ECLI:CZ:NSS:2020:9.AZS.181.2020:19
sp. zn. 9 Azs 181/2020 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: G. S., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
11. 2. 2020, č. j. OAM-1095/ZA-ZA11-ZA20-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2020, č. j. 41 Az 16/2020 – 44,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaný rozhodl tak, že žádost žalobce o udělení
mezinárodní ochrany je podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), nepřípustná, a řízení o udělení mezinárodní
ochrany podle §25 písm. i) zákona o azylu zastavil.
[2] Řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí Krajský soud v Brně v záhlaví citovaným
usnesením zastavil, neboť žalobce vzal žalobu podáním ze dne 16. 6. 2020 v plném rozsahu zpět.
II. Argumenty kasační stížnosti
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost z důvodů uvedených v §103 odst. 1
písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“).
[4] Stěžovatel v kasační stížnosti nesouhlasil se zastavením řízení o žalobě pro její zpětvzetí.
V kasační stížnosti zároveň požádal o ustanovení zástupce a o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti kterému
je podání kasační stížnosti přípustné (§102 s. ř. s.).
[6] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval žádostí o ustanovení právního zástupce.
[7] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
[8] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat
účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť
závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru,
že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[9] Nejvyšší správní soud vymezil ve své judikatuře některé případy, kdy lze návrh považovat
za „zjevně bezúspěšný“ podle §36 odst. 3 s. ř. s. (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 12. 2007, čj. 7 Afs 102/2007 - 72, nebo ze dne 29. 6. 2011, čj. 1 As 51/2011 - 135).
Z této judikatury vyplývá obecný závěr, že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná
bez pochyb, měla by být nesporná a zcela jednoznačná.
[10] Kasační stížnost směřovala proti usnesení o zastavení řízení o žalobě. Nejvyšší správní
soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel zaslal dne 15. 6. 2020 krajskému soudu podání
označené jako „Žádost o zpětzvetí žaloby“, v němž uvedl, že žádá o zpětvzetí žaloby podané dne
10. 3. 2020, proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného ve věci neudělení mezinárodní
ochrany (č. l. 41 soudního spisu).
[11] Nejvyšší správní soud nemá ve shodě s krajským soudem pochybnosti o účelu tohoto
podání stěžovatele a kasační stížnost je tedy zjevně bezúspěšným návrhem ve smyslu §36 odst. 3
s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nevyhověl žádosti stěžovatele o ustanovení právního zástupce,
aniž by posuzoval skutečnosti týkající se majetkových poměrů stěžovatele.
[12] Vzhledem k tomu, že projednávaná věc je věcí mezinárodní ochrany, v souladu s §104a
s. ř. s. se dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, odmítl by ji jako nepřijatelnou. Pro vymezení institutu
nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního odkazuje na své usnesení ze dne
26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž neurčitý právní pojem „přesah
vlastních zájmů stěžovatele“ vyložil.
[13] Nejvyšší správní soud přesah vlastních zájmů stěžovatele neshledal. Kasační stížnost
je nepřijatelná.
[14] Podle §104a odst. 3 s. ř. s. nemusí být usnesení o nepřijatelnosti odůvodněno. Vzhledem
k tomu, že Nejvyšší správní soud vyložil již v předchozích odstavcích důvody, pro něž považoval
nyní podanou kasační stížnost za zjevně bezúspěšnou, neshledal potřebu závěry v nich uvedené
znovu opakovat.
[15] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o stěžovatelově návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti, protože o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto
bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů
nutných pro rozhodnutí.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání
a konstatuje, že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, proto ji podle
§104a s. ř. s. shledal nepřijatelnou a odmítl ji.
[17] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu