka vyzvána k doplnění kasační stížnosti postupem
dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její
důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost
stěžovatelky z vážných důvodů soudem prodloužena.
[7] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla výzvě
soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byla kasační
stížnost odmítnuta.
[9] Podle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu
soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši
5 000 Kč stěžovatelce k rukám jejího zástupce. Lhůta k vrácení soudního poplatku vyplývá z §10a
odst. 1 téhož zákona, dle kterého je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek
na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. května 2020
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu