ECLI:CZ:NSS:2020:NA.10.2020:32
sp. zn. Na 10/2020-32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců
Milana Podhrázkého a Michala Mazance v právní věci žalobce: L. L., proti žalovaným: 1)
předseda Nejvyššího soudu, se sídlem Burešova 20, Brno, 2) předseda Krajského soudu
v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, 3) ministryně spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská
16, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaných,
takto:
I. Žaloba proti ministryni spravedlnosti se v y lu č u je k samostatnému projednání.
II. Žaloba proti ministryni spravedlnosti se po st upuj e Městskému soudu v Praze.
III. Žaloba proti předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Krajského soudu v Brně
se po st upuj e Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 17. 1. 2020 podání žalobce označené jako „Žaloba
na ochranu proti nečinnosti správního orgánu“. Z jeho obsahu však vyplynulo, že podatel
si stěžuje na způsob rozhodování Krajského soudu v Brně týkající se danění v oblasti poskytování
půjček a spotřebitelských úvěrů. Soudci Krajského soudu v Brně podle něj nemají základní
znalosti, přičemž předseda Krajského soudu v Brně nedbá na odbornou zdatnost svých kolegů.
Naznačoval, že se soudci dopouští lhaní a podvádění. Podle obsahu podání proto Nejvyšší
správní soud posoudil námitky podatele jako námitky proti nezákonnosti v postupu, chování
a jednání některých soudců, tedy jako podnět k zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců,
a proto podatele vyrozuměl, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení.
[2] Dne 30. 1. 2020 zaslal podatel předsedovi Nejvyššího správního soudu přípis, v němž
uvedl, že soud nežádal o podání kárné žaloby na soudce, ale žádal, aby označené osoby jako
správní orgány konaly v souladu s jejich zákonnými povinnostmi. Přípisem ze dne 24. 2. 2020
upřesnil, že své podání ze dne 17. 1. 2020 skutečně zamýšlel jako žalobu na ochranu proti
nečinnosti žalovaných.
[3] Podle §7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný
krajský soud.
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že nestanoví -li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo
jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své
působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
[5] Podle §7 odst. 5 s. ř. s. platí, že byl -li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není
věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc
nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který
ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému.
[6] Podle §39 odst. 2 s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., může předseda senátu vyloučit
k samostatnému projednání kasační stížnost směřující proti více rozhodnutím, není-li společné
řízené možné nebo vhodné.
[7] K projednání žaloby je tedy místně příslušný krajský soud, do jehož obvodu spadá sídlo
žalovaného. Nejvyšší správní soud shledal, že společné projednání této žaloby není možné, neboť
žalobce brojí proti nečinnosti žalovaných, u nichž je dána různá místní příslušnost soudu. Proto
Nejvyšší správní soud vyloučil žalobu na ochranu proti nečinnosti ministryně spravedlnosti
k samostatnému projednání.
[8] Žalovaná ministryně spravedlnosti má sídlo v Praze, místně příslušným soudem je tudíž
Městský soud v Praze. Žalovaný předseda Krajského soudu v Brně a předseda Nejvyššího soudu
mají sídlo v Brně, místně příslušným soudem je tudíž Krajský soud v Brně. Podle §7 odst. 5 s. ř. s.,
byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho
vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Nejvyšší správní
soud proto v souladu s uvedeným ustanovením rozdělené věci postoupil, a to v části žalované
ministryně spravedlnosti Městskému soudu v Praze a v části žalovaného předsedy Krajského
soudu v Brně a předsedy Nejvyššího soudu Krajskému soudu v Brně, jakožto soudům věcně
a místně příslušným. Na těchto soudech bude, aby se věcí dále zabývali, včetně posouzení splnění
podmínek řízení a toho, zda se jedná skutečně o žalobu proti nečinnosti nebo případně o jiný
žalobní typ.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. března 2020
Petr Mikeš
předseda senátu