ECLI:CZ:NSS:2020:NA.168.2020:40
sp. zn. Na 168/2020 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana
Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci navrhovatelky: R. L. U., o podání nazvaném „Právo
na ochranu osobnosti“ ze dne 27. 10. 2020, které bylo doplněno podáním ze dne 10. 11. 2020,
takto:
I. Návrh na ochranu osobnosti navrhovatelky a její nezletilé dcery se odm ít á .
II. Návrh na náhradu nemajetkové újmy vůči Mgr. M. N., Mgr. J. B. a Mgr. J. S., s e
od m ít á .
III. Návrh na náhradu nemajetkové újmy vůči Úřadu Městské části Brno-Černovice a jeho
pracovnicím Mgr. M. B. a Mgr. T. Š., se odm í t á .
IV. Návrh, aby Mgr. J. B., Mgr. J. S., Mgr. M. N., Mgr. M. B. a Mgr T. Š. byli uznáni vinnými,
neboť úmyslně podporovali šikanu nezletilé dcery navrhovatelky, poškozovali dobré
jméno, lidskou důstojnost a čest navrhovatelky, se odm ít á .
V. Návrh, aby byl uložen zákaz činnosti pro Mgr. M. N., Mgr. M. B. a Mgr. T. Š., s e
od m ít á .
VI. Návrh, aby bylo prověřeno, zda Mgr. M. N. řádně vystudovala vysokou školu a má
originál diplomu, se odm ít á .
VII. Navrhovatelka nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 30. 10. 2020 doručeno podání navrhovatelky
ze dne 27. 10. 2020, jehož předmět je označen jako „Právo na ochranu osobnosti.“ Protože nebylo
z podání zřejmé, proti čemu navrhovatelka brojí, čeho se jím domáhá, a co navrhuje, vyzval
Nejvyšší správní soud navrhovatelku usnesením ze dne 4. 11. 2020, čj. Na 168/2020-4,
aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení doplnila, jaký procesní institut měla
v úmyslu svým podáním využít a v případě, že měla v úmyslu podat žalobu na ochranu před
nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, aby řádně označila, v čem
tvrzený zásah spočívá, a který správní orgán se jej dopustil.
[2] Navrhovatelka reagovala na výzvu Nejvyššího správního soudu podáním ze dne
10. 11. 2020 označeným jako „Doplnění skutečností k zahájení soudního řízení“. Nejvyšší správní soud
z něj zjistil následující rozhodné skutečnosti pro posouzení, zda návrh spadá do pravomoci soudů
ve správním soudnictví.
[3] Navrhovatelka se domáhá vůči Mgr. M. N. náhrady nemajetkové újmy ve výši 12 000 000
Kč, která újmu měla způsobit nezletilé dceři navrhovatelky opakovanými psychickými útoky,
šikanou a diskriminací v letech 2017-2020. Zároveň navrhla, aby byl uložen Mgr. M. N. zákaz
činnosti vyučovat na 2. stupni základních škol na území České republiky. Vůči Mgr. J. B. se
domáhá odškodnění ve výši 7 000 000 K z důvodu, že kryl a bagatelizoval jednání Mgr. M. N., za
udávání na orgán sociálně-právní ochrany dětí a za domluvu s přestupkovou komisí. Dále se
domáhá vůči Mgr. J. S. odškodnění ve výši 2 000 000 Kč z důvodu nevyřešených stížností
na chování Mgr. M. N.
[4] Po Mgr. M. B. a Mgr. T. Š., jako pracovnicích přestupkové agendy Úřadu Městské části
Brno-Černovice, se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 5 000 000 Kč, a to po každé
z nich jako bolestné za úmyslné ztížení společenského uplatnění. Po Úřadu Městské části Brno-
Černovice požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 3 000 000 Kč, aby se zabránilo
neustálému napadání Mgr. M. N. za podpory Mgr. J. B. a poškozování dobrého jména
navrhovatelky a její lidské cti.
[5] Zároveň navrhla, aby Mgr. J. B., Mgr. J. S., Mgr. M. N., Mgr. M. B. a Mgr T. Š. byli uznáni
vinnými, neboť úmyslně podporovali šikanu nezletilé dcery navrhovatelky, poškozovali dobré
jméno, lidskou důstojnost a čest navrhovatelky. Dále navrhovatelka požaduje, aby bylo
prověřeno, zda Mgr. M. N. řádně vystudovala vysokou školu a má originál diplomu. Rovněž
navrhla, aby byl uložen zákaz činnosti pro Mgr. M. B. a Mgr. T. Š., neboť nejsou kompetentní
k činnosti na přestupkové agendě Úřadu Městské části Brno-Černovice. Navrhovatelka závěrem
podala návrh na ochranu její osobnosti a návrh na ochranu osobnosti nezletilé dcery T. U. proti
Mgr. M. N., Mgr. J. B. a Mgr. J. S. a navrhla, aby byla osvobozena od soudních poplatků.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil obsah podání navrhovatelky ve spojení s doplňujícími
informacemi a dospěl k závěru, že žádný ze soudů ve správním soudnictví nemá pravomoc
k projednání výše uvedených návrhů na zahájení řízení.
[7] Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům
fyzických a právnických osob rozhodováním o žalobách proti rozhodnutím správních orgánu,
o ochraně proti nečinnosti správního orgánu nebo o ochraně před nezákonným zásahem
správního orgánu [§2 ve spojení s §4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
„s. ř. s.“)]. Do pravomocí Nejvyššího správního soudu spadá zejména rozhodování o kasačních
stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů o žalobách a návrzích na ochranu veřejných
subjektivních práv. V případě, že by byl u Nejvyššího správního soudu podán návrh, k jehož
vyřízení Nejvyšší správní soud není věcně příslušný, postoupil by jej k vyřízení věcně a místně
příslušnému soudu (§7 odst. 5 s. ř. s.).
[8] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li
splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze
proto v řízení pokračovat.
[9] Podle §46 odst. 2 s. ř. s. dále platí, že [s]oud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel
rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení,
anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné
pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom,
že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
[10] Z obsahu podání předně plyne, že navrhovatelka podala žalobu na ochranu její osobnosti
a osobnosti její nezletilé dcery společně s návrhem na náhradu nemajetkové újmy vůči Mgr. M.
N., Mgr. J. B. a Mgr. J. S. Podle §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o.
s. ř.“), platí, že [v] občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které
vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
Právo na ochranu osobnosti se typicky řadí mezi subjektivní soukromá práva. K jeho ochraně
jsou proto povolány soudy v občanském soudním řízení a jim také náleží pravomoc k projednání
žaloby na ochranu osobnosti a k rozhodování o náhradě za nemajetkovou újmu způsobenou
zásahem do osobnosti člověka. Ve věcech ochrany osobnosti jsou v prvním stupni věcně
příslušné okresní soudy (§9 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší správní soudu proto návrh na zahájení řízení
ve věcech ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy v souladu s §46 odst. 2 s. ř. s. pro
nedostatek pravomoci odmítl a současně navrhovatelku poučuje, že ve lhůtě jednoho měsíce
od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu na ochranu osobnosti společně s návrhem na
náhradu nemajetkové újmy u místně příslušného okresního soudu.
[11] Nejvyšší správní soud dále odmítá pro nedostatek pravomoci podle §46 odst. 2 s. ř. s.
návrh na náhradu nemajetkové újmy vůči Úřadu Městské části Brno-Černovice a jeho
pracovnicím Mgr. M. B. a Mgr. T. Š. Žalobu na náhradu škody způsobené nezákonným
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem projednávají civilní soudy v občanském
soudním řízení, přičemž věcně příslušným jsou v prvním stupni okresní soudy (§9 odst. 1 o. s.
ř.). Navrhovatelka ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu
na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem u
místně příslušného okresního soudu.
[12] Nejvyšší správní soud rovněž není povolán k projednání návrhu navrhovatelky,
aby Mgr. J. B., Mgr. J. S., Mgr. M. N., Mgr. M. B. a Mgr. T. Š. byli uznáni vinnými, neboť
úmyslně podporovali šikanu nezletilé dcery navrhovatelky, poškozovali dobré jméno, lidskou
důstojnost a čest navrhovatelky. Soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc rozhodovat o
vinně a trestu za trestný čin, ani o vinně a trestu za přestupek. Taktéž nemají pravomoc uložit
zákaz činnosti pro Mgr. M. N., Mgr. M. B. a Mgr. T. Š. Jestliže se navrhovatelka domnívá, že výše
jmenované osoby se dopustily trestné činnosti, může podat státnímu zástupci nebo policejnímu
orgánu oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Případně
může dát podnět Úřadu Městské části Brno-Černovice, že byl spáchán přestupek. Nejvyšší
správní soud tyto návrhy odmítl pro nedostatek pravomoci podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[13] Nejvyšší správní soud dále nemůže prověřit, zda Mgr. M. N. řádně vystudovala vysokou
školu a zda má originál vysokoškolského diplomu, neboť tato činnost nespadá do jeho
pravomoci. Navrhovatelka může podat podnět České školní inspekci, která v souladu s §174
odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), je oprávněna vykonávat kontrolu dodržování právních
předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb. Nejvyšší správní soud
tento návrh odmítl pro nedostatek pravomoci podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[14] Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro postup podle §7 odst. 5 s. ř. s., neboť žádný
z návrhů nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví, jak bylo výše uvedeno.
[15] K návrhu na osvobození od soudních poplatků Nejvyšší správní soud závěrem dodává,
že s ohledem na nedostatek pravomoci k projednání jednotlivých návrhů by bylo nadbytečné
rozhodovat o návrhu na osvobození od soudních poplatků, a to i s ohledem na §6a odst. 4
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého platí, že [p]oplatek za návrh
na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.
[16] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 věty první s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
Navrhovatelka může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat k okresnímu
soudu žalobu na ochranu osobnosti společně s návrhem na náhradu nemajetkové újmy a žalobu
na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
(§46 odst. 2 s. ř. s.).
V Brně 25. listopadu 2020
Petr Mikeš
předseda senátu